Vážení bratři a sestry,
Koran, posledná svätá kniha Alláha, božský zákon pre celé ľudstvo, bol zjavovaný po dobu dvadsté troch rokov, verš po verši, súra po súre.
Prorok Mohamed (s.a.v.) čítal verše a súry, ktoré mu boli zjavovány, svým společníkům, kteří byli s ním, a ti se je učili nazpaměť, někteří z nich je také psali. Kromě toho měl Prorok Mohamed (s.a.v.) písače zjevení. Ti měli za úkol zvlášť zapisovat zjevované verše a súry.
Místo, kam měly být nově zjevené verše a súry zařazeny do Koránu, bylo zjevováno samotnému Prorokovi (s.a.v.) prostřednictvím anděla Gabriela (a.s.), který mu to sděloval. Prorok pak instrukce předával písačům zjevení, kteří tak činili podle jeho pokynů. V průběhu Prorokova života tak byl celý Korán sepsán a bylo jasně stanoveno, kam se co zařadí. Navíc anděl Gabriel (a.s.) přicházel každý ramadán a Prorokovi znovu přečetl všechny verše a súry, které byly do té doby zjeveny.
V posledním Ramadánu před úmrtím proroka Mohameda (s.a.v.) se opět zjevil anděl Gabriel (a.s.), ale tentokrát si s prorokem Mohamdem (s.a.v.) přečetli Korán dvakrát. Poprvé četl anděl Gabriel (a.s.) a prorok Mohamed (s.a.v.) naslouchal; podruhé četl prorok Mohamed (s.a.v.) a anděl Gabriel (a.s.) naslouchal. Takto Korán nabyl své konečné podoby.
Po smrti proroka Mohameda (s.a.v.) bylo nutné, aby byl text božského vodítka Koránu shromážděn tak, aby se na něm shodla celá komunita muslimů, a aby se na něm nepochybovalo ani o jediném slově, a aby se mu nikdo nemohl vzpírat až do konce světa.
Zejd ibn Sábít říká:
„Po bitvě u Jemámy, v níž zahynuli společníci Proroka, mě Abú Bakr přivolal. Šel jsem k němu. Tam byl i Umar. Abú Bakr mi řekl:“
Omer za mnou přišel a řekl mi:
:
„V bitce u Jammamy utrpěli hafízi Koránu značné ztráty. Obávám se, že v takových případech s úmrtím hafízů zanikne velká část Koránu. Podle mého názoru byste měl vydat nařízení o shromáždění Koránu.“
A já jsem na to Ömerovi odpověděl takto:
„Jak můžeš dělat něco, co nedělal Prorok?“
, Ömer:„
Pravdou je, že je to dobrý záměr.
řekl.
Potom sa na túto záležitosť tak sústredil, že ma tým tak presvedčil, že mi to nakoniec Boh vložil do srdca a ja som prijal jeho názor.“
Zayd ďalej hovorí:
„Abu Bakr se na mě obrátil a řekl:“
„Si mladý, silný a inteligentný muž. Nikdo tě nemůže obvinit. Navíc jsi byl písařem vzkazů proroka Mohameda. Shromážď Kuránský text.“
„Priznávám sa, keby ma niekto požiadal, aby som presunul horu z jedného miesta na druhé, táto úloha by mi nebola tak ťažká, ako zodpovednosť za zhromaždenie Koránu.“
Nakoniec som začal zbierať Korán z palmových vetví, plochých kameňov a z pamäte ľudí.“
(Búhárí).
Podľa všeobecného konsenzu zdrojů, Al-Abbas, syn Abú al-Muttaliba, nařídil Zaidovi, aby se nikdy nespoléhal na paměť a aby pro každý verš sháněl písemnou kopii od dvou osob, aby tak měl dva důkazy.
Zejd si pro tuto práci stanovil jako podmínku pomoc od Umera, a ten mu s tímto úkolem vážně pomohl.
Zajd, ačkoliv sám bol dobrým znalcem Koránu, nepokojil se s pouhými znalci, ale dodržoval velmi pečlivý a vědecký postup, jako například hledání dvou písemných svědků, kteří by potvrdili každý verš. Pouze ohledně posledních dvou veršů súry At-Tawbah se mu nepodařilo najít dva písemné svědky, a proto musel spoléhat na písemnou kopii u Abú Huzajmy.
Tento způsob, jakým byly listy shromážděny za vlády Abú Bakra,
„al-Muṣḥaf“
bylo řečeno.
Kliknite sem pre viac informácií:
– EVANGELIUM
– Mohli byste mi poskytnout podrobné informace o sepsání, shromáždění a zhlednění Koránu do knižní podoby?
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
