– V jednom překladu verše 26 súry Al-Májda se říká: „A tak byli zbaveni (svatých zemí) na čtyřicet let, aby se po zemi bloudili. Už se nestarejte o lid, který se zbloudil!“ V jiném překladu téhož verše se však říká: „Ať se (v poušti Tih) bloudí. Nestarejte se o lid, který se zbloudil.“
– Místo, které jsem uvedl v závorkách, je v překladech nazýváno pouští Tih, a to na základě slovesa „yetîhûn“, a tak je to v překladech uvedeno.
– Například Elmalılı Hamdi uvedl, že slovo „Tih“ je jak sloveso, tak podstatné jméno, a proto je fráze „zůstat v Tih“ třeba chápat ve dvou významech: jeden je zůstat v úžasu, zmatený; druhý je zůstat v poušti. Z toho je patrné, proč ho teoretici nazývají pouští Tih.
– V Tóře je popsána čtyřicetiletá pouť pouští, kterou zkrátím takto: z Rámesu do Sukkotu, odtud do Etamu, odtud do Pi-Chirotu, Migdolu a pak do pouště Sinajské. V Sinajské poušti prý nebyla pro lidi pitná voda, a proto se odtud vydali a usídlili se v Kivrôt-Chattáavě. Dále je popsáno, že se usídlili na mnoha dalších místech v okolních pouštích.
– Takže, pokud jsem to správně pochopil, neříkají, že strávili 39 z 40 let (1 rok na hoře Sinaj) v poušti Sinaj (poušť Tih).
– Pokud se podíváme na různé překlady Koránu, v některých z nich se zdá, že se 39 let neustále potulovali pouští Tih, protože se tam píše „budou se potulovat na tom místě“. Ale v jiném překladu téže verše se píše, že se budou potulovat po zemi. Výraz „země“ ve skutečnosti zahrnuje nejen Tih, ale i okolní pouště atd.
– Předpokládám, že jste mé otázce rozuměli. Jaký je jasný názor našeho náboženství na tuto záležitost? Nerozumím tomu, zda se v tomto ohledu shodujeme s Židy, nebo ne.
– Takže, pokud verš označuje celou Zemi, a ne pouze jedno místo, ale my říkáme, že se budou bloudit v poušti Sinaj, tak, pokud jsem to správně pochopil, tak se dostáváme do rozporu s Židy, proto jsem se ptal. Mohli byste tuto problematiku posoudit?
– Slovo „Yetihun“, verš, chronologie cesty Izraelitů atd.
Vážený bratře,
Překlad příslušného verše zní takto:
„Bůh,
‚Takže to je tam‘
(posvátná země)
Je jim to zakázáno na čtyřicet let;
(během této doby)
budou se potulovat po zemi v zmatku. Už se netráp se zvrácenou společností.‘
řekl.”
(Al-Ma’ida, 5/26)
– Zmiňované ve verši
„Yetihune“
skutečný
„Tahe“
je to přítomný čas slovesa fil-i mazí.
Tahe
slovo,
„Byl zaskočený, projevil zaskočenost, byl v úžasu, nevěděl, co má dělat.“
což znamená něco jako.
Tih
pak
ohromení
což znamená.
(viz el-Meraği, příslušné místo)
Také
„Tih“
slovo,
kde se každý, kdo se v něm pohybuje, bezcílně potuluje a nedosáhne svého cíle
PŠENICE
také znamená.
(viz el-Bikai, el-Meraği, výklad k danému verši)
– Zmiňované ve verši
„čtyřicet let“
Tento pojem byl teology interpretován dvěma způsoby:
a)
„Bůh jako trest zakázal Židům vstup do posvátného místa (Jeruzaléma) na 40 let.“
(viz Tabarí, Zamahšarí, Rází, výklad k danému verši)
Podle toho Židé po dobu 40 let nesměli vstoupit do Jeruzaléma a po zemi se potulovali jako zmatení.
b) „Bůh Židům zakázal vstup do Jeruzaléma (bez stanovení doby)“
.
Strávili 40 let v pustině v zmatku.
(viz Tabarí, Zamahšarí, Rází, měsíc)
Mezi těmito dvěma výklady se objevuje odlišný závěr.
První:
Pokud bylo Židům na 40 let zakázáno vstoupit do posvátného místa (Jeruzaléma), pak do Jeruzaléma/posvátné země nemohli vstoupit po celých čtyřicet let. Po uplynutí této doby pak do posvátné země vstoupili.
Za druhé:
Pokud by však pobývali v poušti čtyřicet let v dezorientaci, pak většina z těchto lidí nemohla po uplynutí této doby vstoupit do Svaté země. Zákaz vstupu do Svaté země přetrvával. Většina z nich pravděpodobně zemřela. Později do Jeruzaléma vstoupili jejich potomci.
(srov. Zemahšeri, Rází, Bejdáví, Šaraví, příslušné místo)
– Podle většiny islámských učenců je rozloha této pouště zmatku „6 farsahů (18 mil)“.
(viz Šaravi, příslušné místo).
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
