Od několika učitelů jsem slyšel o modlitbě zvané „modlitba za zemřelé“ (Kabir Nur), která se skládá ze dvou rekátů a vykonává se po noční modlitbě (Išá). Provádím ji už léta. Je to skutečná modlitba? A pokud ne, je něco špatně na tom, že v ní pokračuji?
Vážení bratři a sestry,
Když se podíváme do knih s hadíty a do knih, které popisují životní styl Proroka Mohameda (s.a.v.), zjistíme, že existuje hadís, který se sice v některých detailech liší, ale v zásadě zní takto:
Niektoré verzie to opisujú aj ako „s kríženými nohami“ (Muslim). V knihe Bajakího sa to uvádza takto:
V inej verzií:
S malými odchýlkami zaznamenali tieto hadisy aj Ahmad ibn Hanbal (Müsned, V/260; VI/299), Ibn Máďa (Ibn Máďa, ikâme, 125), Tirmizí (Tirmizí, vitir, 13), Dárimí (Dárimí, salat, 215) a Dár al-Kutnî (Dár al-Kutnî, N/6251).
Ibn al-Qayyim k tomu dodává:
(Ibn Kayyim, Zâd, I/110).
Imám Málik však tieto dve modlitby nepovažuje za platné; Imám Ahmad tiež:
der.
Skupina učenců se domnívá, že prorok Mohamed tyto dvě modlitby vykonával pouze proto, aby ukázal, že je dovoleno modlit se i po modlitbě Vitr.
Těchto dva rakaty by se měly považovat za sunnu a měly by se chápat jako doplněk vitru (i když vitr je poslední modlitbou). Protože vitr je samostatná modlitba. Proto se tyto dva rakaty stávají podobně jako sunna k večerní modlitbě. Protože i ta je vitrem (jednoduchou modlitbou) dne. A sunna na konci je jejím doplňkem. To znamená, že i když na konci vykonal sunnu, může říci, že poslední modlitba, kterou vykonal, byla večerní modlitba. Tyto dva rakaty se stávají doplňkem nočního vitru a lze říci, že poslední modlitba, kterou vykonal, byl opět vitr.
Záverom, nemôžeme tým, čo takú modlitbu vykonávajú, hovoriť, že sa dopúšťajú bid’atu. Najvýššie, čo môžeme povedať, je, že to tak robil Ahmad ibn Hanbal. A ak je potvrdené autentickými hadísmi, že takú modlitbu vykonával aj Posol Allahov (s.a.v.), môžeme dokonca povedať, že tí, čo ju vykonávajú, konajú lepšie ako tí, čo ju nekonajú. Avšak k tejto modlitbe…
To, že se tato modlitba neobjevuje v učebnicích náboženství – ani v knihách o právu – není proto, že by ji autoři neznali, ale proto, že do svých knih zařadili pouze nejdůležitější modlitby, které Prorok (s.a.v.) téměř neustále konal a doporučoval, a které jsou sunnou a mustahabem. Prorok (s.a.v.) však konal i další modlitby.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
