Vážení bratři a sestry,
Mezi léčebné metody patřily kanylování, medový sirup a kauterizace. Existují autentické zprávy o tom, že prorok Mohamed (s.a.w.) tyto metody používal, ale také autentické zprávy o tom, že se mu nelíbily, ba dokonce je zakázal. V Sahih al-Buhari je zaznamenáno toto jeho slovo:
(neznamená, že to nikdo jiný nemá),
Hoci kauterizace (vyžíhání) bola odpradávna používanou metódou liečby u Arabov, stala sa medzi nimi známa práve kvôli tomu, že pacientovi spôsobovala značné utrpenie. Zatiaľ čo v niektorých hadísových záznamoch sa táto metóda odporúča a dokonca sa o ňu zmienkuje, v iných je zakázaná. Teológovia to vysvetľujú tým, že ide o bolestivú, nebezpečnú a náročnú metódu liečby, ktorej by sa malo vyhýbať, pokiaľ nie je absolútne nevyhnutná a nie je k dispozícii skúsený odborník.
Když byl náš Prorok (s.a.v.) zraněn v bitvě u Uhudu, nejprve mu rány umyli vodou. Když zjistili, že krev neustále teče, Fatéma vzala kus proutí, zapálila ho a přiložila k ráně. Krev se zastavila.
Surgical zákrok je dnes považovaný za jeden z nezbytných a mimoriadne účinných prostriedkov liečby. Možno preto, že v arabské spoločnosti tej doby, a dokonca ani v susedných národov, sa táto metóda liečby nepoužívala, v hadítech proroka Mohameda (s.a.v.) sa k tomuto problému neberie stanovisko, ani za, ani proti. Existujú síce záznamy o tom, že deti s angínou mali mandle odstraňované prstom obaleným látkou a prorok Mohamed (s.a.v.) do toho zasahoval a odporúčal liek z indického kadidla (agallocnum), čo bolo akési kvapkové ošetrenie. Na základe toho však nie je možné zakázať chirurgické metódy. Ako je spomenuté v súre Inširah, v záznamoch sa spomína, že prorok Mohamed (s.a.v.) bol na rôznych miestach zázračne liečený rozrezaním hrudníka, jeho vyčistením, stehov a dokonca aj to, že stehy boli neskôr viditeľné.
– Důležitost, kterou Prorok Mohamed přikládal zdraví, lze rozdělit do dvou oblastí. V první oblasti nacházíme metody jako čistota, zdravé a halalní stravování, halalní sport a zábava, včasný a dostatečný odpočinek, řádné a včasné plnění náboženských povinností, modlitby a vyhýbání se hříchům. V druhé oblasti se pak setkáváme s těmito zásadami: Bůh je ten, kdo dává i bere nemoc, a Bůh stvořil lék na každou nemoc. Při onemocnění je třeba hledat uzdravení. Mezi různé metody léčby, které je možné využít, patří dieta, pouštění krve, kauterizace, operace, léky, změna prostředí, rukja (islámské léčení pomocí Koránu), modlitby, posilování duchovní síly, trpělivost a zkušenosti ne-muslimů.
Každé slovo a každý čin Proroka Mohameda (s.a.v.) byly pečlivě sledovány a muslimy, zejména jeho společníky, se snažili proměnit ve svůj životní styl. Praktické aspekty týkající se každodenního života byly posuzovány téměř stejně důkladně. Stopy tohoto chápání lze nalézt v mnoha později vzniklých hadísních zdrojích. V hadísních zdrojích se dokonce neomezili na zvláštní kapitoly věnované et-Tıbbu’n-Nebeví, ale byly dokonce napsány i samostatné knihy na toto téma. V tomto kontextu vznikla literatura et-Tıbbu’n-Nebeví. Abu Nuajm el-Isfaháního et-Tıbbu’n-Nebeví je jedním z nejstarších a nejoriginálnějších zdrojů v této oblasti.
Tieto diela sú dôležité, lebo v súlade s hadítymi opismi chorôb navrhujú lieky a metódy liečby, ktoré odrážajú medicínu z obdobia proroka Mohameda a jeho spoločníkov. Najdôležitejšie je však ich prvoradý prístup k prevencii zdravia.
Dr. Mustafa Dönmez ve jeho kniha „Abu Nuaym a et-Tıbbu’n-Nebevî“ poukazují na důraz, který Prorok Mohamed (s.a.w.) kladl na preventivní medicínu. V tomto kontextu lze jeho doporučení shrnout takto:
Tieto rady sa týkajú pôstu, nočných modlitieb, ochrany zdravia počas cestovania a riešenia problémov, ktoré sa počas cesty vyskytnú, vyváženej výživy, hygieny, ochrany pred chladom, bývania na pekných miestach, života v zdravých domoch a krajinách, cestovania, vyhýbania sa cestovaniu v nepriaznivých poveternostných podmienkach, vyhýbania sa prostrediam s epidémiami, vyhýbania sa nadmernému pobytu na slnku, znižovania telesnej teploty v horúčkách, výberu vhodných časov na pravidelný spánok, vyhýbania sa škodlivým potravinám, konzumácie medu a citrusových plodov pre zdravie, používania špeciálne pripravených mastí na posilnenie tela, vyhýbania sa potravinám neznámeho pôvodu a nepríjemného vzhľadu, riešenia škodlivých účinkov potravín pomocou nápojov, používania senny na zápchu, pravidelného používania nosných kvapiek a ústnej hygieny, pravidelného podstupovania hirudoterapie, prijímania výživných potravín v prípade oslabenia imunity, výhod kúpania sa v liečivých kúpeľoch, výhod vyvolania zvracania pri zápche, konzumácie datlí proti otravám, používania vôní, nanášania kály na oči, starostlivosti o vlasy a čistotu oblečenia, pozerania sa na upokojivé výhľady a výberu farieb v oblečení.
Je pozoruhodné, že cieľom proroka Mohameda (s.a.v.) bolo prostredníctvom týchto hadísů povzbudiť ľudí k dobru a láske a varovať ich pred zlom, a to aj prostredníctvom príkladov z jeho vlastného života a zdravotných opatrení. Tieto opatrenia sa plne zhodujú s princípom, ktorý moderná medicína zdôrazňuje a ktorý sa v rôznych jazykoch vyjadruje rôznymi spôsobmi.
V pověstech je jako hlavní příčina nemocí uváděn nadměrný zármutek. Jako léčebné metody se zde nacházejí návrhy na materiální i duchovní léčbu k odstranění nadměrného zármutku a deprese. Vzhledem k nemocem té doby a k lékům a léčebným metodám, které se pro tyto nemoci doporučovaly, je patrné, že v porovnání s rozmanitostí nemocí byly léčebné metody a lékařské materiály relativně omezené. Je pozoruhodné, že pro některé nemoci se nedoporučovala žádná léčba, ale spíše preventivní opatření.
Cieľom preventívnej medicíny, ako sa jej hovorí, je chrániť ľudí pred chorobami. Základným princípom ochrany pred chorobami je „čistota“. Práve islám daroval ľudstvu skutočnú preventívnu medicínu. A práve muslimovia naučili stredovekú Európu hygienickým návykom, ako je používanie toalety a kúpanie.
Mor, který se v Evropě objevil v roce 542, trval čtyřicet let, protože jeho příčina nebyla známa, a způsobil smrt milionů lidí. Od té doby do roku 1862 vypuklo dvacet pět morových epidemí, které snížily evropskou populaci na polovinu. Na druhou stranu, Prorok Mohamed (s.a.v.) říkal:
Metóda, kterou evropští lékaři objevili až o stovky let později, jak předcházet šíření infekčních nemocí, byla již zavedena Prorokem Mohamedem (s.a.v.).
Islámská medicína (zásady vyplývající z Koránu a hadísů) klade větší důraz na prevenci nemocí než na jejich léčbu; proto hraje hygiena a preventivní medicína důležitou roli jak v teoretických, tak v praktických úvahách. (S. Husajn Nasr, Islám a věda) Ačkoli se prevenci zdraví věnují všechny systémy medicíny, žádný jiný systém to nedělá tak vědomě a důsledně jako naše náboženství. To je také konečný cíl, kterého se moderní medicína snaží dosáhnout. Přestože máme k dispozici tolik technických prostředků, stále neznáme podstatu mnoha nemocí a k nim se přidávají nové, tzv. „civilizační nemoci“. Nemocní lidé se samozřejmě musí léčit; ale hlavním cílem by mělo být odstranění příčin, které vedou k onemocnění. Islám svými principy nařizuje čistotu, která je základem boje proti nemocem:
Prevence infekčních onemocnění.
Vyhýbejte se škodlivým potravinám a nápojům.
Čistota těla a zdraví těla
Ochrana zdravia tela prostredníctvom vyváženej výživy.
Koran ne pouze stanovuje muslimům náboženské, morální, majetkové, vojenské, trestní a politické zákony, ale také je učí nejdokonalejší hygienické předpisy, jaké jsou dosud známy. Dá se dokonce říci, že Korán svým ustanovením zamýšlel ochranu a zachování lidského druhu a zdraví nejen v oblasti preventivní medicíny, ale ve všech ostatních oblastech.
Islam a jeho svätá kniha Korán totiž v prvom rade oslovuje človeka a hovorí k nemu vo všetkom. Preto Korán chce chrániť človeka pred akýmikoľvek telesnými i duševnými chorobami a v tejto oblasti uvádza pevné a základné princípy. Tieto pevné a základné princípy, ktoré Korán uvádza, v prvom rade chránia človeka pred telesným a duševným ochorením, ale v prípade ochorenia mu tiež ukazujú cesty a metódy liečby. S princípmi a pravidlami, ktoré uvádza v oblasti preventívnej medicíny, Korán oslovuje nielen svoju dobu, ale aj všetky veky a hodnota a podstata mnohých princípov a pravidiel, ktoré stanovil, sa dala pochopiť až po uplynutí staletí a s rastúcimi poznatkami v tejto oblasti.
V Koránu se nachází rozsáhlé množství informací o různých aspektech hygieny, jako je oblečení, spánek, čistota těla a kůže, pravidla týkající se jídla a pití, chování k domům, mrtvým a obydlím, a obsahuje mnoho důležitých pravidel týkajících se hygieny a zdraví.
Ľuďom sa odporúča, aby sa držali strednej cesty mezi extrémy, a aby sa v otázkách stravovania a pitia, ktoré sú zvlášť důležité v oblasti preventívnej medicíny, drželi striedmosti. V tejto súvislosti Boh praví:
Mustafa al-Maragí definuje marnivost jako míru toho, co způsobuje škody a nemoci, a říká, že Bůh přikázal lidem, aby jedli a pili čisté věci, ale aby nepřekročili míru, která by poškodila jejich zdraví. (al-Maragí, Ahmed Mustafa, Tefsîru’l-Maragí, Bejrút 1974, VIII, 133.) Křesťanská bible (Matouš 222) to zakazuje. S absolutní čistotou a lékařskou moudrostí vysvětluje, že kontakt během menstruace je absolutně škodlivý. Lékařská věda to z téhož důvodu a stejným způsobem kodifikovala.
Najdôležitejším problémom dnešnej medicíny je „preventívna medicína“. Preventívna medicína stanovuje zásady a princípy, ktoré chránia zdravého človeka a zabraňujú jeho ochoreniu. Vakcína je jej najdôležitejším nástrojom. Medzi základné princípy preventívnej medicíny patrí predovšetkým prevencia infekcie, dodržovanie hygieny a správná výživa. Koran však tieto princípy stanovil už pred 1400 rokmi.
Predchádzajúce ustanovenia týkajúce sa preventívnej medicíny, ktoré sme uviedli v bodoch z Koránu a hadísů, môžeme stručne vysvetliť takto:
Islámské náboženstvo a jeho svätá kniha Korán zaviedli a naimplementovali preventívne opatrenia s cieľom ochrany a zachovania človeka a ľudského rodu. V popredí preventívnych opatrení Koránu stojí princíp prevencie a odstrašovania. Podľa tohto princípu Korán absolútne zakazuje mimomanželské pohlavné styky a cesty, ktoré k nim vedú, a v tejto súvislosti zaviedol rôzne opatrenia.
Stejně jako v minulosti, i dnes existuje řada nakažlivých nemocí, které představují nebezpečí pro lidstvo a lidský rod. Mezi nejvýznamnější z těchto nemocí patří syfilis, kapavka, měkký vřed a další pohlavně přenosné nemoci, a k nim se v současnosti přidává AIDS, která ohrožuje celé lidstvo. Nejdůležitějším faktorem šíření těchto nemocí je mimomanželský pohlavní styk a sodomie, což znovu dokazuje moudrost rozhodného a vážného postoje islámu k těmto činům.
Okrem náboženských dôvodov a múdrostí zakázal islám nemravnosť a uzavrel cesty vedúce k nemravnosti. Preto Boh, sláva mu:
říká.
Prvorodným a absolutním předpokladem sociálního řádu a společenské struktury je rodina a potomstvo. Zločin, jako je cizoložství, je nejmocnějším faktorem, který tyto dva prvky ničí a tím pádem ruší sociální řád. Aby se ochránil sociální řád a chránili se jednotlivci před katastrofami, kterým by mohli čelit, Korán zakázal mimomanželské styky, které jsou zdrojem pohlavně přenosných a jiných infekčních nemocí, a nařízením „nepřibližujte se“ postavil bariéru proti všem formám nemravnosti a chránil tak potomstvo před touto katastrofou.
Koran považuje za prvý krok na cestě k smilstvu, aby se člověk nedíval na to, co je mu zakázáno, a preto najprv mužom, potom ženám, zakazuje dívat sa na osoby, na ktoré sa im dívat nesmie, a na miesta, na ktoré sa im dívat nesmie. Týmto zakázáním pohledu, prvého kroku na cestě k smilstvu, zahrnujícího pohled, úsměv, rozhovor, setkání a soukromí, Korán zakazuje smilstvo v jeho pravom slova smyslu.
Je zvlášť důležité dbát na čistotu potravin a nápojů, aby se zabránilo přenosným nemocem. V této souvislosti existují v Koránu jasná ustanovení:
Zakázané věci, které nám ukládá naše náboženství, můžeme považovat za součást preventivní medicíny. Škodlivost alkoholu, drog, masa z mrtvých zvířat, krve a vepřového masa pro zdraví je všeobecně známa a nevyžaduje žádné další vysvětlení.
Čistota patrí k najdôležitejším a najdôslednejšie sledovaným témám v medicíne a predovšetkým v oblasti hygieny. Medzi rôznymi typmi čistoty má nepochybne prvé místo čistota tela. Islam sa však s témou čistoty tela, ktorej sa medicína dnes venuje s takou pozornosťou, zaoberal už pred stáročiami, a to z hľadiska čistoty a zdravia tela i duše, a v tejto oblasti stanovil vážné zásady a predpisy. Tieto zásady zahŕňajú predovšetkým opatrenia v oblasti hygieny a sú zamerané na ochranu zdravia človeka. Túto tému chceme v tomto texte rozobrať v dvoch hlavných bodoch:
To, že islám považuje fyzickou čistotu za nezbytnou podmínku pro některé rituály a dokonce za klíč k modlitbě, jasně ukazuje, jak důležitá je fyzická čistota. Například klíčem k modlitbě, která je považována za pilíř víry, je čistota těla.
Islám zařadil čistotu mezi základní podmínky víry. Prvním předpokladem pro přijetí modliteb je čistota, ať už materiální, tak duchovní, a čistota je také podmínkou dokonalosti víry. V jednom hadísu (Múslim, Taháret, 1) svatý Prorok (s.a.v.) říká… Zde zmíněná čistota je absolutní. Zahrnuje tedy jak materiální, tak duchovní čistotu. (Ibrahim Canan, Zdraví životního prostředí v islámu, Istanbul 1986, s. 66)
Čistota od nečistôt (fyzická čistota), čistota od nečistôt z nečistých stavů (duševná čistota).
Hades je stav nečistoty, ktorý z náboženského hľadiska bráni vykonávaniu určitých obradov. Odstránenie tejto nečistoty sa delí na dve formy: velkú a malú očistu.
Stavy, které vyžadují vykonání rituální očisty (ghusl), jsou: nečistota po pohlavním styku, menstruace a šestín.
Týmiž sú: vykonanie potreby, vykonanie veľkej stolice a iné veci, ktoré rušia vykonanie obradu před modlitbou.
Podľa toho vyjadruje očistu od nečistôt prostredníctvom rituálnej umývání (ghusl) alebo vykonanie abdestu, čo je typ očisty s duchovným významem. V Koráne je abdest naoráčovaný, čím sa upozorňuje na fyzickú čistotu a úlohu vody pri fyzickej čistote. Ako je známe, modlitba je vyjádrením vstupu do Božieho prítomstva. Na vstup do tohto prítomstva je potrebná duchovná, ale aj fyzická príprava. Abdest je predpokladom tejto duchovnej a najmä fyzickej prípravy. (Seyyid Kutub, Fizilali’l-Kur’ân, Bejrút 1980, II, 849) Rovnako ako je po príchode z nečistého stavu (cunub), menštruácie a po pôrode (nifas) naoráčovaný rituálny umývání (ghusl), tak aj každý moslim je prorokom Mohamedom povzbudzovaný k umývání aspoň raz týždenne.
,
Materiální nečistoty nazýváme „necâset“, což znamená materiální nečistotu, která se dostane na lidské tělo, oblečení a místo, kde se modlí. Pro platnost modlitby je nutné odstranění této nečistoty. V tomto případě tahâret znamená očistu od necâset, tedy odstranění látek, které jsou z náboženského hlediska považovány za nečisté a nacházejí se na těle nebo oblečení. Například krev, sperma, moč nebo oblečení, na které se dostaly, jsou nečisté. Očista takového oblečení je tahâret.
Čistenie rúk.
Čistenie úst a nosu.
Ďalšie rady týkajúce sa čistenia:
Prírodná čistota.
Čistenie oblečenia.
Úklid prostor.
Čistenie vody.
Omeňovat čistotu pouze na fyzickou čistotu by bylo chybné. Ve skutečnosti je stejně důležitá, ba dokonce ještě důležitější než čistota těla, „čistota srdce“, „čistota duše“, „upřímnost úmyslů“ a „krása charakteru“. Islám, stejně jako ve všem, dbá na rovnováhu, a proto klade důraz na rovnováhu mezi hmotnou a duchovní stránkou člověka. Z tohoto důvodu je nemožné oddělit fyzickou a duchovní čistotu v islámu. V mnoha případech převažuje duchovní a duševní čistota, ale obecně vidíme, že jsou obě vzájemně propojené.
„… je to čistší jak pre vaše srdcia, tak pre ich srdcia.“
… Vyžeňte rodinu Lota z vašeho města. Protože jsou to lidé, kteří chtějí zůstat čistí (nejsou smilní a neprohýraví).“
;
„Neboj sa, proroku, tých, čo ústami hovoria: ‚Veríme‘, ale srdcia ich neveria, a súťažia v neviere. Medzi Židmi sú tí, čo počúvajú nepravdu a počúvajú národ, k nemuž ti neprišiel. Zmrví a zmenia slova z ich správného kontextu. Ak Boh chce niekoho zblúdilého, ty mu nemôžeš pomôcť proti Bohu. Oni sú tí, ktorých srdcia Boh nechcel očistiť. Majú hanbu na svete a v posmrtnom živote ich čaká strašný trest.“ A podobné verše hovoria aj o duchovnej čistote.
Jednou z nejdůležitějších otázek preventivní medicíny je výživa. Dostatečné a vyvážené stravování, které chrání zdraví a předchází tak vzniku onemocnění, patří mezi hlavní úkoly preventivní medicíny.
Nejlepší prevencí mnoha nemocí je správná výživa. I když nezpůsobuje žádnou konkrétní nemoc, nedostatečná nebo špatná výživa vede k mnoha obtížím, slabosti a neveselosti. Je nutné rozlišovat mezi hladovětím a špatnou výživou. Při hladovění je velmi málo nebo žádné jídlo. Objevuje se při velkých hladomorech, válkách, obléháních, emigraci atd. a způsobuje hromadné výživové nemoci.
Jeden z hlavných cieľov islamského náboženstva je ochrana a zachovanie ľudského zdravia, a preto jeho svätá kniha Korán obsahuje v tomto ohľade pozoruhodné odkazy a vyzýva ľudí k hlbokému premýšľaniu o tejto problematike.
Korán, poukazuje na dôležité aspekty výživy a rôznych potravín, zmiňuje potraviny bohaté na bielkoviny, ako je mäso, ryby a mlieko, ktoré sú nevyhnutné a mimoriadne prospešné pre rast, posilnenie a regeneráciu ľudského tela – čo je v dnešnej dobe lepšie chápané. Zmiňuje tiež rastlinné potraviny a ovocie, ako sú datle, hrozno, pšenica, granátové jablko, zelenina, cesnak, cibula, šošovica, fík a olivy, a upozorňuje na ich dôležitosť. Korán sa zmiňuje aj o rastlinných olejoch a liečivom mede, a zvlášť zdôrazňuje význam medu v liečbe.
Koran neopominá ani na nevyhnutné doplnkové živiny, ktoré sú nevyhnutné pre vyváženú výživu:
Potraviny zmiňované v Koránu obsahují bílkoviny, sacharidy a tuky, které sú nezbytné pre zdravie človeka. Zmienenie týchto potravín v Koráne má za cieľ upozorniť na ich dôležitosť a potrebu ich konzumácie. To isté tvrdia aj dnešní výživoví poradcovia. Veď v oblasti výživy hrajú dôležitú úlohu témy ako výber potravín, ich vplyv na zdravie, škody vyplývajúce z nadmernej konzumácie alebo naopak z nedostatku výživy.
Tantaví Cevherí ve jeho výklad verše 61 súry Al-Baqara, kde se zmiňují zejména rostlinné potraviny, poukazuje na to, že tyto rostlinné potraviny mají velký význam z hlediska medicíny a zejména preventivní medicíny, a hovoří o jejich významu pro lidské zdraví.
Boh, Všemohoucí, o medu, který je důležitý jak v medicíně, tak v stravování, říká:
Když se podíváme na Boží slovo, vidíme, že se tam mluví o vyvážené stravě. Nejdůležitější složkou stravy jsou proteiny. Podívejme se na to z pohledu Koránu: V súře Záríát nacházíme verše jako: Korán také zmiňuje ptactvo a drůbež jako oblíbené maso: Pokud jde o výhodu proteinů oproti jiným potravinám, v súře A’râf nacházíme: Lidé, kteří neprojevují vděčnost, však od Boha žádali, aby jim vyměnil jejich dobré potraviny za horší: Toto tvrzení jasně ukazuje, že proteiny jsou lepší než jiné zeleniny a ovoce.
Vidíme, že se zmiňuje i o rybách jako o zdroji bílkovin. Tento výrok nacházíme také v súře Fâtir.
Dôležitosť čerstvého mlieka je vysvetlená aj nasledujúcimi výrokmi: , V súre Nahl môžeme vidieť aj toto:
V Koráne sa spomínajú datle a hrozno, pšenica a granátové jablko, cesnak, cibuľa, šošovica, fíky a olivy, ako aj med. Stručne povedané, v Koráne sa spomínajú všetky živiny, ktoré sú pre človeka liekom, a zdôrazňuje sa vyvážená strava.
Všetky druhy potravy, ktoré živé tvory prijímajú z vonku ústnou cestou, aby mohli prežiť, sa nazývajú „živiny“. Výživa je proces, pri ktorom si človek prijme a využije v tele látky, ktoré sú nevyhnutné pre rast, vývoj a dlhý, zdravý a produktívny život.
Rast detí, funkčnosť orgánov, obnova starých buniek a energia potrebná na vykonávanie každodenných činností sú zabezpečované výhradne prostredníctvom potravy a výživy.
V této souvislosti bychom se měli krátce zmínit i o nadměrném a nevyváženém stravování, stejně jako o nedostatečném a nevyváženém stravování.
Pri výžive je rovnako dôležité, ako čo jíme, aj to, aby sme jedli vyváženě a v miernych dávkách. Nadmerné jedenie a nevyvážená strava vedú k obezite. Každá nadbytočná kilá, ktorá sa k prirodzenej telesnej hmotnosti pridá, v skutočnosti znamená bremeno pre základné orgány.
Koran k tomu říká: (A’râf, 31).
Prorok Mohamed (s.a.v.) také říká:
Posel Boží, který tento verš vyložil nejlépe, k tomu dodal:
Tento hadís uvádí, že muslim by se měl vždy stravovat střídmě a vyváženě a nikdy by neměl přehánět v jídle ani pití, a že je to nutností islámu.
Pri nedostatočnej a nevyváženej výžive dochádza k poruchám rastu, vývinu a normálnej funkcie organizmu. Nedostatočná a nevyvážená výživa je priamou príčinou mnohých ochorení (ako je beri-beri, pelagra, skorbut, marasmus, xerophthalmia, rachitída) a zároveň zohráva úlohu v ľahšom výskytu a ťažšom priebehu iných ochorení (ako sú spalničky, záškrt, tuberkulóza, hnačka). V spoločnostiach, kde prevláda nedostatočná výživa, sú sociálne nerovnosti bežné.
Koran svatý říká o nedostatečné výživě: Aby se člověk mohl stravovat dostatečně a vyváženě, musí využívat dostatek všech druhů potravin, které Bůh povolil. Zanechání některých potravin z různých důvodů a úvah vede k zdravotním problémům.
Vznešený Bůh přikazuje konzumaci a užívání všech druhů halal a čistých potravin a odsuzuje ty, kteří některé potraviny nekonzumují. Pro skutečně zdravou a vyváženou výživu je nutné využívat všechny druhy potravin.
Nadmerné jedenie vedúce k obezite, rovnako ako nedostatočné a nekvalitné stravovanie vedúce k podvýžive, sú obojí stejně škodlivé pre zdravie. Islám a jeho svatá kniha Korán, tým, že naťukuje na dostatočné a vyvážené užívanie všetkých druhov potravín, chráni ľudí pred oboma situáciami a zaručuje zdravie prostredníctvom správnej výživy.
Koran, vzhledem ke svému obsahu a tématům, má povahu přikazující náboženské nauky, zdokonalující morálku a vedoucí lidi k osvícení. Koran, jehož povahu lze takto stručně shrnout, pojednává i o mnoha různých tématech. Jedním z nich jsou i záležitosti týkající se hygieny a prevence, tedy ochranné medicíny, které se týkají každého z nás.
Islámská medicína, jejíž základem je Korán a hadísy, klade větší důraz na prevenci nemocí než na jejich léčbu. Prevence nemocí, preventivní medicína a hygiena, tedy ochrana zdraví, se vyskytují ve všech systémech medicíny. Nicméně žádný jiný systém to nedělá tak vědomě a důsledně jako naše náboženství. To je také konečný cíl, kterého se moderní medicína snaží dosáhnout. Přestože máme k dispozici tolik technických prostředků, stále je povaha mnoha nemocí neznámá a k nim se přidávají nové, takzvané „nemoci civilizace“. Nemocní lidé se samozřejmě musí léčit; ale hlavním cílem by mělo být odstranění příčin, které vedou k nemoci.
Prevencií infekčných chorôb,
Vyhýbejte se škodlivým potravinám a nápojům,
Chrániť čistotu tela a zdravie organizmu a
Nařídil, aby se zdraví těla chránilo prostřednictvím vyvážené výživy.
Jak jsme se v tomto krátkém článku snažili vysvětlit, je velmi důležité, aby kniha náboženství, které se obrací ke všem lidem až do konce světa, o těchto věcech pojednávala. Základem islámské medicíny je zdravý člověk a zdravá společnost. Společnost složená z lidí, kteří jsou zdraví jak fyzicky, tak psychicky, je jedním z hlavních cílů. Je nezbytné odstranit každé nebezpečí, které ohrožuje lidské zdraví.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
