Vážení bratři a sestry,
Že ďábel je nepřítel člověka,
Je známe, že se zavázal klamat a přimět lidi k špatným činům, a v důsledku toho s sebou do pekla zavede mnoho lidí. Koran také popisuje, jakými prostředky může lidi klamat a kde je může chytit a zranit.
Ďábla
podle jejich charakteristických znaků, tedy podvodů a intrik,
Niektoré z hier a intrihierií sú nasledujúce:
1. Je to lhář a kacíř.
Jednou z hlavných charakteristík diabla je lhanie; inak by totiž nemohol nikoho oklamat. V Koráne je o tom, co povedal Ádamovi a Eve, uvedené toto:
„A pak je šejtán navedl k pokušení, aby jim ukázal jejich nahotu, která byla předtím skrytá, a řekl jim: „Váš Pán vám zakázal toto ovoce jen proto, abyste se nestali anděly nebo nesmrtelníky.“ A přísahal jim: „Já vám skutečně radím.““
(7:20-24, Al-A’raf)
Od té doby, co poprvé lhal, se ďábel snaží lidi stále klamat. V takovém případě by člověk měl posoudit správnost nebo nesprávnost svého jednání podle měřítek víry a měl by se o tom důkladně informovat a prozkoumat to.
2. Nemá sankční pravomoc.
Ako jasně uvádia verše Koránu, satan nemá nad človekom žádnou donucovací moc. V Koráne stojí:
„Vskutku, nad mými služobníkmi nemáš žádnou moc, kromě těch, kteří ti z těch, co se dopouštějí neřesti, následují.“
(Al-Hicr, 15/42)
Tento výrok je jasným poukazem na tuto skutečnost. Ako je uvedené v verši, neexistuje něco takového, ako je šejtán násilím zblúdilých. Naopak, Boh je lidem bližší a pomáhá jim. Skutočne, v verši, ktorý sa týka tejto témy, sa hovorí:
„Veď na nich nemal šejtan žiadnu moc. Ale (dali sme mu túto príležitosť), aby sme rozlišovali veriacich v posmrtný život od tých, čo pochybovali. Veď tvoj Pán je skutočne strážcom všetkého.“
(Sebe, 34:21)
V tomto verši je uvedeno, že moudrostí lhůty, která je Satanovi udělena, je úplné oddělení těch, kteří věří v posmrtný život, od těch, kteří mu nevěří.
3. Je pokrytec
Dvojtvárnosť, pokrytectví
To je nepochybne atribut ďábla.
Sebedobývanie, snaha o obdiv, konanie skutkov preto, aby sa získať obľúbenosť u druhých, vykonávanie náboženských obradov pre pýchu alebo osobný prospech – to všetko může byť znakom diabla alebo tých, čo ho nasledujú.
„A tí, čo míňajú svoj majetok, aby sa pred ľuďmi chválili, a pritom na Alláha a na den zmrtvýchvstania neveria, (budú v pekle trpieť). Ak je Šejtan niekomu priateľom, aký je to zlý priateľ!“
(Nisa, 4/38)
4. Pravdu může za nepravdu vydávat a nepravdu za pravdu.
V Koráne sa stretávame s tvrdením, že určité výroky a filozofické interpretácie, používané na odvrátenie ľudí od pravého puta a na zavedenie do falošných ciest, ako je nevera a blud, sú dielom diabla. Používanie okázalých slov na klamanie, atraktívnych fráz na zakrytí lží a filozofické interpretácie patria k diabolským činům.
V hadíse, který předal Abdalláh ibn Amr (r.a.), se uvádí, že posel Alláhov (s.a.v.) řekl:
„Bůh nenávidí člověka, který…“
Je to ten, kdo si v ústech zamotá jazyk, jako když si do úst zamotá jazyk kráva, a (aby zobraziť nepravdu ako pravdu a pravdu ako nepravdu) sa snaží zložito a zbytočne (a s roztržitým jazykom) hovoriť, aby sa predviedol.“
(Abu Dawud, Edeb, 67)
V súvislosti s týmto sa v Koráne píše:
„Tak jsme učinili nepřáteli každého proroka lidské a djinnské ďáblo. Ti si navzájem šeptají okázalé řeči, aby klamali. Kdyby to Bůh chtěl, nemohli by to udělat. Proto je ponecháme s tím, co si vymysleli.“
(Al-An’am, 6/112-113)
5. Je nepriateľom človeka.
Šejtán je věčný nepřítel člověka. Toto tvrzení je v Koránu na mnoha místech výslovně zmíněno;
„Nechoďte v šľapajónách diabla.“
a
„Nebuďte poslušní ďáblovi.“
alebo
„Následujte ďábla, neboť je to váš zarytý nepřítel.“
(Al-Baqara, 2/168, 208-209; Yusuf, 12/5; Yasin, 36/60-64; Al-An’am, 6/142; Al-Isra, 17/53; Fatir, 35/6; Al-Zukhruf, 43/62)
Tímto se lidé varují.
V ajetech je opět zdůrazněno, že ďábel je zrádný rušivý prvek a že se mu věřící nesmí podvolit. Věřícím lidem se doporučuje, aby se k sobě navzájem chovali laskavě, nebyli urážliví, používali krásná slova a chovali se v souladu s etikou a morálkou Koránu, který je nejkrásnějším slovem.
6. Je to zlý kamarád.
V Koránu je takéž uvedeno, že ďábel je přítel nevěřících.
„…Veď my sme črepy (ďáblove) učinili priateľmi nevieriacich. A čo sa týka ich priateľov, črepy ich vlečú k zlobe a neopúšťajú ich.“
(Al-A’raf, 7/27, 202)
7. Je blízkým přítelem těch, kteří jsou vzdálení Koránu.
„Kto se odvracia od spomínania na Všemohúceho (Alláha), tomu postavíme po bok šejtána, ktorý ho neopúšťa; a ten sa stane jeho blízkým spoločníkom. A títo (títo šejtáni a tí, s nimiž sa šejtán stane spoločníkom) ich odvádzajú od cesty, a oni si myslia, že sú na správnej ceste. Až k nám prídu, povieme mu:“
„Kéž by mezi mnou a tebou byla vzdálenost dvou východů (východu a západu). Takže jsi přece jen takový špatný přítel.“
říká.“
(Zuhruf, 43/36-38)
8. Vidí člověka všude a snaží se ho oklamat.
Koran zmiňuje, že aj keď člověk nevidí šejtána, šejtán vidí člověka a podplíží se k němu nečekanými cestami, aby ho zlákal. Smyslem je varování, aby si člověk dával pozor a nechal šejtánovi otevřené dveře. Šejtán se snaží proniknout tam, kde je člověk nejslabší, a zneužít to k jeho zlákání. V Koránu je to popsáno takto:
„Synové Adamovi! Nech vás ďábel neoklame tak, ako oklamal vaše rodiče, keď ich vyzval z rajskej zahrady, aby im ukázal ich súkromné partie. Veď on a jeho stúpenci vás vidia z miesta, odkade vy ich nevidíte. My sme ďábla učinili nepriateľom nevieriacich.“
(
(7:27)
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
