– Znevažování a zlehčování velkých osobností, které věnovaly svůj život vědě, na blogových stránkách je pravděpodobně jedním ze znaků konce časů a bohužel se to ne jen nezlepšuje, ale naopak se to zhoršuje, čímž se mladí lidé odrazují od těchto věd a tak se naplňuje proroctví o zániku islámských věd v posledních dobách. O tom není pochyb.
– Ale bohužiaľ, nemám moc nad svojím ja a aj keď v jednom či dvoch príspevkoch to ignorujem, neustále ma štve, že ignorantné, ale zároveň okázalo slovy ozdobené príspevky negatívne ovplyvňujú moju nervozitu, náladu a lásku k modlitbe.
– Moje slovo se podobalo spíše vyjádření myšlenek než otázce, ale kdybych slyšel pár slov, možná by mi to pomohlo.
Vážení bratři a sestry,
Jedním z důvodů, proč jsou v Koránu vyprávěny příběhy proroků, je:
Je to proto, že podobné útrapy, jaké zažívali v jejich době jak ti požehnaní posli, tak i věřící, kteří s nimi byli, budou zažívat věřící ve všech společenstvích až do konce světa.
Už žádný prorok není a ani se žádný do konce světa neobjeví.
Ale máme Kuran, jehož šarí’a platí až do konce světa, a sunnu posledního proroka Mohameda (s.a.v.), a máme povinnost řádně šířit islám, který je svěřena každému věřícímu.
Abychom se neomylili v přirovnání, tak ve skutečnosti nám Pán Bůh skrze našeho Proroka (s.a.v.) neustále slouží jako učitel a průvodce prostřednictvím Koránu a Sunnety, a to i v našich myšlenkách.
A my se budeme snažit být mu hodni,
„Můj Bůh je Alláh!“
Čím více říkají, čím více se drží přikázání islámu, tím více se pohané, pokrytci, nevěřící, Židé, křesťané a kdo je proti nim, kousají do prstů z hněvu a okamžitě zaujímají pozici ponížení věřících, pak se stanou drsnými, někdy se dopouštějí urážek a pokud mají sílu, dokonce se uchýlí k násilí.
Vskutku, Korán velemí v 119. veretu Al-Imránu:
„Vy jste ti, které milujete, ale oni vás nemilují, přestože věříte ve všechny knihy. Když se s vámi setkají, říkají: ‚Věříme!‘ Ale když jsou sami, kousají si prsty z hněvu na vás…“
Takto se to stalo, takto se to děje a takto se to bude dít, takový je zákon přírody.
Práve preto Alláh v Koráne nařizuje, abychom si za přátele brali pouze věřící. Zakazuje nám přátelství s nevěřícími, pohanmi, pokrytci, Židy, křesťany, s výjimkou nutné komunikace. V 23. verši súry At-Tawbah se dokonce říká (v překladu):
„O vy, kteří věříte! Nemějte za přátele své otce ani své bratry, pokud dávají přednost nevěře před vírou a milují ji! A kdo z vás je za přátele vezme, když jsou takoví, ti jsou sami sobě křivdícími.“
Co tedy budeme dělat?
Ať už v naší společnosti, nebo ve globalizovaném světě, posmívají se věřícím, kteří tvoří pětinu světové populace, ponižují je a podceňují…
Práve v tom spočíva výsaha víry; nespoléhejme sa len na to, že sme muslimovia, a že modlíme. Možno je naším hlavným poslaním, aby sme počas celého života postupne vnímali a porozumeli pravdám víry, a aby sme sa neustále snažili na tejto ceste a tak dosiahli pravého poznania víry.
Věřící, který se vydal na cestu k pravému vědomí víry a pokračuje v ní, ví, že tento svět je pomíjivý, a žije s tímto vědomím. V každém okamžiku spatřuje jména a atributy Alláha ve všem a tím se jeho víra posiluje.
Práve ten, kdo si to uvedomuje a je si toho vědomý.
verící
Měl by být trpělivý a smilující, shovívavý a soucitný, přemýšlet o hrozném konci, který čeká toho druhého, a při každé příležitosti, skutkem i slovem, ukázat, jakou ctnost Islám člověku dodává, aby to vedlo k jeho obrácení.
Zamyslete se, většina lidí, kteří čtou tento text, pravděpodobně neuvidí druhou polovinu 21. století, ale téměř všichni se nedožijí 22. století. Co je tedy ta svár, co je ten spor, co je to, co nemohou od Islámů přijmout ani odolat?..
Proto věřící vědí, že tito nevědomci, ba dokonce nevzdělaní a fanatičtí lidé, kteří jsou naštvaní na islám, si z rozumů, které svěřili svým vášním, udělali modly, tedy stali se pohanmi a následkem toho se stali hračkou ďábla. Kdyby však trochu otevřeli dveře svých srdcí, uvnitř by se naplnilo světlem a zbloudění, které jako hnis zapáchají v lidském nitru, by zmizela.
Spravedlnost je od Alláha…
Ale on má jeden nevyhnutný předpoklad, a to, že my musíme jako první otevřít dveře.
A tak místo toho, abychom se na ty, kteří mu poškodili duši, rozzlobili a odpovídali jim stejnou měrou,
Měli bychom se snažit otevřít jim dveře srdcí a přispět k jejich osvícení.
Stejně jako doktor svého pacienta;
„Ty jsi nemocný, ty jsi takový nezodpovědný člověk, zmiz mi z cesty!“
Nezlobíme je a neodpuzujeme, ale snažíme se jim pomoci, aby se lidé v nouzi a s nemocnými dušemi dostali na správnou cestu, a to s pomocí učení našeho Proroka (sm).
Ako je uvedeno aj v Koráne, v súre Al-i Imrán, verš 159:
„A právě díky Boží milosti jsi k nim byl laskavý. Kdybys byl tvrdý a nemilosrdný, jistě by se od tebe odvrátili. Proto jim odpouštěj a pros o odpuštění pro ně…“
A tak, jak Bůh, sláva mu, řekl Mojžíšovi (a.s.) a Áronovi (a.s.) v 43. a 44. verši súry Taha:
„Jděte k Faraónovi, neboť on se stal skutečně bezcitným. Ale mluvte k němu laskavě, snad se poučí nebo se zalekne Boha.“
Dva verše, které nás a všechny věřící utěšují, znějí takto:
„O vy, kteří věříte! Kdo z vás odpadne od víry,“
(aby věděl)
Boh je pokorný voči veriacím, ktorých miluje a ktorí milujú Jeho.
(súcitný),
Vytvorí to čestnú a silnú společnost, která bude stát proti nevěřícím.
(Tohle)
V boji za Alláha se nebojí odsudku nikoho.
(nezáleží jim na tom, co si o nich ostatní myslí).
Toto je milost od Alláha, kterou dává, komu chce. Milost Alláha je rozsáhlá a Jeho vědomosti jsou nekonečné.“
(Al-Maida, 5/54)
„Neochabrujte, neponorujte sa do smútku. Ak veríte, vy zvítězíte.“
(Al-i Imrán, 3/139)
A nezabúdajme ani na to, že keď sa nám stísne v duši, môžeme si prečítať súru Inširah.
Pre viac informácií kliknite sem:
– Jaká byla metoda proroka Mohameda v předávání poselství a rad?
– Duchovní džihád.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
