Vážení bratři a sestry,
Skrytý, tajný, neznámý
„skrytý, neviditelný“
což znamená. Křesťanská bible, když hovoří o těch, kteří se bojí Boha, tedy o věřících, kteří mají bázlivost před Bohem, uvádí jako jejich nejvýznamnější vlastnost
„víru v neviditelné“
ukazuje.
„Oni – tí, čo sú zbožní – veria v to, čo je skryté pred zrakmi.“
(Al-Baqara, 2/3)
Naši učenci, kteří vykládají verš, který má toto znění, dávají víře v neviditelný svět dva významy.
První,
„Vierajú na základe rozumových a náboženských argumentov, aj keď to nevidia na vlastné oči.“
A ten druhý,
„Věřují i v nepřítomnosti.“
To znamená, že na rozdiel od pokrytcov veria v Alláha a v Posla (s.a.v.) nielen v prítomnosti veriacich, ale aj v ich neprítomnosti.
Skrytý, tajný, neznámy
to má dva odlišné významy:
První,
Ide o stavy, události a světy, o kterých nic nevíme a které zná pouze Bůh, a ty nejsou předmětem víry. Víra se nevztahuje na toto skryté, ale pouze na to skryté, o kterém informuje Korán a o kterém se zmiňuje a vysvětluje Prorok Mohamed (s.a.w.).
„Podľa nás, skrytá realita,
Nejde o to, že to nie je vidieť, ale že to nie je viditeľné. My veríme v to, čo je skryté, ale má dôkaz, v skrytú vec, ktorá je rozumne vysvetlitelná, nie v to, čo je skryté bez dôkazu.“
(viz. Pravá víra, jazyk Koránu, výklad 3. verše súry Al-Baqara)
„Viera v neviditeľné“
První věc, která mi přijde na mysl, je víra v Alláha a ostatní pilíře víry. To vše je skryté.
Prvním krokem k víře je vnitřní přesvědčení.
Začiatkom tohto potvrdenia je pochopenie. Päť zmyslov pomáha k pochopeniu a pochopenie k vierou. Ľudia, ktorí sa pohybujú iba v rámci hraníc piatich zmyslov a nedokážu ich prekročiť, sa zvieratstva rozhodne nezbavili.
Vnímat věci smysly je doménou zvířat; ale využít smysly ve službách rozumu, porozumět, pochopit a nakonec uvěřit, to je úkol člověka.
Člověk má s živočichy spoločné to, že se dívá na ovocný strom. Ale jen člověk dokáže pochopit, že v tom stromě pracuje úžasná továrna, že v jeho listech probíhá fotosyntéza a že ty plody vznikají z celého stromu, ba dokonce z celého vesmíru.
V absolutním smyslu.
„človek“
když se to řekne, věří v to, co je neviditelné
„věřící“
Měla by to být vzpomínka.
To sú tí, čo veria v neviditeľný svet.
neponíží se v hojnosti,
Mün’im
poznají toho, kdo ten dar dal, tedy toho, kdo to dílo stvořil. Nezůstanou u díla samotného, ale u toho, kdo ho stvořil.
Hâlik
‚
znají a rozumějí mu.
Ti, kteří nevěří v neviditelný svět,
Jako brouk, který se potuluje mezi talíři na stole, listami knihy nebo oddíly továrny, nemohou skutečně využít tento svět a to, co v něm je, a tak plýtvají svým životem.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích