Vážený bratře,
V uvedeném verši se poukazuje na to, že je nemožné, aby se dżinové a lidé dostali za hranice země a nebe.
V tomto verši a podobných se zdůrazňuje, že dżinové sedávali na některých místech v nebesích a odposlouchávali.
V súře Rahman je zmíněno, že lidé a dżinové nemohou překročit hranice nebe a země bez Božího dovolení. Jedním z klíčových slov, které zde zaujmou, je použití množného čísla pro „nebesa“. I když opomeneme různé interpretace tohoto verše, pouhý pohled na samotné slovo ukazuje, že se jedná o překročení hranice sedmi nebes, nikoliv jednoho.
Místo, kam dříve víly létaly, aby odposlouchávaly, je pouze to, které je zemskému povrchu nejblíže. V Koránu je v každém verši, který hovoří o tom, že víly létaly do nebe, nebe použito v jednotném čísle.
Zdá se, že v súře Rahman je obsažena výzva a výzva lidstvu a džinům, aby překročili hranice všech nebes a jako by se vydali do jiné země.
V jiných souvisejících verších se však uvádí, že dżinové skutečně před příchodem islámu snadno stoupali do nebe, ale po příchodu islámu, jakmile se pokusili stoupnout, na ně z nebe dopadaly ohnivé bomby. Znamená to, že mezi výrazy v těchto verších není žádný rozpor.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
