– Mohli byste mi k tomu poskytnout nějaké informace?
Vážení bratři a sestry,
Podľa islamského náboženstva je človek:
Je bytostí vybavenou těmi nejdokonalejšími rozumovými, tělesnými, morálními a duchovními schopnostmi a vlohami.
Člověk,
Rodí se bez hříchu, čistý, připravený k duchovnímu i materiálnímu růstu. Je nejkrásnější ze všech stvoření, jak zvenku, tak zevnitř. V Koránu se píše:
„My jsme člověka stvořili v nejkrásnější podobě.“
(1) je nařízeno.
Z tohoto důvodu by měla být úcta k lidem a služba jednotlivcům považována za základní filozofii a vůli. Protože člověk je na Zemi Božím zástupcem a chalífou. Tato jeho vlastnost je v Koránu popsána takto:
„Vspomínaj, ako tvoj Pán povedal andělom:
„Vytvořím na zemi chalífu.“
řekl…“
(2)
Podľa islamu je každý človek Božím služobníkom.
Všetci ľudia majú vrodené práva, bez výnimky. Tieto práva sú im vlastní už od narodenia, prostým skutočnosťou, že sú to ľudské bytosti. Všetci ľudia sú ako členovia jednej rodiny. Šľachta nie je vrodená, ale vzniká z morálnej cnosti, oddanosti právu a povinnosti. Bez ohľadu na rasu, triedu, povolanie či postavenie, všetci ľudia majú rovnaké práva. Každý jednotlivec tak bude na ostatných pozeráť a s nimi aj jednat ako na členy tej istej rodiny. Žiadný jednotlivec nemôže byť zbavený svojich vrodených práv na základe triedy, povolania, rasy či pohlavia.
Podľa islámu sú všetci ľudia rovní pred spravodlivosťou.
Pokud muslim plní své povinnosti vůči státu, pak se od nemuslima nijak neliší. (3)
Závěrem, člověk, ať už věřící, či nikoliv, je Božím stvořením a vzácným svěřencem. Proto si zaslouží důstojnost a úctu. Neexistuje žádný rozdíl mezi lidmi z hlediska lidství, a proto je základní filozofií islámu považovat je za bytosti s rovnými právy a povinnostmi, hodnotami a ctnostmi.
Z pohledu lidských práv.
Projev na rozloučení,
Je považována za jeden z důležitých zdrojů islámu. Jak je známo, Rozloučovací kázání je název pro kázání, která pronesl Prorok Mohamed (s.a.v.) během své rozloučkové poutě do Mekky v 10. roce po hidžře, když se tam vydal, aby vykonal hadž. Rozloučovací kázání však není jen kázání pronesené na Arafatu, ale zahrnuje všechna kázání pronesená na Arafatu v den Arafatu (10. dne Džul-hidžzy) a na druhý den svátku v Míne. (4) Nejznámější z nich je kázání pronesené na Arafatu před shromážděním více než 140 000 mužů a žen. Toto kázání shrnuje základní práva a povinnosti člověka.
Keďže Prorok Mohamed (s.a.v.) zomrel tri mesiace po tom, čo predniesol toto kázanie, je to jeho skutočný testament.
(5)
Prorok Mohamed (s.a.v.) před zahájením svého kázání v tomto obrovském davu zajistil klid prostřednictvím Džeríra ibn Abdullaha a pověřil své společníky, jako byl Rebí’a ibn Umajjah, s hlasitými oznamovači, aby jeho slova byla opakována větu za větou a byla slyšet i na dálku. To je v technickém smyslu jakési využití reproduktorového systému. (6)
Pokusme se nyní vysvětlit některé části tohoto důležitého a univerzálního sdělení, které je v dějinách islámu zaznamenáno jako „Slovo na rozloučenou“, a objasnit jeho obsažená témata:
„Chvála a vďaka patrí iba Alláhovi; chválíme Ho, prosíme Ho o pomoc, prosíme Ho o odpustenie a k Njemu sa obracíme. Hledáme útočiště u Alláha před zlom našich duší a před zlom našich skutků. Kdo Alláh povede k bludu, ten už nemůže být veden k pravé cestě. Svědčím, že Alláh je jediný Bůh a že nemá žádného partnera. Svědčím také, že Muhammad je Jeho služebník a posel.“
„Ó, služobníci Alláha! Radím vám, aby ste se báli Alláha a držali se Jeho pokynov, a povzbuzuji vás k poslušnosti. Tímto způsobem chci začít (své slova) s něčím nejlepším a nejhodnotnějším:“
„Lidé! Poslouchejte, co vám říkám. Neboť nevím, zda se s vámi po tomto roce na tomto místě ještě setkám.“„Lidé! Vaše životy, majetky, cti a čest sú sväté a nedotknuteľné, rovnako ako je svätý a nedotknuteľný tento mesiac (Džul-hidžža), tento deň a toto miesto (Mecca), až do stretnutia s vaším Pánom. Dávajte pozor! Som to oznámil? Ó, Bože, buď mi svedkom!“
„Ten, kdo má něco svěřeno do opatrování, musí to vrátit tomu, kdo mu to svěřil.“
„Od dnešního dne je zrušen úrok z úvěrů z doby předislámu; vaše kapitály vám zůstanou; nebudete se tak navzájem křivdit. Bůh zrušil úrok. První úrok, který zruším, je úrok mého strýce Abbáse ibn Abd al-Mutalliba.“
„A zrušeny jsou i krevní pomsty z doby nevědomosti: První krevní pomsta, kterou zruším, je krevní pomsta mého synovce Âmira ibn Rabí’a ibn al-Hárise ibn Abd al-Muťalliba.“
„Zákony z doby Jahillijaty (období před příchodem islámu) týkající se města Mekky byly zrušeny. Výjimkou jsou úkoly strážce Kaaby (sidâne) a úkoly spojené s zásobováním poutníků vodou (sikaye).“
„Ľudia! Šejtán už zúfal z toho, že by ste ho na tomto území uctievali. Ale bude sa tešiť z toho, že ho budete poslúchať v iných veciach a činoch, ktoré považujete za nepodstatné.“
„Lidé! Radím vám, abyste dodržovali práva svých žen a báli se v této věci Boha. Vy máte práva na ženy a ony mají práva na vás. Chovejte se k ženám co nejlépe, neboť jsou pod vaší ochranou a péčí. Bůh vás varuje před zneužíváním žen.“
„Lidé! Věřící jsou bratři. Není dovoleno, aby někdo jedl majetek svého bratra, dokud mu nedá plný souhlas. Bůh dal každému, kdo má právo, jeho právo (v Koránu).“
„Nech po mne nezačnete popierať vieru a nezačnete sa navzájom vraždiť. Ja vám totiž zanechávam niečo, čím sa budete držať, a nebudete sa tak v blud a zblúdenie dostávať: je to kniha Alláha a sunna Jeho proroka.“
„Lidé! Váš Bůh je jeden a váš předek je jeden. Všichni jste vyšli z Adama, a Adam byl stvořen z prachu. Nejctihodnější z vás před Bohem je ten, kdo se ho nejvíce bojí a respektuje. Žádný Arab nemá přednost před ne-Arabem, aniž by to bylo kvůli zbožnosti.“
Po skončení kázání se Prorok (s.a.v.) obrátil k obrovskému shromáždění před sebou:
„Lidé! Zítra se vás na mě budou ptát, co jim odpovíte?“
zajímalo ho. Spolužiáci odpověděli:
„Svedčíme, že jsi předal poselství Alláha, splnil jsi poselství a dal nám rady a poučení.“
řekli. Prorok Mohamed (s.a.v.) zvedl svůj požehnaný ukazováček k nebi a pak ho třikrát obrátil a spustil nad shromáždění:
„Buď svědkem, ó Pane! Buď svědkem, ó Pane! Ať ti, kteří jsou zde přítomni, předají (tato slova) těm, kteří zde nejsou.“
(8) nařídil.
Prorok Mohamed (s.a.v.) – ako je vidieť – začal svoj kázanie chválou a oslavou Alláha:
„O vy, lidé!“
Začal svojím výkricom a najprv upútal pozornosť poslucháčov, odtiaľ sa obrátil k celému svetu.
Toto kázání se dotýká základních témat islámu,
zrušení zvyklostí z doby nevědomosti, rovnost, svoboda, kruté pomsty, úroky, svěřenecká správa, zejména lidská práva, práva manželů v rámci rodinného práva, závěť, rodová příslušnost, cizoložství, dluh a ručení
Je velmi důležitý z hlediska toho, že se zabývá právními otázkami, jako je například…
Tento projev Proroka Mohameda (s.a.v.) nebyl pouhým prolovem proneseným pouze muslimům, ale historickým prolovem, který zahrnoval celé lidstvo a byl
je to univerzální deklarace lidských práv.
Vyskytuje se v kázání 7-8krát a tvoří začátek odstavců.
„Ó, lidé! Ó, lidstvo!“
Toto slovo ukazuje na univerzálnost tohoto kázání či prohlášení, na jeho platnost pro všechny lidi. S tímto slovem totiž prorok Mohamed (s.a.v.) oslovoval nejen muslimy přítomné, ale i ne-muslimy, kteří tam nebyli, ba dokonce i všechny nevěřící, kteří neznají Alláha. Protože…
„nas“
Slovo „všichni“ je absolutní a zahrnuje věřící i nevěřící, muslimy i nemuslimy, muže i ženy, ty, kteří byli přítomni, i ty, kteří nebyli; zkrátka všechny zodpovědné osoby s rozumem. Proto toto poselství nebylo určeno pouze lidem přítomným v té chvíli, ale bylo to otevřené pozvání pro celý svět. Prorok Mohamed (s.a.v.) od přítomných získal slib, že přijmou a budou šířit principy, které vyhlásil. A o tři měsíce později zemřel. (7)
V tomto projezu prorok Mohamed (s.a.v.) prosazoval určité sociální reformy. Zakázal jakékoli vykořisťování chudých bohatými a zrušil úroky z půjček. Mužům nařídil, aby se k ženám chovali dobře, jelikož jsou jejich partnerkami a pomocnými rukama, a zcela zrušil rozdíly mezi rasami a národnostmi. Arab nemá žádnou výhodu před ne-Arabem, protože celé lidstvo patří k jedinému rodu. Dále prohlásil, že život, majetek, čest a ctnost jsou posvátné.
V Posledním kázání (Veda Hutbe) prorok Mohamed (s.a.v.) v podstate shrnul islám. Každá téma se odehrávala v trojúhelníku Bůh, člověk a ostatní bytosti. Lidé byli považováni za rovnoprávné, jako zuby hřebene. Bylo zaručeno nedotknutelnost lidské podstaty, života, majetku, myšlenek a všeho, co k člověku patří. Stručně řečeno, toto kázání znovu potvrdilo práva, která lidé ztratili.
V Projevě na rozloučenou je mimo jiné zdůrazněno několik bodů, které jsou obzvláště důležité pro život jednotlivce i společnosti:
1.
Život, majetok a čest každého sú chránené pred násilím.
2.
Nikdo nemá právo ubližovat komukoli.
3.
Všetci moslimi sú bratia.
4.
Všetky dluhy budou vráceny a nebude zaplacen žádný přebytek (úrok) nad částku, která byla jako dluh přijata.
5.
Krvné pomsty a vykonávanie spravodlivosti vlastnou rukou sú zakázané.
6.
Ženy sú spoločníčky mužov, a preto je im nařízeno, aby s nimi muži zacházeli dobře, a je předpokládáno, že mají stejně jako muži osobní právo nakládat s majetkem a nemovitostmi.
7.
Je uvedeno, že všetci ľudia sú si rovní bez ohľadu na rasu a farbu pleti.
8.
Zákony zakazují cudzozázerné správanie a podobné činy, ktoré poškodzujú rodinný a společenský život.
9.
Koran je považovaný za svätú knihu, ktorá bola zverená lidstvu a je odporúčané, aby sa ho lidstvo pevne držalo.
10.
Bylo objasněno počítání dnů, měsíců a let, které bylo v době Jahillijje mezi Araby předmětem sporů. Bylo zakázáno označovat některé měsíce za legální a jiné za nelegální z důvodu osobního prospěchu a měnit jejich pořadí. Bylo stanoveno, že rok má dvanáct měsíců. Dále byl zdůrazněn posvátný charakter Mekky a jejího okolí.
11.
Bolo zdôraznené, že svěřené věci je nutné bezpodmienečne vrátit ich majitelům.
Hodnoty, které proslov na rozloučení přináší pro lidská práva z právního hlediska, jsou zřejmé.
Vytýčil náboženské, vedecké, sociálne, administratívne, politické a rodinné práva a povinnosti. Dôležitosť tohto kázania nemožno poprieť ani z hľadiska sociologických dejín. Prorok Mohamed (s.a.v.) v tomto prejave zrušil všetky zvyky a tradície z doby predislámskej a oznámil svoje stanovisko k právam a povinnostiam, z ktorých každé malo charakter revolúcie.
V deň, v ktorom bol tento projev priložený, Islám s celou svojou mocou a majestátnosťou oslovoval svet a oznamoval, že éra nevědomosti s celou jej temnotou a zvrhlostí je minulostí a skončila.
Projev na rozloučení
lidská práva
632
když to v tomto roce celému světu takto oznámili, dnes zápaďáci, lidská práva,
1215
v roce, kdy si to Britové sami přisvojili
Magna Charta Libertatum (Velká listina svobod)
až k tomuto bodu. Tato smlouva však neobsahuje práva a povinnosti přímo mezi králem a občany, ale mezi králem a šlechtou, která občany zastupuje. Později, s Francouzskou revolucí v roce 1789, se na scéně objevila myšlenka lidských práv a byla vydána Deklarace lidských práv. Nakonec Spojené národy…
1948
ktorý bol zostavený v roku
Všeobecná deklarace lidských práv
a nabyla tak konečné podoby. I když se lidská práva datují až do roku 1215, Kázání na loučení s nimi zabývalo už o 583 let dříve. Z tohoto hlediska má Kázání na loučení i historický význam. (9)
Kázání na loučení je opět dokument, který měl mnohostranný vliv na budoucnost světa práva, politiky a správy. Zejména muslimové, kteří si v životě berou proroka Mohameda (s.a.v.) za vzor, nacházejí jeho stopy ve všech oblastech. Příklady toho lze nalézt v právní, ekonomické a politické oblasti. Při pozorném prozkoumání je zřejmé, že politický protokol-nařízení, které chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi napsal a zaslal chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi ibn al-Harisovi al-Aštarovi chalífovému guvernérovi v Egyptě Málikovi
S přáním, abychom žili ve světě plném lásky, kde si lidé vzájemně respektují práva a povinnosti…
Poznámky pod čarou:
1. Tín, 4.
2. Al-Baqara, 30.
3. Alâuddin Abú Bakr ibn Masúd Kásaní, Bedá’us-Saná’í, Libanon, 1974, sv. 7, str. 100.
4. Kâmil Miras, Tecrid-i Sarih Terc. a Šerhi, D.İ.B. Yayını, sv. 10, str. 396.
5. Prof. Dr. Muhammad Hamidullah; Prorok Islámu, (Preklad M. Said Mutlu) Istanbul, 1966, sv. 1, str. 175.
6. Miras, op. cit., sv. 10, s. 396.
7. Prof. Dr. Hayrettin Karaman, Porovnávací islamské právo, Istanbul, 1978, sv. 1, s. 46.
Úplné znenie 8. rozlúčkového kázania nájdete v: Kâmil Miras, op. cit., sv. 10, s. 397-399; Prof. Dr. Muhammed Hamîdullah, op. cit., sv. 1, s. 175-177; Diyanet İlmî Dergi, sv. 28, č. 1, s. 3-6.
9. Prof. Dr. Osman Eskicioğlu, Právo a lidská práva z pohledu islámského práva, İzmir 1996, str. 255, 256, 262, 263, 265, 269, 271.
10. Ahmet Gürkan, Civilizování Západu islámskou kulturou, Ankara 1975, s. 333.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
