Jaká je v naší zemi situace ohledně víry, hrozí nám ateismus?

– Blízký přítel mi přednáší o teologii (tawhíd). Zkoumal jsem, co říká, a zdá se, že všichni učitelé tuto problematiku tají. Nic spolehlivého jsem nenašel. Říká, že naše země je země Taghúta (Taghút – v tomto kontextu označuje tyranie, nepravá vláda), že se nemám modlit za blaho této země, nesmím být vojákem, nesmím se modlit za imáma, nesmím volit, a že ti, kteří tyto věci neznají a bez znalostí je praktikují, jsou v nevěřícnství. Když mi ukazuje verše, jsem zmatený.

– Říká, že verše pevně stanovují rozsudek. Verše 256 a 257 z Koránu, 2:256, 257: V náboženství není nucení. Nyní je pravda oddělena od nepravdy. Kdo tedy zavrhne Taghúta a uvěří v Alláha, uchopil se pevného, neporušitelného úchopu. Alláh slyší a ví. Alláh je přítel věřících, vyvádí je z temnot do světla. Co se týče těch, kteří popírají, jejich přáteli je Taghút, který je vyvádí ze světla do temnoty. Ti jsou obyvateli pekla, tam zůstanou navždy. (tento verš spojuje s odmítáním vojenské služby, volby, modlitby za imámem, úplným odmítáním demokracie) 4:60, 76: Viděl jsi ty, kteří se domnívají, že věří v to, co bylo tobě zjeveno, a v to, co bylo zjeveno před tobě?

– Ačkoli jim bylo přikázáno, aby ho (šejtána) popřeli, přesto chtějí, aby je soudil Tagút. A šejtán je chce zbloudit dalším bludem. Ti, kteří jsou na pravé cestě, bojují na cestě Alláhově, a ti, kteří jsou nevěřící, bojují na cestě Tagúta. Bojujte tedy proti šejtánovým přátelům. Šejtánův úskok je jistě slabý. (bojovat proti demokracii, neprosit za prospěch naší země, nechodit do armády, dokonce ani neobracet se na soud) Al-Máida 60 Řekni: Mám vám oznámit ty, kteří mají u Alláha horší místo než oni? Ti, které Alláh prokázal a na které se rozhněval, a z nichž učinil opice, prasata a uctívače Tagúta. Ti jsou ti, kteří mají horší místo a jsou více zbloudilí z pravé cesty. Pokud je naše země zemí Tagúta, pak jsou verše pevné a to, co můj přítel řekl, je pravda.

– Očekávám vaše zdokumentovaná vysvětlení.

Vážení bratři a sestry,

Stát a režim: Státní loď

Abychom mohli účel jasněji a srozumitelněji vyjádřit, můžeme stát přirovnat ke lodi. Loď sama o sobě představuje územní prvek.

(domovina),

cestující – lidský faktor

(lid, národ, společenství)

nezávislosť, sloboda, nezávislosť vládnutí a vlastníctva, ktoré patria výhradne obyvateľom

(nezávislosť)

Prvním prvkem je posádka, kapitán a jeho pomocníci, a druhým je plavební plán a trasa, tedy režim, forma vlády.

Loď pluje v súlade s vôľou väčšiny cestujúcich, a ak ostatní s tým nemajú problém, tak je všetko v poriadku. Problém nastane, ak sa cestující rozdelia do dvoch alebo viacerých skupín, z ktorých každá sa snaží ovplyvniť kurz, alebo ak menšina prostredníctvom podvodu či násilia prevzme kontrolu nad lodí.

To, že se cestující rozdělí do skupin a budou bojovat o moc, je normální, pokud to nepoškozuje strukturu a stabilitu lodi. Pokud boj dosáhne rozměrů, které lodi uškodí, všechny skupiny by se měly zamyslet. Hadís proroka Mohameda (s.a.v.), který obsahuje i podobenství o lodi, nám v této věci pomáhá. Říká se:

„Příkladem těch, kteří dodržují Boží hranice (právo, řád), a těch, kteří je nedodržují, jsou skupiny cestujících na lodi, kteří se losováním usazují na různých palubách (někteří na horní, jiní na dolní). Ti na dolní palubě, když potřebují vodu, vylézají na horní palubu a obtěžují tamější cestující. Proto navrhují vyvrtat díru do dna lodi, aby si tam mohli vodu čerpat. Pokud jim ti na horní palubě zabrání, všichni (včetně lodi) se zachrání. Pokud jim to nebrání, všichni se potopí a zahynou.“


(Bukhárí, Širkat 6; Šehádát 30; pozri Tirmizí, Fiten 12)

Z tohoto moudrého přirovnání vyplývá, že všechny politické a ideologické skupiny v lodnících státu by měly chránit loď jako oko v hlavě a spolupracovat na tom, aby nedošlo k poškození území, obyvatelstva a nezávislosti státu, a to z náboženských, rozumových a praktických důvodů. Území, obyvatelstvo a nezávislost.

-patřící k umětu-

jsou to národní bohatství a hodnoty; a mezi hlavní cíle náboženství patří právě ochrana těchto hodnot. Říci, že ochrana by měla být prioritou vlády, také není rozumné; protože bez lodi není ani vláda.

Cestujúcim

(národu)

Toto heslo platí aj v boji proti kapitánovi a jeho stúpencům, ktorí prevzali kontrolu nad lodí a otočili kormidlo do požadovaného smeru; loď a pasažieri nepatria cudzincům len preto, že prvky správy a režimu padli do rúk cudzincům.

(země, lid a nezávislost)

neztrácejí svou hodnotu, neztrácejí své vlastnosti prvků; to znamená

v takovom prípade štát nebude štátom iných,

bude to ako loď, ktorej cestujúcim bola „odňatá kontrola“.

Za takýchto okolností a podmienok na cestujúcich pripadá,

chrániť svoje lodě ako zorničku oka a využívať každú príležitosť

–

bez poškození lodi

je to prevzatie kontroly nad správou a odvolanie z funkcií uchvatitelov moci.

Je možné zvážit i možnost, že cestující opustí svou loď a přejdou na jinou, která pluje správným směrem. Tato možnost však nemůže být využita s úmyslem úplně opustit loď – a to navždy – protože loď je jedním z nejdůležitějších majetků cestujících a nemají právo ji svěřit jiným.

Záver:

Státní loď

(lidský rozměr, území a nezávislost)

budú chránení a režim bude legitimizovaný bez toho, aby im bola uškodeno.

Dárulislám

Tento problém sa v minulosti týkal islamského sveta.

(dárulislám)

Byla zde probrána a diskutována otázka, za jakých podmínek a v jakých situacích se země stane zemí rouhání a války.

Vedci, kteří se zúčastnili diskuse

(muftíci)

byť rozdelení do dvoch hrubých skupín:

Prvá skupina

Základem jejich myšlenky byl princip nadvlády, a proto země, kde nepanuje šaría, nebo kde ji přestala panovat, považovali za země války a nevěřícnosti.

Druhá skupina


(Hanefité patří do této skupiny)

aby se země, která se jednou stala zemí islámu, mohla znovu stát zemí nevěříících a války;

– Ztráta majetku a ohrožení života muslimů,

– aby nezůstala žádná islámistická praxe,

– A to, že je země zcela obklopena zeměmi ve válečném stavu.



(je nutné, aby sa splnili všechny tři podmínky)

běželi.

Podľa druhej skupiny

Samozrejme, že v krajine, kde zákonodárstvo, výkonná moc a súdnictvo nie sú v súlade s islámom, nie je možné, aby boli veci v poriadku; ale úlohou moslimov nie je preto považovať krajinu za krajinu nevieru a vojny a konať v súlade s tým; naopak

Snažte se záchránit islamský svět z jeho nepatřičného stavu, plňte tak svou povinnost nařizovat to, co je správné.

je splnit.

Myšlenkou, kterou jsme si v tomto srovnání s lodí zvolili, je tato interpretace.

Pokud vezmeme za měřítko překlad verše

„Každý má svou orientaci, k ní směřuje, soutěžte v dobru a v tom, co je správné.“


(Al-Baqara, 2/148)

Je nařízeno. Práve tyto směry jsou výklady (ijtihád) a všechny tyto směry jsou – podobně jako u modliteb, kde se lidé modlí k různým stranám kvůli odlišným názorům na směr modlitby – směrem modlitby. Všichni se podle svého výkladu (ijtihád) obracíme k modlitebnímu směru a soutěžíme v uctívání Boha, jenom Jeho.

Základná morálka

Otvřené nebo zavřené

(implicitní)

jako země, národ, organizace, nezávislost a svrchovanost

(zahŕňa to aj formu a systém riadenia)

Nenajdeme žádnou definici státu, která by neobsahovala tyto prvky; pokud takovou definici najdeme, znamená to, že je nedokonalá.

Jedným z takýchto prvkov je práve poriadok, ktorý je predmetom našej diskusie.

(zásada, na ktorej je systém založený, režim)

pokud selže, je pozměněna domorodými nebo cizími osobami či většinou, je uvedena do formy, která je podle islámu nelegitimní, nebo je vnucována těm, kteří se tomuto režimu staví, nebo těm, kteří by se mu měli stavět.

Bude stát považován za neexistující?

Ztratí význam a hodnotu i ostatní složky? Budou skuteční majitelé státu nečinně přihlížet, pokud budou tyto ostatní složky ohroženy? Při snaze obnovit legitimitu narušeného a změněného systému, budou státní složky – například…

Bude schopen ohrozit nezávislosť, národ a krajinu?

Táto posledná otázka súvisí aj s názvom článku.

Islámské právnící ve státě,

„porušení veřejného pořádku, rozšíření anarchie, ohrožení existence a celistvosti země a národa“


rozpor, spor, svár, rozkol, roztržka, neshoda, nezhoda, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedlnost, nespravedln

řekli,

„tyran a nelegitímny“

Pri vysvetľovaní povinnosti vzbury proti vláde se zaměřili i na pojem fitna (rozpor, rozkol, svár).

legitimita povstania je spojena s podněcováním nenávisti

provedli.

Väčšina muslimské komunity se v průběhu historie nebouřila proti tyranům a nelegitimním vládám, aby nedošlo k rozkolům, nebo

„trpezlivost“,

alebo

„zdomácnění“

Rozhodli se pro tuto cestu.

Trpezlivost‘,

Zverenie záležitosti Bohu znamená modlitbu a prosbu a čekání na Jeho nápravu.

Zdokonalenie

je to připravit se na plnění reformní úlohy, kterou Bůh svěřil svým služebníkům, a vyčkat příznivé příležitosti, aby ji mohli splnit bez zbytečných obtíží. Ti, kteří vnímají povstání Imáma Husajna mimo kontext jeho trvalého postoje a snaží se ho –

bez zohlednění podmínek

– Ti, kteří považují Imáma Husajna za vůdce povstání proti útlaku, se podle nás mýlí. Imám Husajn pečlivě zvážil okolnosti, sledoval čas a svůj plán…

-podľa tisícov ľudí, kteří mu slíbili svou podporu-

připravil se a pak udeřil, ale byl zrazen.

Islámští právníci,

„odložili reformy a povstanie, aby neohrozili ostatné prvky štátu“

podporuje naši tezi.

Podľa islámu bude odpor proti útlaku a nelegitimnému režimu pokračovať, ale

Budú chránené aj ostatné prvky štátu a bude brané v úvahu šírenie neporiadku.

– Kdo a na základě čeho rozhodne o tom, že se někdo odvrátil od víry, že je kacířem?

Odsouzení k věčnému zatracení


(rozhodnúť o tom, že sa veriaci odvrátil od viery, a toto rozhodnutie zdôvodniť)

pretože to je nebezpečné pre obe strany [Prorok (s.a.v.)

„Ak je toto obvinění nepravdivé, vrátí se k tomu, kdo ho pronesl.“

[protože tak nařídil], je nutné být v této věci velmi opatrným a zvážit i tu nejmenší možnost, aby se mohlo rozhodnout, že věřící neopustil víru, a tato záležitost je tak vysvětlena i v důvěryhodných zdrojích.

Předpokládejme, že někdo na základě slov nebo činů věřícího usoudil, že ten věřící odpadl od víry; stává se tím, že k tomuto závěru dospěl, věřící skutečně a v očích Alláha odpadl od víry?

V tomto ohledu platí následující pravidlo:

„Tím, že sa povie, že určitá osoba musí byť nevěřící (lüzum) kvôli tomuto slovu alebo činu, sa tá osoba nestane nevěřící. Nevěřící sa stane iba vtedy, ak veriaci sám zo svojej vôle a rozhodnutia opustí vieru a prijme ju (iltizam).“

V osmanské turečtine je toto pravidlo formulováno takto:

„Nutnost nevíry není nevíra, ale přijetí nevíry je nevíra.“

Niektorí k tejto vete pridali výnimku v znení „ak je neviera zjavná, stane sa neviera skutkom“; čo znamená: Ak v činoch a slovách osoby neexistuje žiadna možnosť ani interpretácia, aby sa neuznala za neverící, ak je jej odklon od viery tak zjavný (zrejmejší), potom sa uzna za neverící. Táto výnimka však nie je vo všetkých zdrojoch, v prvom rade sa používa iba prvá veta.

Předpokládejme, že se věřící svobodně a svobodně vyjádřil a opustil víru; pouze soudce může po vyšetření rozhodnout, zda k tomu skutečně došlo a zda má být s ním zacházeno jako s nevěřícím. To, že obyčejný člověk označí věřícího za nevěřícího, neznamená, že s ním má být zacházeno jako s nevěřícím.

– Je možné popravit odpadlíka od víry (murtad) a kdo by to měl udělat?

Podľa názoru, že by mal byť popravený, o tom rozhoduje soud a vykonání rozsudku provádí příslušná státní orgán. Podle tohoto názoru je odpadnutí od víry podobné zločinu velezrady v sekulárních systémech.

Podľa názorov a komentárov niektorých učencov, s ktorými súhlasím

„V náboženství není nucení.“

Toto pravidlo platí pre vstup do náboženstva aj pre jeho zachovanie. Viera, uctievanie, prijatie náboženstva sa nedá vynúciť. Ak je človek nútený, ak je jeho život, majetok, česť ohrozený, bude sa tváriť, že verí, ale v skutočnosti neverí. Podobne, ak budete vraždit tých, čo opúšťajú náboženstvo, vytvoríte pokrytcov, dvojtvárnych lhářov, ktorí sa tvária, že veria, ale v skutočnosti opustili náboženstvo. Preto vstup do náboženstva ani jeho zachovanie po ňom sa nedá vynúciť. Ak zabijete toho, kto opustil náboženstvo, zvolíte si metódu núteného udržania v náboženstve, čo je v rozpore s tým, že táto viera nie je platná a s pravidlom „v náboženstve nie je nútenie“.

Podle zastánců tohoto názoru, pokud se odpadlík od víry připojí ke skupině, která je nepřátelská věřícím a vede s nimi boj, pak si zaslouží smrt stejně jako ostatní nepřátelští bojovníci.

IŠID / DEAŠ

Tím, že označují lidi za odpadlíky a na základe tohto rozsudku zabíjejí kohokoľvek, kto jim stojí v ceste, porušují pravidlá islámu, o ktorých sme hovorili vyššie, a poškodzujú tak obraz tohto krásneho náboženstva.

Individuálna zodpovednosť v trestnom práve a pri trestoch

„Žiadný hriešník a previnilec nenesie hriechy a previnenia druhých. Každý si ponesie následky svojich skutkov. A odmena za jeho úsilie sa mu určite dostane v budúcnu. Potom mu bude plne odplateno.“


(Al-Najm, 53/38-41)

V veršech, jejichž jsem uvedl výklad, je jak individuální, tak kolektivní odpovědnost.

(individuální)

Je zde zdůrazněno, že člověk sám je zodpovědný za to, co dosáhne, a že jeho zisk a prospěch závisí pouze na jeho vlastní tvrdé práci, úsilí a snaze.

Zodpovědnost za trestný čin je individuální.

V islamském právu neexistuje odlišné chápání a interpretace ohledně toho. Ti, kteří v primitivních společnostech a v civilizovaných dobách, ale přesto zachovávajících některé špatné dědictví svých primitivních předků, nedodržují toto zlaté pravidlo, kteří usilují o krev a pomstu, kteří viní nevinného za zločin, který spáchal někdo jiný…

(nevinný, bez hříchu)

Stávalo se, a stále se stává, že lidé trestali své blízké.

Tí, čo páchajú teror vo mene islámu

Porušují tyto verše a toto nepochybně platné pravidlo a kromě lidí, které považují za viníky, zranují a zabíjejí nevinné a způsobují velké škody.

V teroristických útokoch a masakroch, ktoré spáchala skupina ISIS/DAEŠ


„vyhlásenie za odpadlíka“

Je známe, že používal tento rozsudek. V mojich iných článkoch som vysvetlil, že v islame nemá miesto označovanie za neverící a odpadlíka ľudí, ktorí veria v základné zásady islámu a ani im nenapadlo odpadnúť od viery, na základe neopodstatnených tvrdení a obvinení, a budem v tom pokračovať, kedykoľvek to bude potrebné.

Vypočítaná nepravděpodobnost

(za predpokladu, že by to nebylo možné)

I kdyby se mělo za to, že spáchali teroristické činy proti lidem, které považují za odpadlíky, jejich činy by v islámu neměly své místo; protože teror je slepý; bez rozdílu střílí, zabíjí a zraní ženy, děti, zvířata, nevinné; a označit je za odpadlíky není možné podle žádného výkladu.

Druhá část veršů se týká zákona úsilí, který se uplatňuje při zisku a prospěchu, nikoli při trestu.

„práca-zisk“

Vysvětluje vztah mezi nimi. V jiných verších, hadítech, fikhu a praxi se lidé bez vlastní práce a úsilí dostávají k majetku, zisku a prospěchu, a jelikož existují legitimní způsoby, jako je dědictví, dar, almužna, zekát, museli výkladci verš interpretovat tak, aby se odstranila zdánlivá protichůdnost, a proto se objevila různá vysvětlení.

Pokud chce člověk dosáhnout zisku a prospěchu, pak je přirozená a zaručená cesta k tomu zaplatit cenu za dosažení tohoto zisku a prospěchu; to znamená úsilí, práce, snaha. Ti, kteří zkouší tuto přirozenou a zaručenou cestu k dosažení zisku, se jistě dočkají výsledků; pokud dlužníci nevrátí dluh tomu, komu patří, stát ho násilím vezme a dá tomu, komu patří; a pokud to stát neudělá, Bůh to vezme a dá tomu, komu patří, v posmrtném životě. V tomto smyslu a s těmito důsledky není možné dosáhnout toho, co přináší práce, snaha a úsilí, jinou cestou. Ti, kteří se spoléhají na dědictví, dary, almužny, dary atd. a kteří kvůli tomu přestávají pracovat, vynakládat úsilí a snahu, mohou být zklamáni.

Existuje možnost, že potomci budou moci v tomto světě i v tom budoucím těžit z toho, co pro své rodiče udělají, a také existuje možnost, že se věřící budou moci navzájem zastupovat; nicméně ani to není zaručeno; buď se to stane, nebo ne, a ti, kteří se na to spoléhají a neplní své povinnosti, porušují zákon úsilí. Navíc, pokud má člověk dobré potomky, příbuzné a přátele, znamená to, že udělal vše, co bylo v jeho silách, aby je získal, a v tomto smyslu se úsilí uskutečnilo.

Pre viac informácií kliknite sem:

– Aké sú podmienky, aby sa krajina stala Dárul-harbom (Dárülharbom), je Turecko Dárul-harbom …

– Je Turecko islámský stát? Proč jsme islámská země…

S pozdravem a modlitbou…

Islám v otázkách a odpovídích