Můj přítel mi řekl, že mezi náboženskými povinnostmi je nošení hidžábu na posledním místě a že muslimové by neměli své dcery v tomto ohledu nutit. Řekl, že i když je dívka sedmnáctiletá, neměla by být nucena, je lepší, když se k tomu sama rozhodne. Mohu zjistit, nakolik je to pravda?
Vážení bratři a sestry,
Člověk nenesie zodpovednosť za negatívne myšlienky, ktoré mu prechádzajú hlavou, pokiaľ ich nedá do skutku.
Myšlienka sundať si hlavný šál z nejakých maličkých důvodov však pramení z nedokonalého pochopenia jeho významu. To časom vedie k tomu, že žena sa neskryje ani pri najmenšom problému.
Nejprve se podívejme na náboženský aspekt zakrývání hlavy ženami. V Koránu k tomuto tématu existují dva verše. V těchto verších Bůh jasně a výslovně říká, přibližně v tomto znění:
„Ó, proroku! Řekni svým manželkám, svým dcerám a věřícím ženám, aby si, když vyjdou z domů, vzaly na sebe své pláště…“
1
„A povedz verným ženám, aby si chránili zrak pred nečistým, a aby chránili svou čest, a aby neukazovaly své ozdoby, iba to, čo je z nich vidieť. A nech si pevne přikryjí své šály, aby zakryly své prsia.“
2
V Koránu není výslovně uvedeno, jak by se muslimské ženy měly pokrývat a které části těla mohou odhalit. Nicméně, následující hadís, jehož znění je přibližně toto, Korán vykládá. Prorok Mohamed (s.a.w.) řekl své švagrové Asmě:
„O Esmo! Žena, která začala menstruovat, nesmí cizím lidem ukazovat nic jiného než ruce a obličej.“
3
Znamená to, že zakrytí hlavy pro muslimskou ženu, která dosáhla pubertálního věku, je nařízením jak Alláha, tak i Proroka (s.a.v.). To znamená, že zakrytí zbytku hlavy, krku a prsou, přičemž obličej zůstává odhalen, je povinností (fard). Odhalení je pak harám (zakázané), jelikož se jedná o porušení povinnosti. Jak je zřejmé z verše…
„ochrana cti a úcty“
Zastínění hlavy je považováno za moudrost a zároveň za důvod. I když ženy, které si hlavy nezastíní, chrání svou čest a ctnost, toto není považováno za ochranu v souladu s Božími přikázáními. Protože neposlouchají Boží a prorokův příkaz, jsou hříšné a nese na sobě velkou zodpovědnost.
Keďže je pre veriací ženu harám a hriech chodiť s odhalenou hlavou, čo môže urobiť, aby sa zbavila tejto zodpovednosti? Je jasné, čo treba urobiť. Ak by si zakryla hlavu, čelila by životnému riziku alebo zdravotnému problému, ako je popálenie a podobne, môže ju nechať odhalenú, dokým toto riziko a problém neprestanú. Ak však taká situácia nenastane, je nutné ju zakryť.
Co se stane, když to neuzavřete?
Jak jsme již zmínili, stává se hříšníkem. Ten, kdo se dopustí hříchu, se ho snaží zbavit pokáním a prosí Alláha o odpuštění.
V súre Al-i Imrán sa nachádza verš, jehož znení je v podstate toto:
„A tí, čo, keď spáchajú zločin alebo ublížia sami sebe, spomenú si na Boha a prosia o odpustenie svojich hriechov, a tí, čo neotrpezlivne trvajú na hriechu, ktorý spáchali – ich odmenou je odpustenie od ich Pána a zahrady, pod ktorých stromami tečú rieky, kde navždy pobývajú. Aká krásna je odmena pre tých, čo konajú dobro!“
4
Znamená to, že aby bylo pokání přijato a hřích se stal hodným odpuštění, je nutné, aby se hříchu neprojevovala trvalá opozice. Co se stane, když člověk pokračuje v hříchu, jen proto, že nedokáže překonat své vlastní já a obává se reakce okolí? V tomto ohledu zní význam jednoho hadísu takto:
„Když věřící spáchá hřích, objeví se v jeho srdci černá tečka. Pokud se od hříchu odvrátí a požádá Alláha o odpuštění, jeho srdce se od této černé tečky očistí. Pokud však v hříchu pokračuje, tato černá tečka se zvětší. Právě v tomto smyslu se v Koránu mluví o tom, že hřích zahaluje srdce.“
5
Ano,
„V každom hriechu sa skrýva cesta k nevere.“
Tento výrok vyjadřuje důležitou pravdu. Člověk, který se dopouští hříchu, si na něj časem zvykne a stane se pro něj nemožné ho opustit. Tento návyk ho pak postupně zavede do stále větších duchovních nebezpečí. Dostane se až k víře, že hřích nemá žádný posmrtný trest, ba dokonce, že peklo by nemělo existovat. Jinými slovy, to semínko hříchu, které se usídlilo v srdci, se může časem – nedej Bůh – rozrůst v jedovatý strom.
Aby se člověk vyhnul takovému nebezpečí a neupadl na past ďábla, musí se co nejdříve korigovat a opustit hřích, který vyžaduje pokání.
Tím pádom splníte povinnost, neboť přijmete Boží příkaz jako nejvyšší prioritu, a zároveň nám poskytnete…
„nezakrývat si hlavu“
Tímto odmítnete šejtána, který vám vnucuje svůdné myšlenky. Vždyť muslim se snaží získat Boží přízeň a zároveň se vyhýbá hříchům, čímž šejtána poráží.
„Abych ho/ji neurazil/a“
Do takové trapné situace se dostanou, to je nemožné.
Poznámky pod čarou:
1. Ahzáb, 59.
2. súra, Nur, 31. verš.
3. Abú Dávúd, Libas: 33.
4. Al-Imrân, verše 135-136.
5. Ibn Mace, Zühd:29.
6. Lem’alar, str. 7; Mesnevî-i Nuriye, str. 115.
(Mehmet Paksu, Obřízka a rodina)
Pre viac informácií kliknite sem:
Je neobliekanie sa hanbou, trestným činom, hriechom?..
Jak se mohu stát nositelkou hidžábu?
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
