Čo je príčinou zabudivania?

– Jaké jsou příčiny oslabení paměti?

Vážení bratři a sestry,

Paměť;

Je to schopnost zapamätania, učenia a uchovávania v pamäti; schopnosť uchovať v pamäti to, čo sme pochopili, vnímali, naučili, a vrátiť sa k tomu vtedy, keď je to potrebné. Podľa lekárskych výskumov má ľudský mozog milióny neurónov.

(nervová buňka)

jsou umístěny. Bůh, skrze tyto neurony, které stvořil jako prostředek, obdařil člověka schopností učit se a ukládat do paměti množství informací, které by se daly srovnat s knihovnami. Paměť tedy zahrnuje učení, které můžeme definovat jako ukládání informací do neuronů, a vzpomínání, které můžeme popsat jako vyhledávání a používání uložených informací, kdykoli je to potřeba.

Genialní pamětníci a zapomnětlivci

Všemohoucí Bůh, při řízení procesů učení a paměti v mozku, využil jako prostředek k dosažení svých božských záměrů určité hmotné příčiny; dokonalé vybavení mozku, nervové vlákna a nesvědomé buněčné atomy mu umožnily přijímat a ukládat obrovské množství informací. Těm, kteří dobře využívají svou paměť a umí z ní těžit maximum, dal schopnost naučit se téměř vše, co vidí a čte, v krátkém čase a nezapomenout na to, co se naučili, ani po dlouhé době.

Skutočne, v dobách, kedy ľudia dbali na duševné zdravie a žili v súlade s prirodzenými zákonmi, sa vychovalo mnoho génií pamäte. Takých, čo si niečo zapamätovali bez potreby to dvakrát opakovať.

Svatý Abu Hurajra;

Na rozkaz Poslanca Božieho (sallallahu aleyhi ve sellem) sa ho naučil hebrejsky tak dobre, že do pätnástich až dvadsiatich dní dokázal písať listy a prekládať prichádzajúce správy.

Zaid ibn Sábít

Stejně jako stovky dalších Sahabů, kteří se naučili to, co slyšeli, hned napoprvé a už to nikdy nezapomněli. Obzvláště období Tabi’in a Tabe-i Tabi’in bylo plné lidí, kteří dokázali využít svou paměť naplno. Například;

Ahmad ibn Hanbal,

zapamatoval si milion hadísů, a to i vtedy, keď bol obsah rovnaký, ale boli prenášané rôznymi ísnádmi a textami, a to vrátane sahih, hasan a daif hadísů;

slavný, obsahující čtyřicet tisíc hadísů

Músnad

‚ bol zostavený výberom z troch stotisíc hadísů.

Bohužiaľ, s približovaním sa k našim časech sa pamäť takpovediac zhoršila. Ľudia už nedokážu zapamätať si ani krátke texty, ktoré si prečítali dvadsaťkrát, a nedokážu pochopiť a naučiť sa ani tie najjednoduchšie témy. V dôsledku rozmazaných myslí, roztrúsených myšlienok a nečistých srdcí sa doba učenia značne predlžila a objavila sa choroba rýchleho zabudnutia. To, čo sa dnes naučíme, zajtra už nezostane žiadna stopa. Takže dnes je takmer nemožné nájsť človeka, ktorý by si nestěžoval na pamäť a na zabudnutie. Možno v každej ére mnoho ľudí vyjadrovalo rovnaký problém; ale napríklad sťažnosť jedného z Tabi’in bola, že už nedokáže zapamätať si stránku po jednom prečítaní, zatiaľ čo sťažnosť dnešného človeka je, že si nedokáže zapamätať text ani po tridsiatkrát prečítaní, alebo že si po krátkej dobe nič nepamätuje.

Znečistenie mysle

Existuje mnoho faktorů, které oslabují paměť a způsobují zapomínání. Odborníci na mozek a paměť uvádějí jako příčiny nedostatečné zásobování mozku kyslíkem, glukózou a některými enzymy, nerovnoměrný tok energie v mozku v důsledku stresu a napětí, nedostatečné soustředění na určité problémy, které vedou k nečinnosti části mozku, a nesystematické myšlení. Někdy se také uvádí, že fyziologické vlastnosti a fyzický stav člověka mohou vést k oslabení paměti a že s věkem se některé mechanismy těla, a s nimi i mozku, mohou stávat méně funkčními.

Napriek tomu, od dávnych čias až po dnešok, niektorí islamskí učenci tvrdili, že nadmerný spánok oslabuje mozog, že neustále plný žalúdok má negatívny vplyv na myslenie a že spánok v čase pred svitaním a pohled na harám (zakázané veci) vedú k zabudnutiu. Ďalej zdôrazňovali, že je potrebné sa vyhýbať zbytočným činnostiam, nepoužitelným úvahám, zbytočným informáciám a nekontrolovanému snívaniu, pretože verili, že znečistenie mysle oslabuje pamäť. Dokonca považovali za škodlivé čítanie nápisov na náhrobkoch, z obavy, že by to mohlo viesť k nesystémovému mysleniu a zaplniť mysl na užitočné informácie. Predpokladali, že si zvyk čítať nápisy na náhrobkoch by mohol spôsobiť škody podobné tým, ktoré dnes spôsobujú reklamné tabule, evidenčné značky áut, televízne obrazovky a noviny. Je pravda, že v dnešnej dobe, kedy sme neustále obklopeni desiatkami faktorov, ktoré znečisťujú mysl, zamlžujú srdce a oslabujú pamäť, je nám ťažké pochopiť, prečo sa mali vyhýbať aj nápisom na náhrobkoch, aby sa zabránilo zabudnutiu; ale je potrebné si uvedomiť, že predchádzajúce generácie posudzovali túto záležitosť z pohľadu svojho čistého prostredia.

Myslím, že nebezpečnými faktory, které oslabují paměť, jsou ty, které podněcují smyslné vášně a dráždí zvířecí pudy. Dnes rodina a sociální prostředí selhávají v výchově, zejména mladých lidí, a navíc je mysl paralyzována proudem vlivů, které poškozují duši. Televizní programy, internetové stránky, videohry, denní zprávy, politické polemiky, zobrazení chování a činů sportovců a umělců jako velkých událostí, lži, falšování a všechna druhá manipulace a senzace, které jsou vytvářeny pouze za účelem vzbuzení zvědavosti… zcela obsazují už tak oslabené mysli. A když se do hlav vpraví tolik špíny, která dráždí zvířecí pudy a lidské instinkty a udeří na vyšší city jako kladivo, pak zběsilé smyslné touhy a vášně nedávají dnešním chudákům generacím žádný prostor na čtení, učení a myšlení a doslova vysušují jejich paměť. Ano, bohužel, dnešní člověk se brodí v smrtících vlnách hříchů, jako je poslouchání, mluvení a pohled na to, co je harám (zakázané v islámu).

Haram a Nisjan

Ehlullah trvaly na tom, že pohled na to, co je harám (zakázané), je příčinou zapomnění.

Užívatelia tvrdia, že paměť člověka, který nedokáže ovládat svůj zrak a neustále se dívá na obrazy, které podněcují smyslné pocity, se postupně zhoršuje. A skutečně,

Imám Šáfi’í,

učitel

Vekî‘ bin Cerrâhovi

Keď sa sťažoval na slabú pamäť, ten velikán vyzval Imáma Šáfiího, aby sa vyhýbal aj tým najmenším hriechom, a povedal mu:

„Vědomost je božské světlo; Bůh neprojevuje své světlo tomu, kdo se neustále oddává hříchům.“

A mimochodem, Imám Šáfi’í se pravděpodobně stěžoval na svou paměť proto, že text se naučil nazpaměť až podruhé nebo potřetí, nikoliv napoprvé. Navíc je nemyslitelné, aby taková duchovní osobnost, jako Imám Šáfi’í, vědomě hřešila.

Ustad Hazretleri také uvedl, že v našich časech se značně rozšířila svůdná móda, která ještě více zhoršuje nemoc zapomnětlivosti. Lidé, kteří se nebojí hříchu pohledem, zapomenou i to, co se naučili z Koránu, a

„V posledných časoch bude Korán vytrhnut z pŕs hafízov.“

Uvedl, že výklad hadísu, který se týká tohoto tématu, je třeba hledat v hrozivých důsledcích této nemoci.

Nejvyšší Vůdce varoval svou komunitu, aby se nedívala na to, co je harám (zakázané v islámu).

(a na něj buď nejvyšší pozdvižení)

v době, kdy se muži i ženy drželi přísných pravidel čistoty, a to dokonce po dokončení poutě do Mekky a návratu z Arafatu, si vzal za manželku

(syn Abú Abbásova)

Fazlův pohled byl odkláněn ze strany na stranu, aby se tak zabránilo tomu, aby se jeho oči dotýkaly okolních žen. Bylo to v době štěstí, v době poutě, na jeho koni jel posel Alláhov a ten, jehož hlava byla odkláněna, aby se nedíval na to, co je zakázané, byl Fazl, o jehož cudnosti nemohl nikdo pochybovat. Nicméně, i v situaci, kdy bylo něco takového prakticky nemožné, je odklánění Fazlova pohledu, aby se do jeho zraku nedostaly jiné myšlenky a aby ho neprošla střelená šipka, velmi poučné z hlediska citlivosti Proroka (s.a.w.) na tuto záležitost.

Jedovaté šípy

Posel Alláhov (sallallahu aleyhi ve sellem),


„Nazar“



(výraz)



je to jeden z otrávených šípů ďábla…“



(Hakim, Müstedrek, 4/314; Münzirí, et-Tergib ve’t-Terhîb, III, 63)

tímto vyjádřil nutnost ochrany před tou otrávenou šípem. Nejprve a osobně adresoval toto varování Alímu (ra), a poté, nepřímo, celé jeho komunitě.


„Ó Ali, první pohled je pro tebe příznivý, ale druhý je proti tobě…“



(Tirmizí, Edeb 28; Abú Dávúd, Nikâh 44)

řekl; zdůraznil, že první pohled nezpůsobí odpovědnost, protože nebyl doprovázen záměrem, ale druhý pohled, protože je dobrovolný, bude zaznamenán jako hřích; upozornil na to, že je třeba od samého začátku zabránit cestě vedoucí k hříchu, aby se hříchům zabránilo. Také, že Bůh…

„Kdo se kvůli mému strachu zdrží pohledu na to, co je zakázané, vložím mu do srdce takovou radost a sladkost víry, že bude cítit její požitek v hlubinách svého srdce.“

opakovaním lichotivého vyjádření podnecoval muslimy k tomu, aby zavrhovali to, co je v islámu zakázané.

Z tohoto důvodu je nutné vyhýbat se tržištím a trhům, kde se hříchy řinoucí proudem, pokud není důvod v podobě nějaké práce nebo služby víře, aby se člověk nestal roztržitým a neztratil paměť kvůli pohledům na harám (co je v islámu zakázané). Pokud je nutné jít ven, je třeba postupovat opatrně, jako by se šlo po minovém poli, a být ve střehu proti ďáblovým útokům. K dosažení tohoto cíle jsou dva podmínky;


prvně

,

Předtím, než vyrazíte na trh, si přečtěte nebo poslechněte něco, co vám rozbuší srdce, rozpláče oči a probudí duchovní pocity;


druhý


tiež


Při cestě na nějaké místo se snažte, pokud možno, nebýt sami a být ve společnosti jednoho či dvou přátel, kteří jsou bdělí. I přes veškeré úsilí se mohou objevit skvrny, které se dostanou zvenčí, bez vaší vůle, a znečistí srdce a duši. V takových případech je nutné co nejdříve se modlit k Bohu. Modlitby, almužny, půst a modlitby – inšalláh – budou odpuštěním za hříchy, které se dostanou bez vaší vůle.

V skutočnosti je pohled na haram (zakázané) nebezpečenstvo, kterému je možné zabránit a které je možné s pomocou vôle obcháznúť. Ak sa človek trochu snaží, dokáže vydržať a nepozerať sa na scény, ktoré ho vťahujú do hriechu. Odvrátit pohled od ošklivého obrazu, ktorý sa mu vkrádá do oka, nie je tak ťažké, aby to ohromilo vôlu; sila vôle stačí na to, aby v prvom okamihu, kedy pohled zasiahne, zavrel oči. A ak si človek uvedomí, že každé zavretie očí pred haramom mu prináša odmenu, ako keby vykonal povinnost, v prvom okamihu sa dokáže od hriechu odvrátit. Ale ak pohled na haram neodvrátí okamžite, nechá sa tým pohltit a pozerá sa na to znovu a znovu, potom sa šanca na návrat znižuje. A ak si tie obrazy, ktoré mu z očí prechádzajú do mysle, živí a rozvíja fantáziou a premýšľaním, je to, ako keby sa úplne odtrhol od brehu. Potom je návrat späť oveľa náročnejší a vyžaduje oveľa väčšie úsilie. Môj básnický priateľ,

„Vyrazil jsem na moře vzpoury,

„Nedovolí mi, aby som sa odtiaľto odtrhol!“

ako sám vyjádřil,

-Bůh ochraňuj-

Ten mořský oceán hříchu víří a obrací toho, kdo se od břehu příliš vzdálí, ve svých vlnách a už mu nedovolí se na břeh vrátit.

Faktory, které posilují paměť

Kromě faktorů, které oslabují paměť, existují i faktory, které ji posilují. Mezi nejdůležitější patří pravidelný život, systematická práce, systematické myšlení a neustálé cvičení mysli. Podle odborníků,

„Mozek se unaví, když pracuje příliš dlouho.“

Tento názor je nesprávný. Mozek se neunavuje proto, že příliš pracuje, ale proto, že je špatně používán, nebo proto, že je nečinný a zanedbávaný. Ano, mozek se neunavuje z nadměrné práce; naopak, čím více pracuje, tím se rozvíjí a stává se efektivnější. Mozek neunavuje a neztupňuje práce, ale nečinnost, nepromýšlení, neřešení problémů a nečinnost. Stejně jako se nečinné orgány atrofují, i paměť se zhoršuje, pokud se správně a soustavně nepoužívá.

Bohužiaľ, neustále sa rozvíjajúca technika a technológia v určitej miere oslabuje a znehybňuje ľudský mozog. Dnešní študenti sa spoliehajú na kalkulačky a počítače a už ani nepotrebujú zapamätať si násobkovú tabuľku. Táto pasivita vyplývajúca z návyku na pomocné prostriedky bráni aktivácii mozgových funkcií. Áno, je nutné využívať technické a technologické možnosti, ale je potrebné dbáť na rovnováhu; napríklad by sa nemalo používať počítač na jednoduché úlohy, aby sa nezanedbávala pamäť. Navyše, počítač by mal na jednej strane uľahčovať pamäťové procesy, ale na druhej strane by mal byť tak navrhnutý a naprogramovaný, aby cvičil myslenie. Človek by sa mal sústrediť na učenie, nie na memorizovanie; ale nemalo by sa zabúdať na to, že v niektorých oblastiach je memorizácia dôležitých textov z hľadiska cvičenia mysle velmi užitočná.

Na druhou stranu odborníci zdůrazňují, že některé potraviny přímo ovlivňují fungování mozku. Uvádějí, že snídaně zvyšuje mozkovou výkonnost a že u lidí, kteří snídani vynechávají, dochází ke ztrátě koncentrace. Pro boj s nepozorností a posílení paměti doporučují potraviny obsahující glukózu, hlavní palivo mozku, jako jsou například sušené hrozny.

Modlitba za ochranu

Někteří z předchůdců spravedlivých také četli určité modlitby a každý den ráno, aby posílili paměť a snížili zapomnětlivost.

21 sušených hroznových bobulí s pecičky

Zvykli si to, že jedí. Okrem toho, že sa obraceli na ľudí, ktorí si sťažovali na slabú pamäť a neschopnosť sa učiť naspamäť, s modlitbou o štyroch rekátoch a následnou prosbou, ako je opísané v tomto hadíse:

Jednoho dne se Hazrat Ali (r.a.) přišel k Poslanci Božskému s prosbou, že si nemůže zapamatovat Korán.

„Tento Korán mi odchází z prsou. Nemohu si ho zapamatovat.“

řekl. Na to mu posel Alláhov (s.a.v.) řekl:

„Vstaň v poslednej tretine noci piatku; vtedy sa modlitby prijímajú a anjeli sú toho svědectvím. Ak nemůžeš vstať v tom čase, vstaň na začiatku noci alebo v jej strede a odslúž štyri rekty modlitby. V prvom rekte recituj Fatihu a Jásín, v druhom Fatihu a Duhan, v treťom Fatihu a Sajdu a vo štvrtom Fatihu a Múlk. Po dokončení Tahijátu chváľ a oslavuj Boha. Posielaj pozdravy mne a ostatným prorokom. Pros o odpustenie Bohu za všetkých veriacích, mužov i ženy. A po tom, čo to recituješ, recituj túto modlitbu!“

říká a v knihách

„Modlitba za ochranu“

požádá ho, aby zopakoval modlitbu, která je v ní uvedena.

Hazrat Ali (nech ho Boh požehná) to vykonal päť alebo sedem nocí, ako bolo popísané, a potom prišiel k Poslancovi Božiemu a povedal:

„Ó, Posláníku Alláhův! Dříve jsem si nedokázal zapamatovat ani čtyři-pět veršů. Nyní si ale dokážu zapamatovat až čtyřicet veršů. A když je čtu, je to, jako by se mi před očima objevila Alláhova kniha. Dříve, když jsem slyšel hadís a opakoval ho, jsem si ho nedokázal přesně zapamatovat. Nyní ale, když slyším hadís a vyprávím ho, neopomenu ani jedno písmeno.“


(Tirmizí, Daavát, 114)

Zkrátka;

Paměť, schopnost ukládat a v případě potřeby vybavovat si získané informace, je jedním z největších darů, které nám Bůh dal. Tato úžasná schopnost je stvořena s takovou kapacitou, že dokáže pojmout nespočetné množství informací, pokud je správně a řádně využívána.

Abychom mohli vyjádřit vděčnost za dar paměti a co nejlépe ji využít v souladu s jejím účelem.

,

– V prvom rade je potrebné, aby sa lidem rozsvítilo v hlavách,

– Aby se oči zavřely před hříchem,

– Aby se přestalo s bezdůvodnými výdaji,

– Systematickému uvažování,

– Pravidelné konzumování jídla a pití v potřebném množství,

– Spát jen tolik, kolik je potřeba,

– Neustále rozvíjet a zlepšovat mysl prostřednictvím zamyšlení,

– Odstraňovat ucpeň v srdci prostredníctvom prosby o odpustenie a spomínania na Boha,

– Aby se zvyšovala jeho paměť nad rámec jeho schopností

Ochranca slávy a cti

‚e útočiště a také k nejplodnějším obdobím

až do ranných hodin

Kvalitná modlitba vyžaduje systematickou práci.

S pozdravem a modlitbou…

Islám v otázkách a odpovídích