Vážení bratři a sestry,
Zlomenie manželského slibu:
Je to pohlavný styk mezi ženou a mužem, kteří nejsou manželé, tedy mezi lidmi, kteří nemají uzavřené manželství.
Pohlavný styk s neprovdanou priateľkou alebo zasnoubenou ženou je tiež cudzoložstvo.
V dobách štěstí (Asr-ı Saad) se Prorok (s.a.v.) nacházel se svými společníky. Přišel k nim mladík a velmi neúctivě řekl:
„Ó, Posláníku Boží! Chci se kamarádit s tou a tou ženou, chci s ní spáchat cizoložství.“
řekl.Spolužiaci proroka boli z toho velmi rozhúlení. Niektorí z nich sa rozhněvali a chceli mladíka zbít a vyhostit z prítomnosti proroka. Niektorí kričali. Mladík totiž hovoril velmi bezostýchne. Vážený prorok (s.a.v.)
„Nechte toho chlapce.“
nařídil.Posel Alláhov přivolal mladíka k sobě a posadil ho k svým kolenům. Posadil ho tak, aby se jeho kolena dotýkala jeho posvátných kolen, a řekl:
„Mladíčku, chtěl bys, aby s tvou matkou někdo udělal něco takového? Líbilo by se ti tohle ošklivé jednání?“
zeptal se. Mladík na to vzteky:
„Nie, O Posol Boží!..“
odpověděl. Posel Alláhov:
„Ak by to tak bolo, potom by sa to nepáčilo ani potomkom toho, s kým by si mal spáchat ten hrozný čin. A čo keby to chceli spáchat s tvojou sestrou, páčilo by sa ti to?“
a když se ho zeptali:
„Nie, nikdy!“
řval na něho rozhněvaně.
„Takže nikdo z lidí tuto práci nemá rád.“
řekl. Poté prorok Mohamed (s.a.v.) položil svou požehnanou ruku na prsa tohoto mladíka a modlil se takto:
„Bože! Očisti srdce tohoto mladíka. Ochraňuj jeho čest a ctnost a odpust mu jeho hříchy.“
nařídil.Mladík odišiel z prítomnosti Poslanca Božieho. Odvtedy už nikdy nehrešil a v jeho mysli sa už nikdy neobjavila taká zlá myšlienka! Posol Božieho:
„Chcete-li, aby vaše ženy boli čestné, nehleďte na ženy jiných s nevhodnými úmysly.“
nařizuje.
A teď vám stejnou myšlenku sděluje váš přítel:
„Chcem spáchat cudzoložstvo s tvojou sestrou, neteřou alebo inou príbuznou a potom sa pokániť.“
Jak byste na to reagovali? Samozřejmě, že byste to nepřijali. Proto je nutné předtím, než uděláme něco špatného, zamyslet se nad tím, jak bychom se cítili, kdyby se nám to stalo, a teprve pak se rozhodnout.
TREST ZA ZLOMOCNÍCTVÍ V ISLÁMSKÉM PRÁVE
V islamském právu a ve všech knihách o fiqh (islamské jurisprudenci)
„hranice,“
To znamená, že tresty a sankcie zaujímajú významné místo. Tyto ustanovení, která pramení především z Koránu a hadísů, mají za svůj hlavní účel ochranu jednotlivců a národa, zabránění katastrofám vedoucím k morálnímu úpadku, ochranu cti a čistoty, vštěpování jednotlivcům pojmu práva a spravedlnosti a zavedení míru a klidu. Dalším jejich smyslem je poučení pro ostatní a odstrašující účinek.
Kary za cudzoložstvo
O tomto je v prvých veršech súry An-Nûr jasně vysvětleno:
„Každého z páru, který se dopustil smilstva, zbavte sto ran bičem. Ať vás neláká slitování s nimi, když budete vykonávat Boží zákon, pokud věříte v Boha a v den zmrtvýchvstání. Ať je svědkem jejich trestu skupina věřících.“
1
Aby mohlo být uloženo trestu za smilstvo, je nutné, aby byl tento trestní čin jednoznačně objasněn a prokázán. To je možné třemi způsoby:
1)
Aby o páchání cudzoložstva výslovně vypovídali čtyři spravedliví muži, kteří ho osobně viděli,
2)
Vyznanie viny od osoby, která se jí dopustila,
3)
Pokud je pachatelka žena, musí otěhotnět. Trest se nevykoná, dokud se tyto tři podmínky nesplní.
V dobách proroka Mohameda (s.a.v.) bolo toto Koránovo nařízení v srdciach a dušiach veriacích tak pevne zakořeněné, že bez jakýchkoli svědků či důkazů sa niektorí, čo sa nechali unáhlit momentálnou túžbou a poslúchli Satana a svoje vášne, sami přišli k prorokovi Mohamedu (s.a.v.) a priznali sa k spáchanému hriechu, a sami sa ho domáhali trestu, tak ako je to v Koráne stanovené.
Například Maiz al-Aslami přišel k Prorokovi (s.a.v.) a přiznal se k cizoložství. Prorok se odvrátil a nechtěl ho poslouchat. Maiz to zopakoval podruhé, potřetí a počtvrté. Prorok ho stále nechtěl poslouchat. Nakonec při čtvrtém pokusu,
„Jsi šílený?“
řekl a
„Nie“
obdržel odpověď.
„Jsi opilý, nebo co?“
Na tuto otázku jeden muž vstál a byl mu zkontrolován dech. Nebyly zjištěny žádné známky opilosti. Poté náš Prorok
„Možná jsi ji jen políbil, oslovil nebo se na ni jen podíval.“
řekl. Maiz
„Nie“
Pokračoval slovy:
„Jste ženatý/vdaná?“
na otázku
„Ano“
Po těchto slovech prorok Mohamed nařídil, aby byla kamenována, a tak se i stalo. Ohledně toho, zda byl její čin odpuštěn, prorok Mohamed (s.a.v.) řekl:
„Jeho pokání bylo takové, že kdyby se rozdělilo mezi celý národ, zahrnovalo by ho celý.“
A nebo z jiného důvodu,
„Viděl jsi někdy lepší pokání než obětování života pro Alláha?“
nařídil.2
Ako je uvedeno v posvätných veršech, trest za cudzoložstvo je možné chápať dvoma spôsobmi:
Někdo,
jedna je sto ran bičem, druhá je kamenování (smrt). Ten, kdo spáchá tento ohavný zločin, muž či žena, nesmí být nikdy ženatý/vdaná. Po stanovení viny a vynesením rozsudku se na něho/na ni aplikuje trest sto ran bičem. Tento rozsudek je založen na hadísu, který vypráví Abdalláh ibn Ubajd. Hadís zní přibližně takto:
„Vezměte si měřítko ode mě, ode mě! Bůh jim ukázal cestu. Na ty, kteří páchají smilstvo, a jsou svobodní, uložte sto ran bičem a rok vyhnanství. Na ty, kteří jsou v manželství, uložte sto ran bičem a kamenování.“
3
V právnických zdrojích je uvedena míra, která se týká stavu a způsobu udeření této hole:
Palice by mala byť hrubá ako prst, nesmie sa ňou udeřit do tváre ani hlavy, osoba, která trest vykonává, nesmie palicu zvednout nad výšku ramen a nesmie sa ňou udeřit do holého tela.
4
V posvátném verši se zmiňuje,
„A nechť skupina věřících je svědkem jejich trestu.“
Mudrci z našich časů, jako je zesnulý Elmalılı, popisují moudrost obsaženou v tomto výraze takto:
„Ten, kdo vykonává trest, nesmí se dopustit zneužití. Pokud se trest vykonává na očích všech, nestává se z něj mučení. Kruté mučení, kterému se historie věnuje, se vždycky provádělo tajně. Zatímco toto není mučení, ale trest. Proto se nesmí překročit hranice, které stanovila víra. Při veřejném vykonávání trestu…“
„Existuje víra a projev, které vyjadřují hodnotu cudnosti a šíří její poučení a výchovu.“
Tento trest má zároveň pro pachatele i psychický význam.5
Poznámky pod čarou:
1. Kapitola 24 (Nûr), 2.
2. at-Tádž, 3: 25; Muslim, Hudúd: 24.
3. Muslim, Hudûd: 12.
4. Kniha fikhu čtyřech madhhabů, 7: 105.
5. Jazyk Koránu, náboženství pravdy, 5: 3473-4.
(Mehmed Paksu, Halál a Haram)
Pre viac informácií kliknite sem:
– ZDRAĎSTVÍ…
– Na co je třeba dávat pozor v partnerském vztahu mezi mužem a ženou? Je něco špatného na tom, když si s dívkami povídám?
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
