Vážení bratři a sestry,
Přepis příslušného verše zní takto:
„Alláh dáva múdrosť, komu chce, a komu je daná múdrosť, ten dosahuje mnoho dobra. To však pochopí a uvědomí si jen ten, kdo má hluboké porozumění.“
(Al-Baqara, 2/269)
Moudrost
Pochází ze slova „hüküm“, které znamená „zabránit, ztížit“. Moudrost (Hikmet) nese toto jméno proto, že chrání svého nositele před blouděním a blouděním ze cesty. Stejně tak i břidlice (gem), která se vkládá do úst koně a brání mu v bloudění, nese toto jméno – z tohoto důvodu.
„rozhodcovi“
bylo řečeno.
V islámském myšlení se moudrost objevila také díky přenosu a vlivu filozofie, která se předtím zrodila a rozvíjela v jiných národech.
„Věda, která si klade za cíl poznat věci takové, jaké jsou ve své podstatě, v rámci lidských možností, a tím dosáhnout poznání pravdy.“
Je definovaná ako teoretická a praktická, a je rozdelená na teoretické a praktické části.
(Cürdžání, et-Ta’rifát, heslo „Hikmet“)
Je však známe, že v prostredí, v ktorom bol Kuran zjavovaný, sa slovo „hikmet“ nepoužívalo v tomto zmysle a o takejto múdrosti sa nehovorilo.
Arabové používajú slovo hikmet
„slova, která vzbuzují v člověku touhu po dobrém, doporučují dobro, sdělují zkušenosti se štěstím a neštěstím a odrážejí podstatu slušnosti a morálky“
používali ho v tomto významu.
Tento výraz se vyskytuje i v Koránu.
„proroctví, vedení a poučení, které vzdělávají a usměrňují lidi a usměrňují jejich sklon k hříchu“
používal v těchto významech.
Hikmet patřil k výkladcům Koránu, kteří žili v prvních stoletích islámu;
– Podle Ibn Abbáse
Znalosti Koránu,
– Podľa Süddího
proroctvo
– Podľa Katâdeho
Správné porozumění Koránu (fikh),
– Podľa džihádistu
dostáť pravde ve slově i v činu,
podľa iných:
– zamyslieť sa nad náboženstvom,
– uvažovat,
– zamýšľať sa nad božským príkazom a dodržiavať ho,
– Je to báť se Boha.
(Ibn Atiyye, 1/364)
Podľa informácií, ktoré uvádza Ragib al-Isfahání vo svojom slovníku Koránu, al-Mufradát, je všeobecný význam:
„přesnost poznání a jeho shoda s realitou, a také schopnost mysli zachytit pravdu“
znamená to.
Moudrost patří pouze Alláhovi.
„Poznať bytosti (veci) a stvoriť ich bezchybne“
, co se týče lidského aspektu
„Poznat stvoření a konat dobro“
je definován jako. Bůh Nejvyšší
„Lokmanovi jsme dali moudrost.“
tímto výrokem měl na mysli moudrost v tom druhém významu.
V 251. veršovi této súry Bůh
Prorokovi Davidovi „vláda a moudrost“
je uvedeno. Podle výkladů teologů
majetek
, hmotnou a světskou moc, která byla dána proroku Davidovi,
moudrost
vyjadřuje proroctví a bohaté znalosti, kterých se mu díky tomu dostalo, tedy duchovní a intelektuální sílu.
Tolkovači, ako Fahreddin er-Razi a Kadı Bejzvī, s filozofickým zázemím, pri výklade príslušného verša hovorili o múdrosti,
„duševná zrelost, ktorej sa dosahuje získaním teoretických znalostí a zvyku konania čo najlepších skutkov“
takto to vysvětlili.
„Na cestu svého Pána“
s moudrostí
a volaj k nim s milými slovami…“
v verši, který zní:
(Nahl 16/125)
moudrost je zde prezentována jako základní metoda pro šíření a osvětu. Všichni výkladci se shodují, že pojem moudrost zde znamená…
„Přesné, spolehlivé a pravdivé informace založené na nezvratných důkazech, které přesvětlí adresáta a ukončí zbytečné spory.“
Uvedli, že byl použit v tomto smyslu.
Takže
moudrost
je pojem zahrnující všechny užitečné informace, ať už náboženské, či nikoliv, a verš, který je nám předmětem, se týká moudrosti v tomto smyslu,
Obrovská milost od Alláha, která člověku přinese mnoho dobrého.
označuje, že je to tak.
A proto musel Prorok (s.a.v.) říci:
a to jak pro něj samotného, tak i pro některé z jeho následovníků
V modlitbě za moudrost od Boha.
nalezený
(Bukhárí, Fezâilü’s-sahâbe, 24)
“
Nehovor o múdrosti s hlupákmi!
“
(Dárími, Úvod, 34)
Varováním, které vyjadřuje význam slova, poukázal na to, že moudrost si zaslouží pouze ti, jejichž přirozenost nebyla narušena a kteří jsou morálně čistí.
V traktátech bratrstva Safa je tato skutečnost zdůrazněna vládným prohlášením, které zní:
„Múdrosť je ako nevesta, ktorá chce vstúpiť iba do zdobeného domu.“
(IV, 13)
Závěrem, termín moudrost (hikmet) byl původně
„výrok, v němž chytrý a vzdělaný člověk stručně vyjadřuje své zkušenosti a znalosti“
zatiaľ čo sa používal v tomto zmysle, v islamskom období si v priebehu času získal nasledujúce významy:
Komplexní a hluboké poznání nebo filozofie zahrnující všechny oblasti specifických znalostí, poznání plynoucí z pochopení božských pravd a hlubokého smyslu Koránu a způsob života v souladu s těmito znalostmi, Sunna Proroka Mohameda, důvod nebo účel ustanovení, očekávaný prospěch z akce (maslahat).
Ibn šur takto shrnuje zdroj a podstatu moudrosti v smyslu filozofie:
„Vědy o moudrosti jsou souhrnem znalostí a cest, které poskytli vůdci obdaření božským zjevením, a na tomto základě spočívá výchova a reforma lidského rozumu. Moudrost se nejprve objevila v náboženstvích a později k ní byly přidány myšlenky, které na tomto základě rozvíjeli lidé s vynikající inteligencí.“
„Staroveci, kteří žili v blízkom období v Chaldeji, Egyptě, Indii a Číně, definovali cesty a metody moudrosti. Tato moudrost však nebyla zbavena odchylek, fantazie a iluzí.“
„Potom přišli starořeckí filozofové, kteří oddělili vědu moudrosti od ostatních a co nejvíce ji očistili a zpřesnili. Nicméně moudrost dosáhla plné čistoty teprve v tomto období. V té době se filozofie skládala z cesty Sokrata, zaměřené na výchovu lidské duše, a cesty Pythagora, zaměřené na rozum a matematiku.“
„Platón se stal otcem iluminacionistické filozofie a Aristoteles otcem peripatetické filozofie, a tento trend trvá až dodnes.“
(III, 63-64)
Islámské učenci a myslitelé, najmä od 4. storočia islamského kalendára, posudzovali všetky náboženské, filozofické a vedecké poznatky v rámci konceptu múdrosti, čímž dávali prednosť teoretickým poznatkom.
„teoretická múdrosť“
praktické informace
„praktická moudrost“
dali mu toto jméno.
Na druhou stranu, všechny mravní ctnosti
„moudrost, spravedlnost, statečnost, cudnost“
Filozofický přístup, který shrnuje čtyři základní ctnosti a na jejichž čele stojí moudrost, byl časem přijat i náboženskými učenci, kteří psali o morálce, jako byli Rágib al-Isfahání, Gázálí a Ibn Hazm.
(pozri Cesta Koránu: I/298)
Pre viac informácií kliknite sem:
– Co znamená „hikmet“?
– Co je „İlm-i Ledün“?
– Moudrost…
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
Komentáře
mahir37
Skvělý článek.
Gratuluji k ruční práci.
