– Slyšel jsem, že pokud se člověk jen v duchu zamyslí nad něčím, co je sprosté, ale nemá v úmyslu to přijmout, tak to hřích není. Je to tak?
– Samozrejme, není to rozumné, ale když jsem to slyšel, zajímalo mě, jaký bude rozsudek.
Vážení bratři a sestry,
Šetm:
Dá se to vyjádřit jako hrubé, sprosté slova.
Predstavte si to.
znamená to: dovolíme si v našich myšlienkových obrazoch používať tieto hrubé výrazy. Inými slovami, povedať niekomu urážlivé slovo v našich myšlienkových obrazoch nie je to samé, ako povedať niekomu urážlivé slovo v skutočnosti.
Veďžeže, úmysly, ktoré boli uvažované iba v mysli, nepředstavují trestný čin a osoba nemůže být usvědčena.
Stejně jako nemůže student, který si ve snu představí, že z písemné zkoušky dostane jedničku, mít důvod, aby mu byla tato známka zapsána do vysvědčení, tak ani kdyby si ve snu představoval, že dostane deset, nepřešel by do dalšího ročníku.
Veď to, co se dělá jen v představách, není rozhodnutí.
Keďže to není závazné, neměly by nás například nepěkné představy, které nás během modlitby napadnou, rušit v modlitbě.
Skutočne, medzi informáciami v učebnici náboženství, ktoré sa týkajú podmienok, ktoré rušia modlitbu, patrí:
„útok paniky“
Takováto položka se zde nenachází.
To isté platí aj pre nepravé predstavy, ktoré nás napadnú. Ak nás na chvíľu napadne predstava, ktorá by mohla viesť k nepravému uctievaniu, týkajúca sa proroka Mohameda (s.a.v.), to nijako nepoškodí našu vieru. Veď predstava nie je skutok.
Stejně jako se člověk nestane muslimem pouhým sněním, nemůže se ani zřeknout islámu pouhým sněním.
Stejně jako je pro vstup do islámu nutné potvrzení srdcem a vyznání jazykem, je pro odchod z něj nutné totéž.
Znamená to, že nejsme zodpovědní za hrůzné a špatné věci, které nám procházejí hlavou, pokud je nepřijmeme do svého srdce.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
