Vážení bratři a sestry,
Východná náboženstva sú pre mnohých ľudí veľkou neznámou. Keď sa spomenú názvy náboženstiev ako hinduizmus, džinizmus, budhizmus, sikhizmus, šintoizmus, konfucianizmus a taoizmus, ľuďom sa zvyčajne vybaví predstava spoločenstiev, ktoré uctívajú kamenné či drevené sochy, obetujú im dary a vzdávajú im úctu, a ktoré vykonávajú zaujímavé obřady v tmavých chrámoch. V to verí značná časť obyvateľstva Ázie.
Hinduismus, Buddhismus
jako náboženství,
pohán (pohánský)
jsou to náboženské přesvědčení. Buddhisté se před skládkami Buddhových soch sklánějí a obětují jim dary, zatímco hinduisté uctívají miliony různých bohů.
Je zrejmé, aká obrovská blúznivosť a nerozumnost je, keď si človek myslí, že socha vyrobená zo kameňa má moc, že má moc pomáhať ľuďom alebo ich trestat, a že má k nej rešpekt alebo sa ju bojí. A čo je ešte horšie, falošné náboženstvá, ako je hinduizmus, ktoré kážu uctievanie kráv, opíc, myší, stromov a riek, vtáť ľudstvo do oveľa hlbšieho duchovného blúznivosti, nevedomosti a tmy. Takéto pohanské náboženstvá však existovali v každej ére histórie. Mnohí požehnaní proroci, o ktorých príbehy sa zmiňuje Korán, stretávali podobné komunity a vyzývali ich, aby prestali uctievať bytosti iné než Boha a verili v nášho Pána, ktorý má nekonečnú moc a silu. V Ankabútskej súre je opisovaný príbeh proroka Abrahama, ktorého Boh učinil svým priateľom a spravodlivým služobníkom, a jeho výzva k pohanskému národu:
„Vy uctíváte len modly, okrem Alláha, a vymýšľáte nepravdy. V skutočnosti tí, ktorých uctíváte okrem Alláha, vám nemôžu poskytnúť obživu; preto hľadajte obživu u Alláha, uctívajte Ho a buďte Mu vďační. K Nemu sa vrátite.“
(29/17)
TEMNÁ STRANA HINDUISMU
Když se řekne Východní náboženství, první, co většině lidí přijde na mysl, je hinduismus. Hinduismus totiž s přibližně 900 000 000 stoupenci představuje třetí nejrozšířenější náboženství na světě po islámu a křesťanství. Hinduismus vyznává přibližně patnáct procent světové populace, přičemž významná část z nich žije v Indii, Nepálu a Indonésii. V Indii samotné tvoří hinduisté přibližně devadesát procent populace, což představuje 700 000 000 lidí.
Vlastně není správné označovat hinduismus za náboženství. Protože islám, křesťanství a judaismus jsou pravá náboženství založená na božském zjevení (judaismus a křesťanství byly po svém zjevení pozměněny), hinduismus je spíše filozofie, způsob života a kultura skládající se z staletí starých mylných tradic.
Hinduismus je polyteistické náboženství.
Vzhledem k tomu, že hinduismus zahrnuje mnoho různých odnoží, není možné přesně definovat jeho učení, klasifikovat jeho přesvědčení a následně odhalit všechny jeho kacířské aspekty. Nejzákladnější skutečností, která je o hinduistickém náboženství známa, je však to, že se jedná o pohanské náboženství, které vyzývá k uctívání modl.
Je pomerne ťažké pochopiť, akú vieru v Boha zastávajú hinduisti.
Vzhledem k tomu, že každá odlišná hinduistická komunita, město, vesnice, ba dokonce i jednotlivci žijící ve stejné rodině, mohou mít odlišné přesvědčení. Nicméně, když se provede výzkum tohoto náboženství, dojde se k závěru, že hinduismus je polyteistické náboženství. Navzdory této skutečnosti hinduisté interpretují staleté polyteistické tradice velmi různými způsoby. I když uctívají miliony různých modl a věří, že tyto modly mají mnoho takzvaných nadpřirozených sil, jako je trestání a odměňování, hinduisté obecně nepřijímají, že jsou polyteisté.
„Brahma“
Tvrdí se, že věří v „univerzální duši“, kterou nazývají, a že ostatní modly vnímají jako projevy Brahmy, a proto je hinduismus monoteistické náboženství. To je však zavádějící chápání, které se v žádném případě nehoduje s islámským náboženstvím, a to je právě to, co je polyteismus. Navíc není potřeba žádné výzkumy ani dlouhodobá pozorování, aby se zjistilo, že hinduismus je polyteistické náboženství. Miliardy modl, které obklopují celou Indii, jasně ukazují tuto skutečnost.
Představy o smrti a posmrtném životě v hinduismu – pověry
Jednou z hlavných charakteristík polyteistických východných náboženstiev je popieranie viery v posmrtný život a tvrdenie, že životy živých bytostí fungujú podľa imaginárneho systému, ktorý sa nazýva reinkarnácia a karma. Hinduistické poňatie smrti a pozemského života je založené práve na týchto dvoch základných princípoch. Reinkarnácia (migrácia duší alebo tenasuh) je nesprávná víra, ktorá sa dá zhrnúť ako opakované príchody a odchody duše do sveta v rôznych telách po smrti.
V hinduizme
„sansára“
reinkarnace, která nese toto jméno,
„karma“
Viera v karmu, založená na imaginárnom zákone príčiny a následku, tvrdí, že sa životy opakujú. Podľa tejto viery, ktorá nie je podložená žiadnymi konkrétnymi dôkazmi, zlé skutky v tomto živote vytvoria zlú karmu, čo vedie k tomu, že sa človek v nasledujúcom živote narodí do „nižšieho“ tela. Podobne dobré skutky vytvoria dobrú karmu a osoba dosiahne „vyššieho“ tela v nasledujúcom živote. Takto sa človek neustále vrací do sveta v rôznych telách.
Nikdo však nedokáže zodpovedať otázky, ako napríklad kto tento systém vytvoril a ako funguje. Podľa hinduistických náboženských názorov, ktoré sú stvorené človekom, prechádza každá bytost rôznymi životnými formami, ako sú rastliny, hmyz, zvieratá, kým nedosiahne ľudskej podoby, a potom sa narodí ako človek. Cieľom tohto vývinu, ktorý prebieha pod kontrolou neznámej entity, je…
„život-smrť-znovuzrodenie-život-smrť“
„zlomte řetězy a dosáhněte takzvané svobody,
„Osvícenství“
ale,
„Nirvána“
alebo
„Brahma“
je dosažení osvícení. Věra v reinkarnaci a karmu, založená na hinduistických textech, které se skládají z „lidských“ pověr a legend, je však naprostý nesmysl a postrádá jakýkoli racionální základ.
Život postavený na omylech
Bůh poslal do každé společnosti proroky a všichni proroci vyzývali společnosti, do kterých byli posláni, k víře v Boha. Poslanci oznamovali svým kmenům Boží příkazy a rady a ukazovali jim cesty k uctívání. V nesprávných náboženstvích, jako je hinduismus, se však praktikují nesprávné zvyky, které se skládají ze staletí starých tradic a obyčejů, a to jen kvůli oddanosti předkům.
„uctívání“
pod názvom náboženstva. V skutočnosti to však nie sú náboženské obřady, ale uctievanie modiel, zvláštné ceremónie a zvrácené rituály. Hinduisti veria, že sa prostredníctvom týchto obradov a uctievania priblížili k svojím falošným bohom, vykonali dobré skutky a že im to pomôže v ich novom živote. Boh informuje o situácii pohanov takto:
„Veď (tieto bytosti a veci, ktorým sa modlia) nemôžu ani sebe pomôcť, ani vám pomôcť.“
(Al-A’raf, 7/192)
Hinduisti mají velmi temný svět.
Pohanstké rituály, modloslužba, zvrácené praktiky, uctívání a oběti vyplnily každý okamžik života téměř miliardy lidí. Odpovídají jim za to, že nemají možnost zažít pokoj, štěstí a spásu, které přináší víra v Boha, a jsou tak uvězněni v temném a velmi pochmurném životě.
Hinduista je povinny počas celého svojho života, od narodenia až po smrť, dodržiavať určité obřady. Jedným z významov slova hinduista je
„tma“
Toto vyjádření velmi dobře vystihuje toto mylné náboženství.
Hinduisti oslavují více než sto svátků.
Při podrobném prozkoumání každého z těchto svátků se člověk setká s úžasnými zvyklostmi. Například
„Naga Panchami“
svátek s tímto jménem
„Věčný had“
Tento festival sa koná na počesť falošného božstva. Milióny hinduistov, vrátane vzdělaných osob, počas tohto sviatku vyrábia a uctieva obrovské sochy hadov. Najprv umyjú kamenné sochy hadov mliekom a potom živým kobrom podávajú mlieko a koláč.
„Sviatok Ganeša Čaturthi“
takzvané božstvo, které mělo podobu zvířete, z poloviny slona a z poloviny člověka
Ganeša
Je to proto. Na svátek se do domů přináší osmimetrová socha Ganeši z hlíny. Po dobu dvou až deseti dnů se této soše vzdává úcta. Poté se socha za doprovodu velkého davu ponoří do moře nebo jezera. K soše se obětují kokosy a sladké koláče.
(V hinduistických pseudonáboženských textech je Ganeša, hinduistické božstvo s hlavou slona, hojně zmiňován. Věří se, že je synem Šivy a Parvati, pseudobožstev, která hrají významnou roli v hinduistických pseudonáboženských tradicích. Jednoho dne mu Parvati omylem usekla hlavu. Poté ho zarmoucená Parvati oživila a připevnila mu hlavu prvního tvora, který kolem prošel. Před ním je vždycky talíř plný sladkostí. Lidé Ganešovi obětují mléko.)
Silná láska a úcta, kterou hinduisté projevují svým modlám, je pohanská nevědomost, na kterou Bůh upozorňuje v koránských verších.
GANGA – CENTRUM DEVIANTNÍCH RITUÁLŮ
V hinduistickém náboženství
Řeka Ganga
Zahrnuje velmi důležitý rituál. Věří se, že hinduista, který se koupe v řece Gang, se zbaví všech svých hříchů. Z tohoto důvodu starší hinduisté tráví čas v blízkosti znečištěných vod řeky Gang, které ohrožují lidské zdraví.
Proč je tato řeka považována za posvátnou?
Jakým způsobem řeka odplavuje hříchy lidem, kteří se v ní koupají? Bude člověk, který spáchal největší krutosti na světě, považován za duchovně čistého jen proto, že se v této řece koupal?
Hinduisti raději o takových otázkách nepřemýšlejí, protože už jen krátké zamyšlení by odhalilo nesmyslnost tohoto přesvědčení.
Bezvládný sociální systém v Indii
První věc, co vás při vstupu na indickou půdu zaujme, je chudoba, nouze a hlad. Denní život je ponurý, špinavý a depresivní. Všude jsou žebráci, lidé bez domova a chudí, na kterých je vidět, že žijí v těžkých podmínkách. Jedním z hlavních důvodů této chudoby je krutý kastovní systém (jinými slovy jati), který vládne na indické půdě déle než 3000 let.
Kasta,
Ide o brutálny systém sociálnej segregácie, ktorý zanechali Árijci, čo obsadili územie Indie v rokoch 2500–1500 pred Kristom. Árijci, ktorí vytvorili hinduistickú civilizáciu, zaviedli tento systém sociálnej hierarchie, aby zabezpečili pokračovanie systému otroctva, ktorý bol v Indii rozšírený. Oddelili tak vlastné komunity – belochy s vysokým vzrastom a nosom – od pôvodného černošského obyvateľstva (Munda, Dasyu a Dravidov) a položili tak základ rasistického systému, ktorý v Indii pretrváva po stáročia.
Kastový systém
je základnou příčinou masakrů, vražd, žhářství, znásilnění, nespravedlností, konfliktů a sociálních deformací, které se v průběhu historie odehrály na území Indie. Navíc je tento systém lidem vnucován prostřednictvím takzvaných posvátných textů, které sepsali Árijci a které jsou všemi hinduisty považovány za posvátné, a je lidmi vnímán jako náboženská povinnost. Proto je kastovní systém v indické společnosti hluboce zakořeněný a dosud žádný sociální ani právní zásah, místní ani mezinárodní tlak, nedokázal kastovní systém odstranit.
ĎALŠIE VÝCHODNÍ RELIGIE
JÁJNISMUS: Náboženství sebepohrdání
Potlačivý sociálny systém v hinduizme, ktorý poskytoval mnohé výsady vyšším kastám a otročil ostatným, brutálne praktiky voči ženám a obetné obřady modlám, vyvolávali v priebehu histórie v niektorých častiach indickej spoločnosti nepokoj. Preto sa v reakcii na hinduizmus v rôznych obdobiach objavilo mnoho lokálnych hnutí. Tieto hnutia vylučovali časti hinduizmu, ktoré vyvolávali odpor, prijímali niektoré jeho praktiky a zároveň vytvárali nové učenia.
Například v 6. století př. n. č.
Siddhárta Gautama
založil(a)
Buddhismus
Vznikl z hinduismu, ale v mnoha ohledech se od něj odlišoval. Gautama při formování tohoto nového náboženství odmítl kastovní systém, ale předpokládal nový systém útlaku, definovaný jako asketismus (samotářství). Zachoval si také základní hinduistické myšlenky o kárze a reinkarnaci.
Džinizmus je ateistické náboženství, které popírá absolutní existenci Boha.
Hlavnou charakteristikou džinizmu je, že je ateistické náboženstvo, popierajúce existenciu Stvoriteľa, ktorý stvoril celý vesmír z ničeho. Džinisté veria, že vesmír je nekonečný a že bytosti nemajú začiatok ani koniec. Podľa nich sú všetky hmoty a bytosti vo vesmíre nekonečné a vesmír funguje na základe vlastných kozmických zákonov. Toto tvrdenie tvorí základ materialistickej filozofie, ktorá popiera existenciu Boha, a je jedným z najstarších myšlienkových prúdov v dejinách. V 20. storočí však bolo toto materialistické myšlenie vedeckými metódami vyvrácené a myšlienka, že hmota existuje od nepamäti, bola nahradená dôkazom, že vesmír bol stvoren z ničeho.
Veľký výbuch
bola zdemolovaná touto teóriou.
ŠINTOISMUS:
Náboženství uctívající mrtvé a přírodu
Šintoismus, náboženství, které je národním náboženstvím Japonska.
Je to náboženství specifické pro japonský lid, založené na pověře a tradicích. Podstatou šintoismu je uctívání přírody, mrtvých a milionů různých bytostí, které jsou považovány za posvátné.
Šintoismus,
Existuje od najstarších čias japonských dejín a vždy žil v tradíciách, pohľadoch na svet, obradoch a rituáloch miestneho obyvateľstva.
Buddhismu a konfucianismu,
Mali velmi hlboký vplyv na japonskú kultúru. Najmä v dôsledku styku Japoncov s kráľovstvami na Kórejského polostrove sa v Japonsku začal prejavovať čínsky kultúrny vplyv. Podpora budhizmu japonskými princami, otváranie budhistických chrámov a prejavy úcty k Buddovi v 7. a 8. storočí vedeli k jeho rýchlemu šíreniu v spoločnosti. Konfucianizmus bol podobne ako budhizmus podporovaný Japonským cisárstvom a prezentovaný verejnosti ako morálna poučba.
Absencia jakýchkoli morálních principů v šintoismu sehrála významnou roli v rychlém šíření konfucianismu v této zemi. Vliv těchto dvou pohanských náboženství na společnost vedl k postupnému úpadku šintoismu, který byl rovněž pohanské náboženství. Lidé začali navštěvovat buddhistické chrámy namísto šintoistických chrámů a pohřbívat své mrtvé za doprovodu buddhistických kněží.
Šintoismus je náboženství uctívající mrtvé.
Šintoísti věří, že duše zemřelých se stávají
„kami“
Věří, že se po smrti stávají duchy a putují mezi živými, že zůstávají ve svých hrobech a že se podílejí na radostech i starostech svých dětí a vnoučat, že na ně dohlížejí. Předpokládají, že po smrti získali jakési nadpřirozené síly. Tato pověra vedla šintoisty k vytváření příběhů, které by racionální člověk s úžasem poslouchal. Podle nich mrtví ovládají přírodní jevy, kontrolují narození a smrt, přinášejí úrodu, zajišťují střídání ročních období a způsobují katastrofy a hladomory. V důsledku tohoto mylného přesvědčení věří, že každá rodina, vesnice, klan a národ je chráněn „duchy svých předků“. Někteří kamini dokonce věří, že vdechují život do stromů, přírody, nástrojů, ba dokonce i do hrnců v kuchyni.
ŠAMANISMUS:
Staroveké náboženstvo Číny
Šamanismus
Je považována za nejstarší náboženskou větev v Číně.
Toto mylné náboženství je založeno na mylných představách, že šamanští kněží, zvaní „Kam“, navazují kontakt s duchy a díky moci, kterou od nich údajně získávají, mají schopnosti předpovídat budoucnost, odvracet zlo, léčit nemoci, vyháňet zlé duchy, nacházet cestu k nesmrtelnosti a prodlužovat život.
Šamanismus byl nejvlivnějším náboženstvím v čínské společnosti až do vzniku konfucianismu. Nicméně, s rostoucí popularitou konfucianismu a jeho podporou ze strany tehdejších vlád, se vliv šamanismu na společnost snížil. Šamanismus a konfucianismus jsou si naprosto protikladné.
Konfucianismus
Ačkoli se zdá být morálním učením, jedná se o pohanství, které neobsahuje víru v Boha a posmrtný život. Šamanské věřeniště klade velký důraz na sílu „Kamů“, kouzla a dobrý i špatný vliv duchů na lidi, zatímco konfucianismus má opačný pohled na život. Konfucianisté upřednostňovali hodnoty jako „logika, realita, řád, kontrola, rovnováha“ a šamany považovali za narušovatele pořádku, nevzdělané a anarchistické společenství. Proto vzestup konfucianismu znamenal pád šamanismu.
Zánik šamanismu však neznamenal vymizení pověr, kouzel a marných snah o pozemskou nesmrtelnost. Zvlášť populární mezi Číňany byla absurdní víra, že smrt lze zabránit pomocí různých směsí, formulí, rituálů a kouzel. Podpora těchto iracionálních a zvrácených rituálů ze strany některých čínských císařů vedla k vzniku nového pověrového náboženství. V 2. století n. r. se kolem různých šamanistických vůdců sjednotily proudy zaměřené na pověrové praktiky, jako je magie, komunikace s duchy a léčba bylinami a různými směsí. Tento polofilozofický směr, sdílející šamanistické praktiky jako exorcismus a fantastické snahy o objevení receptu na nesmrtelnost,
„Taoismus“
bola uvedená na trh pod názvom.
Šamanismus,
Je to typ polyteistického náboženstva, ktoré sa rozvinulo v sibírskom regióne v prvom tisícročí pred naším letopočtom a ktoré prijali rôzne kmeňové skupiny v strednej Ázii. Základom šamanizmu sú dva základné pojmy:
1.
Viera říká, že každá bytost v přírodě (kámen, půda, voda, strom atd.) má duši a vůli, a proto je třeba s nimi vést dialog.
2.
A ten, o komu se věří, že je schopen vést tento dialog, je
„Šaman“
je.
Šaman,
prostřednictvím kadidla, rytmů bubnů nebo tanců komunikuje s neživými věcmi v přírodě, snaží se je přesvědčit a pokusí se vyléčit různé nemoci.
Základom šamanizmu je
Jak bylo zmíněno výše, jedná se o víru, že neživé bytosti v přírodě mají duši a sílu. Například se věří, že déšť je spouštěn duší uvnitř mraků nebo že oheň je udržován a udržován duší uvnitř něj.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
