– Myslím, že v prvých šiestich rokoch posolstva nášho proroka mu verelo asi 100 ľudí. Ako to, že falošný Musajlím, ktorý sa hlásil za proroka, dokázal za dva roky získať 40 tisíc stúpencov?
– Toto je počet z bitky u Jemamy.
Vážení bratři a sestry,
Na tuto otázku lze odpovědět z několika úhlů pohledu.
1.
Mušejlma v desiatom roku po hidžre prišiel do Medíny s dvadsiatimi siedmimi mužmi zo svojho kmeňa Banú Hanifa, stretol sa s Prorokom (s.a.v.) a podmienil sa, že sa stane moslimom, ak mu bude po Prorokovi (s.a.v.) zverené chalífství, teda vláda nad všetkými veriacimi.
„že by nedal pryč ani hole, kterou má v ruce, natož chalífát“
uváděl.
Potom, co sa vrátil do Jamyamy, domoviny kmene Musajluma, vyhlásil sa za proroka a začal tvrdit, že mu bolo zjavované posolstvo. Okrem toho, aby sa mu ľudia podriadili,
Rozmáčel vajíčko v octu, do kterého dal amoniak, a pak ho dal do lahve s úzkým hrdlem a začal to lidem ukazovat jako svůj zázrak.
2.
Na konci desátého roku po hidžře poslal Mohamedovi (s.a.v.) dopis, v němž prohlásil, že je také prorokem. V dopise tvrdil, že jak Mohamed, tak i on sám jsou proroci, a že polovina Arábie patří Kurejšům a polovina Banú Hanífě.
Podľa neho,
Kurejš
Porušoval jejich práva a Bení Hanífu utlačoval tvrzením, že celá Arábia je jeho.
V odpovědi, kterou mu prorok Mohamed (s.a.v.) dal, ho
„Kezzab / Deccal“
a vysvetlil, že skutočným vlastníkom miesta je Boh a že ho dá tomu, koho si zvolí.
Jak je vidět
Mušeilima al-Kazzáb
Vedel, ako si inteligentnými taktikami a stratégiami získat sympatie.
3.
Na druhej strane, napodobňoval niektoré verše a vytvářel falošné verše.
Musajlím byl inteligentní, talentovaný řečník a mistr v přesvědčování lidí. Proto, inspirován některými verši Koránu, začal vymýšlet vlastní verše. Ty pak svým kmenovým lidem předčítal jako božské zjevení.
4.
Okrem týchto dôvodov existovali aj iné faktory, ktoré mu pomohli:
a)
Beni Hanifa poslala delegaci do Medíny v poslednom roku života proroka Mohameda (s.a.v.), aby sa stali muslimy.
Vzhľadom na to, že prorok Mohamed odpovedal na jeho list v mesiaci Džul-hidžža desiateho roku po hidžre, teda v poslednom mesiaci roka, zomrel asi dva mesiace po tom, čo na list odpovedal.
b)
Prvním, koho sem byl vyslán, aby učil Islámu kmen Banu Hanifa, byl Nehar al-Rijal ibn Unfuwa. Tento společník proroka nejprve emigroval do Medíny, kde se naučil číst Korán a získal určité znalosti a porozumění náboženství.
Aj keď bol tento muž poslaný Prorokom Mohamedom, aby zhatil plány Musajlímova, po príchode k kmeňu Banú Hanifa, po zhodnotení situácie, odpadol od viery a pripojil sa k Musajlímovi.
Musajlama ho okamžite ustanovil za poradcu a pomocníka, aby ho využil. Nehar al-Rijal tak z Musajlmy učinil „väčšie zlo“. Zosilnil a rozšíril tak odpor proti Musajlmovi a posilnil vieru vňom, lebo sľuboval, že im prináša posolstvo od proroka Alaha, a tvrdil, že prorokmi boli nielen Mohamed, ale aj Musajlma. Ľudia mu začali veriť.
c)
Väčšina kmeňu bola náchylná k podvodu kvôli minimálnym znalostiam náboženstva/islámu a viery a z iných uvedených dôvodov, čo Musajlimovi vyhovovalo a jeho stúpenci sa den za dňom rozrastali.
To je pravdepodobne najdôležitejší dôvod vzostupu fitnesu v Músajlíme.
V tom čase nedokázala Medina vyslat proti Musajlimovi dostatečné vojenské síly, které by ho porazily.
Za kalifátu Abú Bakra porazil Musajlím dvě muslimské armády, které na něj byly poslány v krátkých slech.
Po třetí, když se proti němu v 12. roce po hidžře postavil Chalíd ibn Valíd, měl ve své armádě 40 000 vojáků.
V 12. roce po hidžre, v bitke proti armádě islámu pod velením Chalida ibn al-Valída, byl Musajlama poražen a zabit spolu se svým hlavním stoupencem. Armáda Musajlamy utrpěla těžké ztráty, přibližně 20 000 vojáků bylo zlikvidováno. Tímto způsobem bylo dosaženo velkého vítězství a hrozba a nebezpečí, které Musajlama představoval, bylo zlikvidováno.
Ak sa na túto problematiku pozrieme z pohľadu týchto vysvetlení, lepšie pochopíme sprisahanstvo a vzburu Musajlamiho.
* Podrobnější informace a hlavní zdroje k tomuto tématu naleznete v: Sarıcık, Murat; Hz. Muhammed’in Çağrısı-Medine Dönemi, Nesil Yayınları, Istanbul, 2009, s. 616-619; Sarıcık, Murat, Bütün Yönleriyle Dört Halife, Nesil Yayınları, 2010, s. 54-72.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
