– Na vašich stránkách sa nachádzajú články o tom, že Gazalí označil Ibn Sínu za nevěřícího: V některých ohledech ho označil za nevěřícího.
– Slyšel jsem tvrzení, že Ibn Síná tyto myšlenky, které mu Gazálí přisuzuje, neřekl a nepodporoval. Mohli byste mi prosím sdělit, kde se tato tvrzení Ibn Síná vyskytují?
– Chci vědět, zda jsou tyto výroky přisuzovány Tevillemu, nebo zda je pronesl veřejně.
– Ktoré knihy a ktoré pasáže z Ibn Sina v tomto smyslu zmiňují, prosím, zistite a uveďte.
– V jakém díle Ibn Siny můžeme nalézt myšlenku, kterou Said Nursi připisuje Ibn Sinovi: „Cílem lidství je ‚tešebüh-ü bilvâcib‘, tedy napodobování Vâcibü’l-Vücuda (Boha)?“
Vážení bratři a sestry,
Hlavné kritiky, ktoré Ghazálí namietal proti Ibnovi Sínáovi:
Bůh, jakožto nutná bytost, zná jednotlivosti v univerzálním smyslu. To znamená, že nedozná detailů a jednotlivostí přímo. Podle něj je Bůh v podstatě rozum. Je to „Jedno“, které není složeno z hmoty a formy.
– Necat, edícia: Macit Fahri, vydavateľstvo: Darü’l-Afaki’l-Cedide, Bejrút 1985, str. 280;
– Znamení a varování, přeložili: Ali Durusoy-Muhittin Macit-Ekrem Demirli, Litera Yay., Istanbul 2005, str. 352;
– Kitabu’ş-Šifa – Metafyzika II, preklad: Ekrem Demirli-Ömer Türker, Litera Yay., Istanbul 2005, str. 102.
To znamená popření absolutní znalosti Boha a připisování mu neznalosti. Identita rozumu a božské podstaty umožňuje Bohu učit se a rozvíjet se, čímž se popírá jeho dokonalost.
Tvrdí, že o fyzickém povstání z mrtvých nelze vést žádné racionální úvahy, že se jedná pouze o věc víry. Zároveň uvádí, že duchovní vzkříšení je tím, co je skutečně myšleno povstáním z mrtvých.
kritizuje to s odůvodněním, že vzkříšení se má stát doslova v těle.
Podobně tvrdí, že fyzické vzkříšení je metafora, kterou proroci lidem sdělovali, zatímco skutečným vzkříšením je vzkříšení duchovní.
To by znamenalo, že proroci skrývali pravdu.
Podstatu proroctví, tedy vědomost zjevení, chápe jako výsledek kontaktu s aktivním rozumem, s rozumem získaným (al-akl al-mustafad). Proroci tuto komunikaci uskutečňují díky své prorocké síle (nubúvvat), stejně jako disponují mocí zázraků. Filozofové se k této vědomosti dostávají smysly, pamětí a rozumovým uvažováním.
totožně tuto myšlenku považuje za zjevně protichůdnou k konceptům islámu, jako je proroctví, zázraky a anděl Gabriel, který zjevuje poselství.
Závěrečná prohlášení k dané problematice, která se vyskytují na konci otázky, znějí následovně:
Ten, kto má (praktické) cnosti spolu s teoretickou múdrosťou, je šťastný, a ten, kto k tomu získa aj prorocké vlastnosti, sa stane takmer ľudským bohom a takmer mu bude dovolené uctievajúc ho po Bohu; on je sultánom pozemského sveta, Boží zástupca na zemi.“
Pre viac informácií kliknite sem:
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
