Vážení bratři a sestry,
Zločin,
V islámu a vo všetkých predchádzajúcich monoteistických náboženstvách je považovaný za hriech a velmi ohavný čin. Patrí medzi najväčšie hriechy. Pretože sa jedná o zločin proti cti a rodine, trest je najprísnejší zo všetkých trestov.
V Koránu se píše:
„Nepřibližujte se k smilstvu, neboť je to hnusná věc a špatná cesta.“
(Al-Isra, 17/32).
„Neuctí žádného jiného boha vedle Alláha, nezabíjejí nevinné, které Alláh zakázal zabít, a neupravují se k cizoložství. Kdo tak učiní, bude potrestán. V den zmrtvýchvstání mu bude dopřáno mnoho útrap a bude v nich navždy ponížen.“
(Al-Furqan, 25/68).
Sankce za cizoložství svobodného muže nebo svobodné ženy je sto ran bičem, zatímco sankce za cizoložství ženatého muže nebo vdané ženy je ukamenování. Bůh (Alláh) říká:
„Každú ženu a každého muža, kteří se dopustili smilstva, potrestajte sto ranami. Nech vás v tom, že budete uplatňovat Boží náboženství, neodradí lítost, budete-li věřit v Boha a v den zmrtvýchvstání. A nech nech je tomu tak, aby se z toho poučila skupina věřících.“
(Nûr, 34/2).
Celde,
Znamená to udeřit tak, aby to nezasáhlo do masa, ale pouze ovlivnilo kůži. Při udeření se sundávají pouze silné oděvy, jako je kožešinový kabát a plášť, ostatní se nesundávají.
V dobách štěstí (Asr-ı Saad) se Prorok (s.a.v.) nacházel se svými společníky. Přišel k nim jeden mladík a velmi neúctivě řekl:
„Ó, Posláníku Boží! Chci se kamarádit s tou a tou ženou, chci s ní spáchat cizoložství.“
řekl.Spolužiaci proroka boli z toho velmi rozhúlení. Niektorí z nich sa rozhněvali a chceli mladíka zbít a vyhostit z prítomnosti proroka. Niektorí kričali. Mladík totiž hovoril velmi bezostýchne. Vážený prorok (s.a.v.)
„Nechte toho chlapce na pokoji!“
řekl. Posel Alláhov (s.a.v.) si mladíka přivolal, posadil si ho k nohám. Posadil ho tak, aby se jeho kolena dotýkala jeho posvátných kolen, a řekl:
„Mladíčku, chtěl bys, aby s tvou matkou někdo udělal něco takového? Líbilo by se ti tohle ošklivé jednání?“
zeptal se.Mladý muž se rozčílil:
„Nie, O Posol Boží!..“
odpověděl.Posol Alláhov:
„Takže ani děti toho, koho máš v úmysle spáchat ten ohavný čin, by s tím nebyly spokojené.“
Potom:
„A co kdyby chtěli tohle ošklivé řemeslo dělat s tvou sestrou, líbilo by se ti to?“
a když se ho na to zeptali, mladík odpověděl:
„Nie, nikdy!“
řval na něho rozhněvaně.
„Takže nikdo z lidí tuto práci nemá rád.“
nařídil.Poté prorok Mohamed (s.a.v.) položil svatou ruku na prsa tohoto mladíka a modlil se za něj:
„Bože! Očisti srdce tohoto mladíka. Zachovej jeho čest a ctnost a odpusť mu jeho hříchy.“
Mladík odišiel z prítomnosti Poslanca Božieho (s.a.v.). Už nikdy nehrešil a žil tak, že mu ani v hlave neprešla taká zlá myšlienka! (Müsned, V. 257)
Jednou z hlavných morálnych ctností je čistota. Česť a dôstojnosť, cti a reputácia sú vlastnosti, ktoré sú nevyhnutne spojené s čistotou. Vyhýbanie sa nelegitímnej radosti a neposlušnosť ťažkých a zvieracích túžbám je pre nás morálnou povinnosťou.
Čistota je tou nejcennější charakterovou vlastností, tou nejvyšší z kvalit. Ukazuje na důstojnost víry, na ctnost duše a vzbuzuje úctu k sebeúctě.
Zmyslom střízlivosti nie je zbavovat seba samého jeho zákonných potřeb, ako sú jídlo, pití a pohlavný styk. Ide o to, aby sa v týchto aktivitách dodržovala stredná cesta a zachovávala rovnováha. Pretože prehnitá miera a nedostatočná miera sú všade škodlivé pre človeka. Vedú k nešťastiu a neklidu. Napriklad prehnitá miera v žalúdočných a pohlavných chrapúnstvách je pozvánkou k veľkým nebezpečenstvám a smrtiacim škodám. Prehnitá miera v tomto ohľade sa nazývá chamtivosť a rozmaľovanosť. Nedostatočná miera v týchto záležitostech je rovnako nebezpečná ako prehnitá miera. Vedie k zbaveniu sa radosti zo života a zákonných pôžitkov. Spôsobuje kolaps tela, stratu jeho sily a duchovnosti.
V 5. verši súry Al-Mu’minun a 29. verši súry Al-Ma’ariž je jednou z charakteristik věřících „ochrana jejich cti“. V 35. verši súry Al-Ahzab je „ochrana cti“ rovněž zařazena mezi vlastnosti, které věřícím mužům a ženám přinášejí Boží odpuštění a odměnu. V 30. a 31. verši súry An-Nûr Bůh nařizuje věřícím mužům a ženám, aby se vyhýbali pohledům na to, co je zakázané, a chránili svou čest.
Jako příklad cudlivosti je uváděn prorok Josef, jehož boj za zachování cudlivosti je popsán ve verších 23 až 33 súry Jósuf. Stejně tak jsou zmíněny cudlivé činy dcer proroka Šuajba a prorokova Musaova láska k cudlivosti ve verších 23 až 26 súry Kasas.
Čistota je vlastnosť, která chrání člověka před všemi druhy zvrhlosti. Chrání člověka před všemi druhy škod. Posel Boží, náš Prorok, řekl:
„Buďte vy sami čestní a ctnostní, a vaše ženy budou čestné a ctnostné.“
(Feyzu’l-Kadir, 4/318; Münziri, et-Terğib ve’t-Terhib, 3/493)
„Buďte k ženám druhých čestní, aby i vaše ženy byly čestné a ctnostné.“
(Fajzu’l-Kadir, 3/317, 492; Hakim, Mustadrak, 4/154)
„Buďte čistí, to znamená, že sa vyhýbajte nečistým skutkom, aby aj vaše ženy se vyhýbali týmto zlým skutkom.“
(Hadimi, Berika, 5/42)
Zhrnutím, na ochranu cudnosti by sme sa mali každý deň snažiť dosahovať malé úspechy proti našim zmyselným a vášnivým túžbám a citom. Nemali by sme byť otrokmi svojho ja, ale jeho pánmi. (Ahmed Hamdi Akseki, Etika a islamská etika, 179-180)
S nadějí, že se nám dostane požehnání z modlitby našeho proroka Mohameda:
„Bože! Prosím Tě o vedení, zbožnost, čistotu a bohatství (duševní bohatství).“
(Muslim, Zikr 72; Tirmidhi, Daavat 72; Ibn Madžda, Dua 2)
Pre viac informácií kliknite sem:
Pokání za hřích…
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
