– Co má dělat člověk, který neustále dává Bohu sliby a vědomě či nevědomě je porušuje? Neustále dává Bohu sliby a pak je vědomě či nevědomě porušuje.
– Co by měl udělat člověk, který si uvědomil, že nemůže dodržet některé sliby, které dal Bohu, a velmi toho lituje?
Vážení bratři a sestry,
– Pokud slíbíte Bohu něco, co víte, že nedodržíte, je to špatné a nesete za to vinu a odpovědnost.
Ale pokud se například k něčemu hříšnému zavážete, že to už nikdy neuděláte, a pokud jste v tom skutečně upřímní, je to pokání, lítost a má to odměnu. Následné opakování stejného hříchu je samozřejmě hříšné, ale vzhledem k předchozímu pokání/slibu Bohu to nepřináší další hřích.
– Nicméně, pokud jsme dali slib,
vyhýbání se hříchu, vyhýbání se tomu, co je zakázané
Pokud se jedná o takovou situaci, je povinností to upřímně udělat. Uděláme to a budeme prosit našeho Pána, aby se nám to už neopakovalo. Abychom tomu zabránili, je důležité, abychom si vybrali prostředí, které je vzdálené od daného hříchu, ať už jde o místa, nebo přátele.
Pokud se slib netýká něčeho zakázaného (haram), ale spíše vykonání ctnosti, dobra, nebo se týká něčeho povoleného (mubah) či něčeho, co je jen nežádoucí (makruh), je třeba se takovému slibu co nejvíce vyhýbat.
Prezentuje sa to tak, že v oblasti, v ktorej sme sľúbili, že sa budeme držať ďalej, nás diabol a naše vlastné túžby s celou silou podnietia k tomu, aby sme sa k nej vrátili.
„Aby zákazy byly lákavé“
To je skutečně tak.
Kéž nás Bůh ochraňuje před všemi druhy zla, malými i velkými, a kéž nás vezme pod svou ochranu, inšalláh. Ámen.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
