– Je slovo „mučedník“ (šehíd) prvotně zavedeno v islámu?
– Existuje podobný koncept v starších náboženstvách alebo u starších kmenov?
Vážení bratři a sestry,
Prvý človek bol Adam.
Je zároveň prvým prorokem. I jemu bylo zjevení zjevněno a byly mu dány svitky. Proto by pojem mučednictví měl existovat od prvních lidí.
Vzhledem k tomu, že ostatní svaté knihy kromě Koránu nebyly zachovány v původní podobě, nemusí být možné v nich najít přesný význam a podrobnosti pojmu mučednictví.
Shrnutí výzkumů k tomuto tématu je následující:
Slovo „mučedník“ v západoeurópskych jazykoch
„svědek“
odvozeno od gréckeho martu(y) v zmysle „svědectví“ a odtiaľ prešlo do latiny
mučedník, mučedníčka
byla přivítána slovy.
Ďalším konceptom, ktorý s tým súvisí, je náboženská samovražda, čo znamená „hrdinský akt ukončenia vlastného života pre vieru alebo vyšší cieľ“, ktorý bol prijímaný starovekými gréckymi a rímskymi tradíciami a náboženstvami indického a čínskeho pôvodu.
Náboženská sebevražda, nazývaná také čestná alebo vznešená smrť, sa oficiálne nepovažuje za svätú v náboženstvách, ktoré svätost mučedníctva uznávajú, ale existujú jej príklady v judaizme a kresťanstve. Preto je ťažké rozlišovať medzi mučedníctvom a náboženskou sebevraždou, najmä v praxi.
Aby bolo možné v rámci štúdia dejín náboženstiev posúdiť nejakú smrť ako mučeníctvo:
a)
Vyskytuje se prostředí pronásledování nebo útlaku;
b)
V očných svědků se smrt jevila jako hrdinská;
c)
Úmyselné riskování smrti, ba dokonce i sebevražda;
d)
Aby to přineslo prospěch ostatním;
e)
V takovém případě existuje očekávání spásy nebo odměny v posmrtném životě.
Očekáva sa, že bude obsahovať prvky v tvare, najmä posledné dva.
Pojem mučedník v judaizme
aj napriek tomu, že má významné postavenie
Starý zákon
V [název země] neexistuje koncept, který by splňoval výše uvedené podmínky. Na druhou stranu, v souvislosti s důstojnou smrtí by mohlo být posouzeno šest případů.
(Abimelech, Samson, Achitofel, Saul, Saulův zbrojnoš a Zimri)
Zmínila se o jeho sebevraždě.
(Súdcov 9,53-54; 16,28-30; 1. Samuelova 31,4-5; 2. Samuelova 17,23; 1. Královská 16,18)
Absencia myšlenky mučednictva v izraelském náboženství před obdobím Druhého chrámu (5. století př. n. t. – 1. století n. t.) je dána tím, že Izraelité před tímto obdobím byli pod vládou
(Asýrie, Babylon, Egypt atď.)
Je to vysvetlené skôr odkazom na jeho všeobecnú toleranci voči iným vieram a synkretizmu.
Starý zákon
Existujú príklady, kedy sa ľudia pri vnútornom či vonkajšom tlaku postavili proti víre a boli ochotní za ňu zemřít. V prospech čistého monoteizmu proti polyteistickému synkretizmu v izraelskej spoločnosti…
(Král Achab a jeho manželka Izebel)
Prorok Eliáš, který bojoval
(1. Královská 19,1-10; porov. 2. Královská 2,10),
Královna Ester, která se snaží zachránit svůj lid před genocidou, s níž ji ohrožuje šéf rady Haman.
(Kniha Ester),
Prípad troch Danielových priateľov, ktorí počas babylonského zajatia odmietli pokloniť sa pred cisárskou sochou, a podobne aj Daniel, ktorý odmietol uctievaniu kráľa.
(Daniel, 3. a 6. kapitola)
byla považována za potenciální mučednici.
Pokud jde o křesťanství
V Novom zákone, vychádzajúc z všeobecného názoru, že smrť postihuje telo, nie dušu, bolo mučeníctvo chápané ako triumf nad smrťou a telom a ako zaručenie znovuzrodenia a spásy, v zmysle opakovaného umučnenia Ježiša Krista na kríži.
(Matúš 10,39; 16,25; Marek 8,35; 10,45; Lukáš 9,24; Zjavenie 20,4-6; 1. Korinťanom 15,26)
Z tohto dôvodu sa v učení otcov cirkvi hovorí o mučeníkoch
„Druhý Ježíš“
byla označena jako.
Mezi prvními křesťanskými mučedníky, kteří byli popraveni za odmítnutí uctívat pohanské bohy, kteří byli považováni za ochránce Římské říše, patřili apoštolové Petr a Pavel.
(Prvý Petrov list, 4/14-16)
Koncepce mučedníka v eklektickém náboženství sikhismu
Na rozdiel od iných hinduistických náboženstiev má v sikhizme významné postavenie. V sikhizme je mučedníctvo prirodzeným dôsledkom povinnosti podriadiť sa vôli Božej. Arabské slovo „šahid“ sa používa pre Sikhov, ktorí zomreli v rukách mongolských cisárov, najmä pre prvého sikhského mučedníka Guru Arjana (zm. 1606) a Guru Teg Bahadura (zm. 1675).
Založení organizace Khalsa (1699), která je založena na sikhské solidaritě, je rovněž založeno na principu obětování se za sikhské náboženství a sikhské vůdce, kteří toto náboženství utvářeli. Příběhy o útlaku, které sikhská komunita zažila, a o statečných úmrtích mučedníků za jejich víru jsou obsaženy v samostatných knihách, které se pravidelně čtou během bohoslužeb, a tím se snaží předat sikhský ideál mladším generacím.
Každoročne sa konajú pietne slávnosti na pamiatu Guru a iných Sikhov, ktorí boli zavražení v minulosti aj v moderných dobách.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
