– Jsem ve velmi těžké situaci. Pro stranu, která po celou dobu dějin poškozovala islám a muslimy.
„Když nebudu volit tuto stranu, ať mě moje žena opustí.“
Přísahali mi to. Můj rozum je tím velmi znepokojen. Po tolika událostech je nemožné, abych ještě volil tuto stranu. Co mám udělat, abych jí nevolil?
– Pokud to dám jiné straně, bude se mi manželka rozvádět?
– Můžete mi navrhnout řešení, které by odpovídalo našemu náboženství?
Vážení bratři a sestry,
Rozvod, ktorý je vykonaný namiesto prísahy a s cieľom prísahy.
(například říct, že pokud se od svého slova odchýlím, tak ať je moje žena rozvedená)
nezpůsobuje rozvod, v případě legitimního ospravedlnění se slib ruší,
„Pravdou Bohu, Bohu věrně, Bohu věrně“
Keďže to nebolo povedané, nie je potrebná ani náhrada.
Rozvod na základe prisahaného sľubu
Rozvod (talak) vykonaný pod hrozbou a nátlakom s cieľom zabrániť tomu, aby dotyčná osoba od svojho rozhodnutia ustúpila.
„rozvod s úmyslem porušit přísahu“
Často byl zneužíván, rozpadly se rodiny lidí, kteří neměli se svými manželkami žádné problémy, a pro ty, kteří chtěli od svého slova ustoupit, představoval velkou překážku, protože vedl k nelegitimnímu výsledku.
Zvyk mluvit, který se projevuje v každém slově.
„Vážně“
Ten, kdo to řekl, nemůže být zodpovědný, pokud neměl v úmyslu složit přísahu, stejně tak, jako nemůže být zodpovědný za přísahu a rozvod, pokud neměl v úmyslu je složit.
„ať je to podmínkou“, „ať je to bezpodmínečně“
Ten, kdo tato slova použije, tím svou manželku neopouští.
(Ako odrieknutie přísahy).
Podľa všeobecného názoru, ak boli tieto slová vyslovené s úmyslom rozvodiť manželstvo po splnení určitej podmienky, rozvod je platný; Ibn Hazm a Jahja ibn Abdilaziz zo šafiitskej školy však tvrdia, že rozvod sa týmito slovami neplatí, aj keď bol vyslovený s úmyslom rozvodiť manželstvo.
Ale někdo
nie s úmyslom rozvodu, ale s úmyslom slova
řekne tyto slova a například
„Když tohle udělám, nebo neudělám, ať se moje žena rozvede.“
byla diskutována otázka, jaký bude rozsudek a jaký bude výsledek.
Existujú tri názory na právnu platnosť slova „talák“ (rozvod), použitého s úmyslom zložit prísahu:
1)
Podle většiny názorů se jedná o podmíněné rozvodové prohlášení (ta’lik); rozvod se uskuteční, jakmile je splněna podmínka. Existují na to příslušné texty a stanoviska společníků proroka.
(Bukhárí, Talák, 10).
2)
Podľa Ibn Tejmijjeho rozvodové slovo (talák) vyslovené s úmyslom slova přísahy nezpôsobuje rozvod, ale je nutné splniť přísahu.
3)
Podľa Ibn Kajjimu to neznamená ani rozvod, ani kanafát. Pretože hadíty prenesené od proroka Mohameda (s.a.v.) a jeho spoločníkov sa týkajú ta’lika, ktorý bol urobený s úmyslom rozvodu v závislosti od výsledku určitej veci, nie ta’lika, ktorý bol urobený s úmyslom prisahy. Neexistuje žádný hadís, ktorý by hovoril o tom, že ta’lik urobený s úmyslom prisahy by mal takýto výsledok. Navyše, Ali, Šurajh a Tavús…
„Ten, kdo se přísahal rozvodem a nemůže svůj slib splnit, nic nepotřebuje.“
a vydali k tomu fatvu; proti tomu se nezvedl žádný z předních učedníků proroka.
(Ibn Kajjim, I’lamu’l-Muvaqqi’in, sv. III, str. 65-82; Zadu’l-Mead, sv. IV, str. 41 a násl.; aš-Šajs a M. Šeltut, Mukaranatu’l-mezahib fi’l-fıkh, str. 108).
Sýrský občanský zákoník, který vychází z egyptského rodinného zákoníku z roku 1929, upřednostňuje tento názor. Článek 90 Sýrského občanského zákoníku zní:
„Rozvod, který je použitý jako přísaha k posílení slova, nebo který je vysloven s úmyslem motivovat nebo přesvědčit k provedení či neprovedení určitého jednání, a který je podmíněn budoucí událostí, není platný; to znamená, že nezpůsobí žádný účinek.“
Ten, kto bez vedomia alebo bez zváženia následkov vypovedal rozvod z manželstva s úmyslom zložit prísahu;
„Když od svého slova odchýlím, ať je moje žena rozvedena.“
kdo chce z legitimního důvodu porušit svůj slib
„jeho manželství se nerozvede“
možná podléhá výkladu.
Také M. Abu Zehra, jeden z významných učenců naší doby,
„osobné poměry“
ve své práci (str. 301 a násl.) se zabýval touto problematikou a přijal názor, že rozvod (prohlášení o rozvodu), které bylo učiněno namísto přísahy a s úmyslem přísahat, nezpůsobí rozvod, a to na základě zákona, který byl v Egyptě přijat na základě šaría.
(Rok: 1929, číslo: 25, bod: 2)
Citoval také tento bod:
„Rozvod, který nebyl zamýšlen k okamžitému účinku, ale byl proveden nebo nucen s úmyslem někoho přimět k činu nebo k nečinnosti, není platný (rozvod se neuskuteční, pokud se od něj ustoupí).“
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
