Vážení bratři a sestry,
Nie všetky sekty mimo Ahl-i Sunnet sú mimo islám.
Všetci, kdo směřují k Mekce, jsou považováni za muslimy s vírou v Ahl-i Sunnat.
„Ehl-i kıble jsou ti, kteří se shodují na základních náboženských principech.“
(Alí al-Kárí, Šarhu’l-Fikhi’l-Ekber, 139).
Učenci, kteří rozdělili Ahl-i Qiblu na Ahl-i Sunnat a Ahl-i Bid’at, za Ahl-i Qiblu považovali i heterodoxní školy myšlení, jako jsou Mu’tazilové, Šíité, Kerrámie, Mu’jassimové, Mušabbihové a Murdžité; ale školy myšlení, které zjevně mění, narušují nebo odmítají základní texty islámu, jako jsou Batiniové, Gúlátové Šíité, Cháridžité, Džahmiové, Bahá’í, Kadjáníové, Ahmadíové, Nusajrítové a Druzové, považovali za Ahl-i Dalálat (zavodení). Protože mezi nimi jsou například Cháridžité Ezárika, kteří považovali za dovolené krev, majetek a život muslimů a zavraždili mnoho muslimů. V islámu zavedli Ahl-i Bid’at školy myšlení takové věci jako tekfír (vyobcování z islámu), rozdělení, rozdělení na různé sekty, polemiky, výklady a diskuse o základních principech víry. Z nich jsou ti, kteří patří k Ahl-i Dalálat a sledují své vášně, pro islám nejnebezpečnější.
V rámci skupiny stúpencov sunny aj stúpencov bid’a existujú extrémisti aj umiernení. Ten, kto popiera proroka Mohameda (s.a.v.), bez ohľadu na to, k akej skupine patrí, nie je zástupcom pravého islámu.
(Imám Gázálí, el-Iktisád fi’l-I’tikád, 112-130).
Na základě těchto informací existují i v jiných školách myšlení než Ahl-i Sunnetu lidé, kteří jsou muslimy. I těm, v jejichž srdci je víra velikosti kukuřičného zrna, bude přímluva zaručena.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
