Vážení bratři a sestry,
U Imáma Gazáliho nikdy neexistoval problém víry. Jeho snahou bylo odpovídat některým filozofům, kteří zbožňovali rozum a šířili pochybnosti a nevěru, jazykem, kterému rozuměli. Nebo, z milosrdenství a soucitu k lidem, kteří mohli padnout do pasti filozofů a kvůli tomu se dostat do pochybností a svůdnosti, se obětavě vrhl do intelektuálního boje, kterého by oni nebyli schopni. Imám Gazáli sám vysvětluje důvod, proč se do tohoto stavu dobrovolně pustil, takto:
„Keď som skúmal príčiny laxnosti a slabosti viery v ľuďoch, zistil som, že spočívajú v týchto štyroch zásadách:“
důvod, který se opírá o ty, kteří se tím zabývají.
důvod, který se opírá o ty, kteří se na cestu vydali.
důvod, který je založen na tvrzení těch, kteří k němu patří.
Důvod, který se opírá o osoby, které jsou mezi lidmi známé.
Z dôvodov, ktoré sme uviedli, som zistil, že viery národa je tak oslabená, a preto som sa domníval, že som schopný tieto pochybnosti vyriešiť.“
A tak se boj o myšlenku, do kterého se pustil z různých důvodů, jako je snaha a cit, proměnil v vyčerpávající duchovní boj. Z tohoto vyčerpávajícího boje se mu podařilo vymanit díky Boží pomoci a světlu, které mu bylo vloženo do srdce.
Týmto spôsobom je možné náhle pochopiť zjavné pravdy bez pomoci rozumu, uvažovania a logiky, teda bez dôkazov a potvrdení. Po tomto intelektuálnom úsilí robí toto dôležité zistenie:
V této souvislosti uvádí následující verš:
Toto obdobie strádání prinieslo požehnané výsledky. Gazalí, ktorého jediným zámerom bolo obhajovať a šíriť islamské náboženstvo a učenie Ahl-i Sunnat, mal v tomto náročnom období možnosť dozvedieť sa o všetkých názoroch a myšlienkach svojich čias, ktoré vyzerali ako alternatívy k islamskému náboženstvu a učeniu Ahl-i Sunnat, a vidieť ich slabé a chybných stránky.
Imám Gázálí po těchto těžkých letech stanovil mnoho základních principů, které mohou posvítit i na současné muslimy. Například:
– poukazujúc na omyl, do ktorého sa dopustili filozofi,
der.
– Místo aby filozofii jako vědu zcela popíral, kritizuje její chyby.
der.
Gazalího zásada jakožto kritika filozofie předcházela francúzskému mysliteľovi Descartesovi; jeho zásada Davidovi Humeovi; a zásada, ktorú navrhol, nemeckému mysliteľovi Kantovi.
– Cavid Sunar, Lekce z islámské filozofie, Ankara, 1967, str. 115.
– Mehmet Ayman, Systém poznání a pochybnosti u Gázáliho, İnsan Y., 1997.
– Aykut Küçükparmak, Hadsiové poznanie v Gazáliho systéme poznania, Muş Alparslan University Journal of Social Sciences, ročník 1, číslo 2, prosinec 2013.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
