Vážený bratře,
Výrok ve Súře Jásín poukazuje na to, že k Qurajšům a jejich okolí, prvotnímu cílovému publiku proroka Mohameda (s.a.v.), nebyl v nedávné době poslán žádný prorok. V Neml 68 a Müminun 83 se však hovoří o dávné minulosti. Pro lepší pochopení je nutné seznámit se s výkladem těchto veršů.
Súra Jásín, verše 5-6:
„
(Tato kniha)
Byl zjeven, aby varoval společenství, jehož předkové nebyli varováni, a které se proto nachází ve stavu nevědomosti, od Alláha, Vznešeného a Milosrdného.
Vysvětlení verše:
Obvykle se jedná o teoretiky,
„jejich předkové nebyli varováni“
s tímto výrokem se domnívají, že se poukazuje na skutečnost, že v nedávné době nebyl k Qurajši a lidem v jeho okolí, kteří byli prvními adresáty proroka Mohameda, poslán žádný prorok.
(Viz také v této souvislosti: 32:3 (Secde); 34:44 (Sebe‘); 35:24 (Fatır))
Tento význam, na kterém je založen překlad, se zde vyskytuje
„mâ“
podle toho, zda je slovo považováno za zápornou částici. V závislosti na různých názorech na povahu tohoto slova a jeho roli ve větě, se stejná část verše
„byli varováni jejich předkové“
nebo
„tím, co bylo jejich předkům přikázáno“
Může to také znamenat, že se tím myslí všichni lidé z minulých dob.
(Taberí, XXII, 150; Ibn Atíja, IV, 446)
Podle tohoto přístupu je překlad v souladu s dalším vývojem věty.
„Aby jsi varoval společenství, jehož předkové byli varováni, ale oni sami jsou v neřešnosti.“
Mělo by to vypadat takto.
(Zemahšerí, III, 280) (viz Diyanet Tefsiri, Kur’an Yolu: IV/425-426.)
Nebyla na Arabský poloostrov vyslána nějaká posvátná poselství?
„Aby jsi varoval národ, jehož otcové nebyli varováni, a oni jsou v neřesti.“
Z jasného výkladu Koránu chápeme, že stejně jako po dlouhá léta před prorokem Mojžíšem nebyl k synům Izraele poslán žádný prorok, který by je varoval, tak i k obyvatelům Mekky nebo k Arabům žijícím na Arabském poloostrově nebyl po dobu téměř šesti století poslán žádný prorok.
V několika místech Koránu se uvádí, že každé komunitě byl poslán prorok, který ji varoval.
(viz Nahl, 16/36; Fâtır, 35/22)
Pokud se tedy tato záležitost důkladně prozkoumá, lze snadno zjistit, že mezi těmito dvěma vyprávěními není žádná nesrovnalost ani rozpor.
Jelikož se nacházel v blízkosti Arabského poloostrova, kde žil prorok Mojžíš (a.s.) a další proroci, kteří ho následovali, a existovala možnost neustálého spojení a komunikace s ním prostřednictvím obchodních karavan, geografická poloha oblasti, kde se nacházel prorok Ježíš (a.s.), se od ní nijak nelišila. Proto se dlouho nepovažovalo za nutné posílat Arabům zvláštního proroka, který by je varoval. Před Mojžíšem (a.s.) pobývali v Mekce proroci Abraham a Izmael (ať je s nimi pokoj a požehnání), a Izmael (a.s.) navázal rozsáhlé kontakty s poloostrovem tím, že se oženil s členkou kmene Džurhúm, která se usadila v Mekce.
Nicméně Arabové k judaismu a křesťanství projevovali malý zájem. Ve skutečnosti to pramení spíše z toho, že Židé sami neprojevovali snahu šířit své náboženství. V judaismu totiž neexistuje misie šíření náboženství a ani ji nepotřebují. Křesťanství se na poloostrově příliš nešířilo a zůstalo v úzkém rámci, přičemž po mnoho let nepřekročilo hranice Palestiny a okolí. Po proroku Ježíši nastalo období stagnace a…
téměř šest set let
Do této oblasti a na Arabský poloostrov nebyl poslán žádný prorok; proto se nevědomí Arabové zcela odchýlili od víry v jediného Boha a přijali polyteistický systém, a dokonce se dopustili toho, že z posvátné Kaby udělali chrám modl.
A tak, když Arabové, jejichž předkové nebyli po dlouhá léta varováni, se potácěli v takové temnotě nevědomosti, Bůh poslal proroka Mohameda (s.a.v.) jako varovného proroka, milost pro ně i pro všechny národy a komunity.
(viz Celal Yıldırım, Výklad Koránu v duchu vědy, Anadolu Yayınları: 10/5028.)
„Vlastně nám i našim předkům byl takový slib dříve učiněn. Ale to není nic jiného než pohádky z minulosti.“
(Al-Mu’minun, 23/83)
„Pravdou je, že tato hrozba byla namířena i proti našim předkům, stejně jako proti nám. Ale to není nic jiného než pohádky starých časů.“
(Al-Naml, 27/68)
S tímto slibem jsme byli obeznámeni my i naši předkové. To není žádná nová věc. V historii se o tom vždycky mluvilo. Řekl to Adam (as), řekl to Noe (as), řekl to Salih (as), řekli to všichni proroci. Ale když se o tom mluví staletí, tisíciletí, tak kde je to? Proč nepřichází? Proč se to nestává? Proč nepřijde zkáza? Ne, ne:
To je jen stará pohádka. Mýtus, o kterém se mluví už od nepaměti, ale nikdy se nestane skutečností. Jejich filozofie není mýtus, ale verše Alláha jsou mýtus. Nechápaví, chudáci. Myslí si snad, že se dokáží vyhnout Alláhovu zákonu smrti, když takové hloupé věci říkají?
Ano, takhle to říkali i ti před nimi, takhle to říkali i ti po nich a takhle to říkají i ti teď. Všichni nevěřící budou až do konce světa říkat totéž. Jinak by, kdyby věřili v posmrtný život, nemohli žít takový život, jaký teď žijí. V okamžiku, kdy by uvěřili v posmrtný život, by jim zmizela veškerá chuť, veškeré pohodlí a jejich život by se stal peklem. Říkat, že existuje posmrtný život, a zároveň, že existuje vzkříšení, a přitom žít nevěřící, nespravedlivý a požitkářský život, to není možné.
(viz Besâiru’l-Kur’an)
Otázka: Předkové této společnosti byli varováni, ale nebyli pozměněni ani zfalšováni, jako například křesťanství. Dodnes zachovávají rituály jako kříž, modlitby atd. Jaký tedy může být smysl příchodu varovatele k nim?
Je pravda, že pohanští Arabové praktikovali některé rituály z náboženství proroka Abrahama. Tyto rituály se však v průběhu času značně změnily a zvrhly se k mnoha nesprávným praktikám. Obzvláště je v Koránu potvrzeno, že Kába v Mekce existovala jako živý symbol a že Kurejšové – byť nesprávně – prováděli tam poutě.
Tento přístup Kurejšovců nestačil k tomu, aby se stali vyznavači určitého náboženství, a tak se u nich rozšířilo pohanství.
Nalezení některých zbytků Hanífského náboženství, které vyznával Abraham, neznamená, že by…
z náboženského hlediska
– ani jim nedal skutečnou identitu, ani nedokázal odstranit jejich nevědomost.
Proto je Křan označuje za ty, kteří jsou nepozorní.
„Že jejich otcům/předkům nebylo dáno varování“
n se vztahuje na to, že od jejich slavného předka Adnana nepřišel do jejich rodu žádný varovný hlas.
(srov. Ibn Ašur, výklad příslušného verše)
Podle některých jiných učenců se zde pod pojmem předkové rozumí pouze ti, kteří žili v období Fetret (období mezi proroky, kdy nebylo žádné prorocké poselství) (Celaleyn).
Nicméně, vědci,
„
(Tento Korán)
Byla zjevena Alláhem, Všemohoucím a Milosrdným, abychom varovali společenství, jehož předkové nebyli varováni a které se proto propadlo do neřesti.“
(Jásín, 36/5-6)
verš, který zní –
jak již bylo řečeno –
byla interpretována dvěma způsoby:
První:
Vyskytuje se v původním arabském textu verše.
„co se týče varování“
v uvedeném vyjádření
„mâ“
Slovo „edat“ je záporná částice vyjadřující popření. Naše interpretace verše je založena na tomto významu a většina učenců ji takto chápe.
„Nebo říkají: ‚Je to výmysl proroka?‘ Ale je to pravá kniha, shůlená od tvého Pána, abys varoval lid, k němuž před tebou žádný varovný hlas nedošel, aby snad našli cestu k vodění a dosáhli spásy.“
Jasný negativní význam verše (32/3) ze súry As-Sajdžda je důkazem toho, že i zmíněný verš vyjadřuje negativní význam.
Podle toho, ti, kteří nebyli varováni, jsou ti, kteří žili v období mezi Ježíšem a Mohamedem (sm), v období, které se nazývá období bez proroků, a tito tvoří výjimku z obecného pravidla.
Jak Alusi správně poznamenal, těmi, kteří nebyli varováni, jsou myšleni jejich nejbližší předkové. Co se týče vzdálenějších předků, ti byli varováni prorokem Ismaelem a k nim se dostalo Ibrahimova náboženského učení.
(viz Alusí, výklad k danému verši).
Za druhé:
„což nebylo varováno“
v uvedeném vyjádření
„mâ“
je spojkou, která vyjadřuje příčinu. V tomto případě má věta význam:
„jejich předkové byli varováni…“
to znamená
(srov. výklad veršů 36/5-6 v Yásín, Razí).
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
