1) Existuje hadís, který proklíná toho, kdo spáchá něco zakázaného Alláhem vůči členům mého domu (Ehli Beyt)? Pokud ano, je tento hadís autentický?
2) Je někdo, kdo nazývá Jezida svatým a hovoří o jeho ctnostech, prokletý Bohem?
3) Jaký je rozsudek (náboženský verdikt) ohledně modlení se za Yezida?
Vážení bratři a sestry,
1)
Úplné znenie a preklad príslušného hadísu je nasledovné:
Sedem som prokázal a každý prorok je vyslyšený: ten, kdo přidává do Božej knihy, ten, kdo popírá Boží předurčení, ten, kdo porušuje Boží posvátnost, ten, kdo z mého rodu porušuje to, co Bůh zakázal, ten, kdo opouští mé učení, ten, kdo se zmocňuje majetku, a ten, kdo se pýší svou mocí, aby povznesl toho, koho Bůh ponížil, a ponížil toho, koho Bůh povznesl.
„Existuje sedm osob, které jsem já a každý prorok, jehož modlitba byla vyslyšena, proklet.“
Ten, kdo přidává do Boží knihy,
Ten, kdo popírá/neuznává Boží osud.
Ten, kdo považuje to, co Bůh zakázal, za dovolené,
Ten, kdo z mé rodiny považuje za dovolené to, co Bůh zakázal,
Z úžupu
(pro sebe nebo pro někoho jiného)
ten, kdo se dopouští protekcionismu
a ten, kdo vynucuje nespravedlnost na svém panovníkovi, aby ponížil toho, koho Bůh povznesl, a povznesl toho, koho Bůh ponížil…“
(viz. Münavi, Feyzu’l-Kadir, 4/121, h.č.: 4648)
V hadíse se zmiňuje
„Ten, kdo považuje za dovolené to, co Bůh zakázal mé rodině.“
výraz v uvedeném významu byl interpretován dvěma způsoby:
a) Ten, kdo považuje za dovolené to, co je pro rodinu Proroka (a jeho potomky) zakázané.
Podľa tohto komentára,
Ten, kdo týrá členy domácnosti
každý spáchá velký hřích. Nevíme však, zda to považuje za dovolené. V hadíse…
Kto to považuje za dovolené, je prokletý.
Keďže nie je jisté, či to považuje za dovolené, potom
Není správné někoho prokletím označovat jménem.
b) Moji příbuzní z mého rodu, kteří považují za dovolené to, co Bůh zakázal.
Podľa tohto výkladu by se malo rozumět těm, kteří, přestože pocházejí z rodu proroka Mohameda (s.a.v.), považují za dovolené to, co Alláh zakázal.
(pozri Münavi, ay)
2)
V súvislosti s Yazídem sme v tomto zmysle nenašli žiadnu takú udalosť.
„Když je chválen bezbožný člověk, Bůh se rozhněvá.“
Existuje hadís, který to potvrzuje.
(Ghazali, Ihya, 3/160)
Avšak je zaznamenáno, že tento hadís je slabý.
(pozri Tahricu ahadisi İhya, tamže)
3)
Modlitba za smilování nad Jázidem není totéž jako modlitba za smilování nad nevěřícím. Protože není jisté, zda byl nevěřícím.
Nicméně, ten, kdo se z ničeho nic modlí za Yazida, pokud…
Pokud to dělá s radostí z toho, co se stalo s rodinou Alího,
Je zřejmé, že s takovým postojem by Bůh a jeho posel (s.a.v.) nebyli spokojeni, a to samozřejmě v tomto smyslu.
To by nebylo vhodné.
Nicméně, i když byl někdo hříšníkem, není nic špatného na tom, aby se za něho, jako za věřícího, modlili a projevovali mu soucit, i když zemřel v nevíře.
Následuje několik výkladů veršů, které se týkají této problematiky:
„Ti, kteří přišli po nich, pak řeknou: ‚Pane náš, odpusť nám i našim bratřím, kteří před námi zemřeli a uvěřili.‘“
(Hašr, 59/10)
„Pros o odpuštění hříchů pro sebe i pro věřící muže a věřící ženy!“
(Muhammad, 47/19)
„Ó, náš Pane! Odpust nám, našim rodičom a všetkým veriacým v den, v ktorý bude vykázaný súd!“
(Ibráhím, 14/41)
Domnieváme sa, že aj nasledujúce výrazy z dlhého listu Bediuzzazmana Hazretyho by mohli osvětlit náš problém:
„Předem vám prohlašuji, že učitel Risale-i Nur a ten, kdo v Celcelutiye Kaside dal Risale-i Nur skrytý odkaz, projevuje k ní velký zájem a v otázkách věrných zásad mi je velmi blízký…“
Mým osobitým učitelem je Imám Alí.
(ra).A
Řekni: „Nežádám od vás za to žádnou odměnu, kromě lásky k příbuzným.“
Podľa textu verše [(Šúra, 42/23)] je láska k rodine Proroka (Al-i Beyt) základom v Risale-i Nur a v našom učení a v žilách pravých učeníkov Nuru nesmie byť v žiadnom ohľade prítomná vábba wahhábizmu.“„Ale jelikož v tomto čase zvrhlíci a zbloudilí využívají rozporů, aby zmátli věřící a narušili náboženské obřady,“
Existujú silné proudy proti Koránu a viere; je samozrejmé, že proti tomuto strašnému nepriateľovi je nutné neotvárať dvere sporom a diskusiám o detailoch, ktoré sú bezvýznamné.“
„Hádžádž, ten zlý, Jazíd a Valíd“
jako takoví chlapi, kteří jsou velkými znalci teologie
Sadeddin-i Taftazání,
‚Je dovolené proklínat Jezida.‘
řekl; ale
„Slepenice je nezbytná.“
neřekl/neřekla
„Je to dobro a za to se dostane odměna.“
To neřekl. Protože ten, kdo popírá Korán, Proroka i posvátné rozhovory všech Prorokových společníků, je bezohledný. Nyní jich po světě chodí mnoho. Z náboženského hlediska, pokud člověk nepamatuje na prokleté a neproklíná je, mu to nijak neškodí. Protože zlořečení a prokletí nejsou jako chvála a láska; nemohou být součástí dobrých skutků.
Pokud to způsobí škody, bude to ještě horší…“
„A teď se tajní pokrytci, s cévou wahhábismu, snaží udeřit na islám a pravdu Koránu, a proto se snaží ovládnout některé učitele, kteří jsou pověřeni a povinni chránit islám a pravdu Koránu, a obviněním stoupenců pravdy z alevismu je navzájem proti sobě obrací. A ty sám o tom píšeš ve svém dopise. Dokonce to víš; nejúčinnější prostředek, který se používá proti mně a Risale-i Nur, našli v učitelích.“
„Ba dokonca jeden z najvýznamnejších imámů Ahl-i Sunnet a teologického učení, slávný…“
Sadeddin-i Taftazání
na rozdiel od toho, že schvaľoval a ospravedlňoval kritiku a odsudzovanie Jazída a Valída,
Sajjid Šaríf Jurjaní
jakožto učenci Ahl-i Sunneti ve’l-Džamá’aty říkali:
‚Je pravda, že Jazíd a Valíd boli tyranmi, krutými a bezbožnými; ale že zomreli bez víry, je skrytá vec. A pokiaľ nie je známa s absolútnou istotou a nie existuje o nich jasný a jednoznačný doklad,
kvôli možnosti, že odíde s vierou a možnosti, že činí pokánie
, takové soukromé osobě se neproklíná. Možná
Bohova prokletí na tyranov a pokrytce.
(Kázeň Boží ať padne na tyranie a pokrytce.)
Spolu s takovým všeobecným označením je možné prokládat. Jinak je to škodlivé a zbytečné.‘
a takto odpovedali Sadeddinovi Taftazânímu.“
(viz. Emirdağ Lâhikası-I, str. 204)
Pre viac informácií kliknite sem:
– Jak bychom měli vnímat Yazida, syna Muávije (ra)?
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
