Vážení bratři a sestry,
„Můj proroku! Vyzvěň lidi k cestě Alláha s moudrostí…“
(jasnými argumenty a krásnými kázáními)
Zastupuj ich. A bojuj s nimi prostredníctvom pevného a krásneho úvodu, prostredníctvom jemných a sladkých slov.
(aby pozvánka měla příznivý účinek)
.“
(Nahl, 16/125)
Náš prorok (s.a.v.) se při poučení věřících vědě a moudrosti řídil těmito a podobnými verši a toto poučení opíral o důkazy.
Vychýlení a varování se nikdy nedopouštěl s hněvem a násilím.
Svoji posluchače vítal v srdečnej atmosfére a radil jim s laskavostí a soucitem. Při vysvětlování pravdy a spravedlnosti vždy upřednostňoval laskavé slovo a milý tón. S velkou trpělivostí a pochopením odstraňoval pochybnosti a váhání, které se v jejich myslích objevily. Posluchačům důvěřoval a aby je přesvědčil, mluvil s výstižností a výřečností, pečlivě volil slova. I když otázky byly bezdůvodné, vítal je úsměvem a bral je vážně.
Jedným z hlavných dôvodov, prečo boli jeho kázania a rady tak účinné, bolo to, že odpúšťal a odpúšťal ľuďom ich chyby.
Dokonce odpustil těm, kteří zavraždili jeho nejmilejšího strýce a mnoho dalších příbuzných a společníků, a to při dobytí Mekky. Přitom měl v té době veškerou moc a sílu. Mohl je potrestat, jakkoli by si přál.
Práve takovými velikými a vznešenými vlastnostmi ovplyvňoval duše lidí kolem sebe a probouzel v nich, rozvíjel a rozvíjel jejich skryté schopnosti a talenty. Proměnil je ve hvězdy na nebi lidstva. Odstranil mlhy nevědomosti, které zakrývaly ten věk. Změnil tvář světa. Uplatnil v životě vznešené vlastnosti, jako je spravedlnost, láska a vzájemná pomoc mezi lidmi. Přinesl lék na všechny nemoci, které ohrožovaly osobní a společenský život, a s Boží pomocí vyléčil lidstvo.
Cesta profesie teologického kazatele,
„chudoba, skromnost, soucit a rozjímání“
Toto je cesta. Toto je boj za zachránenie viery. Boj za vyslobodenie lidí z hrozných zádumí konce časů a za jejich nasměrování k vyšším cílům. Boj za vyslobodenie lidstva z vplyvu vášní, hriechu, diabla a neuvěřitelně zkaženého sociálního prostredia a za to, aby ochutnalo radost z poslušnosti. Ak člověk dokáže uchopit tento vysoký ideál ako Boží dar, prvou vecou, kterou udělá, bude uznání své neschopnosti a chudoby v dosiahnutí tohoto ťažkého úkolu a opření se o moc a milosrdenstvo svého Pána.
Bezmocnost a chudoba sú dve základné vlastnosti člověka;
nejvýraznější vlastnosti člověka. Vždyť když čteme Fatihu, tedy úvodní súru Koránu, v překladu,
„Len tebe uctíváme a len od tebe prosíme pomoc.“
a tak se uchylujeme k Bohu, Pánovi světů, a očekáváme od Něj pomoc ve všech našich záležitostech, ať už světských, nebo posmrtných. Ti, kteří slouží víře a Koránu, se sice s veškerou silou snaží o to, aby v srdcích lidí rozkvétala moudrost, ale vědomi si, že sami nemohou dosáhnout takového velkého výsledku, uchylují se k Bohu v chudobě a bezmocnosti.
Tretí krok,
Smilovat se nad vzpurnými a hříšnými lidmi, kteří se připravují na peklo, a pomáhat jim s citlivostí lékaře a mateřskou láskou.
A štvrtý krok je,
Tuto záležitost řešit s rozvahou.
Našeho národného básnika, neskoroho Mehmeta Âkifa,
„Inspiracií čerpá přímo z Koránu.“
Musíme Islám vysvětlit tak, aby ho pochopila současnost.
Veľký ideál, který vyjádřil ve svém verši, se v Risale-i Nur Külliyat dokonale uskutečnil. Na trhu tohoto století, plném proč a proč ne, mohl a také se stal populárním pouze soubor, který oslovuje jak rozum, tak srdce, a který dokazuje svou věc tak, že ji lidé milují a zároveň ji uznávají.
Na základe týchto zistení
prvý
Učí nás, že najdôležitejšou podmienkou pre šírenie islámu, a to nielen medzi našimi vlastnými občanmi, ale aj celému ľudstvu, je žiť v súlade s mravnými zásadami Koránu.
A ten druhý,
Zistuje, že je nutné hospodársky prosperovat, aby bylo možné šířit víru a pravdy Koránu těm, kteří je potřebují.
Musíme se s těmito dvěma ranami plně vypořádat a usilovat o jejich uzdravení. Pokud budeme zanedbávat tuto skutečnost a spoléhat se na dočasná a nekonzistentní politická řešení, budeme se dál potácet a navíc poneseme zodpovědnost za to, že bráníme a ztěžujeme Islámu, aby dosáhl k srdcím těch, kteří ho potřebují.
Každý muslim je zodpovedný za plnenie povinností, ktoré naň spočívajú.
Pozícia, ktorú človek v spoločnosti zastáva, mu kladie určité povinnosti. Každý moslim je zodpovedný za tú pozíciu, ktorú zastáva. K tomuto tématu se můžeme podívat na hadís:
„Když uvidíte zlo, odstraňte ho rukou, a pokud vám to nedovolí síla, odstraňte ho jazykem.“
(vašu opravu),
A ak ste na to silní, tak ho nenávidte v srdci.“
(Muslim, Víra 78; Abu Dawud, Modlitba,
232)
Není možné, aby každý v každé situaci interpretoval tento hadís podle svého. Například, kdybychom na cestě spatřili zlo a pokusili se ho napravit a při tom někomu ublížili a ten člověk by se stal žalobcem, v takovém případě by byl potrestán i ten, kdo se ho pokusil napravit. Jak tedy máme chápat význam hadísu?
Opravit ručně
úlohou úředních osob, to znamená státu a policie, je
opravit jazykem
úlohou učenců je,
nenávidět z celého srdce
patří ostatním.
Proto by muslim měl nejprve žít podle islámu. Poté, pokud to nepoškodí, by měl o něm mluvit vhodným a laskavým tónem. A co bude dál, by měl ponechat na Alláhově vůli.
Stejně jako by se měl člověk, který chce pěstovat stromy, zaměřit na následující body:
Je nutné, aby semena byla kvalitní, pole vhodné pro výsadbu, aby se jednalo o správné roční období a aby se o výsadbu staral zkušený odborník. Z tohoto hlediska, pokud někdo, kdo se o výsadbu vůbec nezná, vysadí vadná semena do tvrdého a nevhodného pole v nevhodném ročním období, způsobí to, že se vše zkazí. Zkušený zahradník, který splňuje tyto podmínky, po odvedení své práce se nevmísí do pole a nepokouší se z něj udělat strom, aby z něj vyrostly květiny a růže.
Udělá, co je v jeho silách, a výsledek ponechá na Bohu.
Stejně tak je nutné žít a šířit pravý islám a pravdu, která je islámu hodná.
Předkládání myšlenek a názorů, které neodpovídají islámu, jako by to byl islám, poškodí jak islám samotný, tak toho, kdo to prezentuje, i toho, komu je to prezentováno.
Je potrebné, aby srdcia, do ktorých sa zasievajú semienka islámu a viery, boli na to pripravené. Vysvetľovať to tým, ktorí na to ešte nie sú pripravení, niekedy dokonca škodí.
Veľmi dôležité je tiež načasovanie oznámenia.
Dôležité sú aj faktory, ako je prostredie, duševný stav osoby a jej očakávania. Každé semeno zasadené mimo sezónu sa môže znehodnotit.
Na druhou stranu,
Ten, kdo šíří islám, by měl mít dostatek znalostí a dovedností, aby věděl, jak o něm mluvit, jak ho šířit do myslí, srdcí a duší s vhodným tónem a bez urážek. Měl by být v tom odborníkem, jako lékař.
Muslim, který má tyto vlastnosti, po splnění svých povinností svěřuje rozkvět víry a islámu v srdcích lidí Alláhovi a nezasahuje do Alláhovy práce.
Pre viac informácií kliknite sem:
– Jaký by měl být náš styl v projevování?
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
