Podrobnosti o trestech za smilstvo sú v Koráne popísané v súvislosti s Nisa, 4/15–16–25; Nur, 24/2; Ahzab, 33/30. Ako máme chápať tieto verše s ohľadom na praktiku kamenovania?
„Každému z páru, který se dopustil smilstva, dejte sto ran bičem. Pokud věříte v Alláha a v den zmrtvýchvstání, neprojevujte jim slitování při vykonávání trestu, který Alláh určil. Ať to vidí i někteří z věřících, aby se poučili.“
(Nur, 24/2)
„Ženy proroka! Ktorá z vás spácha zjavný neřest, jej trest bude zdvojený.“
(Al-Ahzab, 33/30)
„…a také věřící otrokyně, které máte ve své moci… Pokud se po svatbě dopustí cizoložství, pak jim stačí polovina trestu (el-azab), který je uložen svobodným ženám…“
(Nisa, 4/25)
– Pokud je trestem za smilstvo kamenování, jak vypadá dvojnásobný a poloviční trest a jak se provádí?
Vážení bratři a sestry,
Zde uvedeme i překlad veršů, o kterých se ve otázce mluví:
„Každého z páru, který se dopustil smilstva, potrestajte sto ran bičem. A nechť vás v tomto trestání neovlivní lítost, pokud věříte v Alláha a v posmrtný život. A nechť je při tom přítomna skupina věřících, aby byli svědky.“
(Nur, 24/2).
„Ženy proroků! Kdo z vás spáchá zjevný hřích, její trest bude dvojnásobný. To je pro Alláha snadné.“
(Al-Ahzab, 33/30)
„Ak po uzavretí manželstva páchajú cudzoložstvo, uloží sa im polovica trestu, ktorý je stanovený pre slobodné ženy.“
(Nisa, 4/25).
V prvním z těchto veršů je jasně uvedeno, že trest za cizoložství je sto ran bičem.
Druhý verš říká, že pokud by se – nedej Bůh – některá z manžel žen Proroka (s.a.v.) dopustila cizoložství, dostane dvojnásobný trest oproti ostatním lidem. To by mohlo naznačovat, že trest za cizoložství není kamenování. Protože dvojnásobný trest se vztahuje pouze na tresty uložené živým lidem. Dvojnásobný trest za smrt neexistuje.
Na druhém místě se umístil
„Ženy proroků! Kdo z vás spáchá zjevný hřích, její trest bude dvojnásobný.“
v verši, o ktorom je v uvedenom význame zmienka
„dvojnásobná muka“
Tím se myslí tresty, které se skládají z trestů v tomto světě a trestů v onom světě.
(pozri Kurtubího výklad k danému verši).
Podľa toho, vychádzajúc z tohto verše, by nebolo správne tvrdiť, že trestom pre vydaté ženy nemôže byť kamenovanie. Pretože tu nejde o dvojnásobok trestu kamenovania, ale o to, že aj keď sa hriechy iných, kto v tomto svete nesú trest, odpúšťajú v tom druhom, trest, ktorý nesú manželky proroka v tomto svete, neodstraňuje ich trest v tom druhom, takže ich trest je dvojnásobný – tu i tam.
(pozri Kurtubího a Ibn Ašúrov výklad k danému verši).
Podle některých učenců je jejich trest v posmrtném životě dvojnásobný. Například, zatímco jiní hoří v pekle pět dní, oni hoří deset dní.
(porov. Alusí, výklad k danému verši).
V treťom verši je potom uvedené:
trest za cudzozenský život u otrokyní
Je uvedeno, že trest otrokyně je poloviční oproti trestě svobodné ženy. To – jak je zmíněno ve druhém verši – zdánlivě ukazuje, že trest za smilstvo není smrt. Cháridžité na základě tohoto verše popírali trest kamenování.
(pozri Razího výklad veršů 2. z Koránu, súra An-Nûr).
Pokud jde o 25. verš súry An-Nisá, který se týká trestu za cizoložství, lze říci toto: V případě, že je cizoložství prokázáno, je nutné, aby
„muhsan“
závisí na tom. Zde
Muhsan
tím je myšlen/a
(Podľa Imáma-i Azama, moslim),
jedná se o osobu, která dosáhla dospělosti, je při smyslech, svobodná a která se předtím vzešla v platném manželství – a došlo k uzavření manželství –.
(Podle Imáma Azama je nutné být muslimem)
Pokud se takový člověk skutečně dopustí pohlavního styku, trestem je kamenování. Tento názor je přijímán všemi teology.
(por. V. Zuhajlý, el-Fıkhu’l-Islámí, 6/40-43).
Z toho vyplývá, že otroci a otrokyně se v právním smyslu nepovažují za MUHSAN, jelikož nejsou SVOBODNÍ. Protože nejsou MUHSAN, nelze na ně aplikovat trest kamenování. Porovnání v ajétu proto platí pro svobodné osoby, které nejsou MUHSAN (tj. svobodné), a pro otroky/otrokyně, kteří v obou případech nejsou MUHSAN. Razi uvádí, že učenci se shodují na tom, že trest kamenování se na otroky/otrokyně v žádném případě nepoužívá.
(pozri Razího, agy)
Nezapomeňme také na to, že
Prvním zdrojem šaríatských ustanovení je Korán, druhým zdrojem je Sunna.
Tento bod patrí do oblasti všeobecného súhlasu islamských učencov. Preto je nutné uznať existenciu určitých šaríatských ustanovení, ktoré sa nachádzajú v Sunne, ale nie v Koráne. Dôležité detaily obradov, ako sú modlitba, pôst, púť na Mekku (hadž) a almužna (zakát), sú stanovené Sunnou, rovnako ako v oblasti dedičného práva, manželstva a podobných tém, kde existujú ustanovenia stanovené Sunnou, ale nie Koránom, a ktoré boli všeobecne prijímané komunitou.
Podobně, aj keď Korán stanovuje za cudzoložstvo pouze trest bičování, v průběhu historie byl uplatňován i trest kamenování, který přijali všichni islámští právníci.
Je potvrzené autentickými zprávami, že prorok Mohamed (s.a.v.) a čtyři správně vedení chalífové, stejně jako ti, kteří po nich následovali, vykonávali trest kamenování. V důsledku této skutečnosti museli islámští učenci kategorizovat tresty uvedené v Koránu a Sunně. Podle toho je trest bičování, zmíněný v Koránu jako trest za smilstvo, považován za trest pro svobodné pachatele, zatímco trest kamenování, který se v Sunně vyskytuje v autentických zprávách, je považován za trest pro manželské páry.
(por. V. Zuhajlý, el-Fıkhu’l-Islámí, 6/38-40).
Aj keď v Koráne nie je zmínka o treste kamenováním, spoľahlivé hadíské zdroje obsahujú presné informácie o tom, že manželia, ktorí spáchali cudzoložstvo, by mali byť kamenováním popravení.
Důvodem tohoto přísného trestu je závažnost cizoložství. Navíc cizoložství má takové lákavé kouzlo, že se mu většina lidí s lidskou přirozeností nedokáže ubránit. Prevenci takového závažného a lákavého zločinu je možné zajistit pouze přísným a odstrašujícím trestem.
Podľa takmer všeobecného konsenzu islamských teológů verše v súre An-Nûr (24) nehovoria o kamenování. Avšak,
Existujú spoľahlivé informácie o tom, že pri obriezke sa používala metóda recmin.
Istejnou měrou, jako je možné vyjádřit výklad Koránu na základě hadísu, je možné jej vyjádřit i na základě hadísu pojednávajícího o jednom jediném případě. A navíc, v tomto případě existují hadísy, které se shodují v mnoha detailech (muta’tír).
(viz. Rází, výklad příslušných veršů).
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
