– Někteří lidé říkají, že stačí jen Korán, a jako důkaz uvádějí 44. verš súry Zuhruf.
– V překladech veršů se setkáváme s překladem ve smyslu „Budete z toho dotazováni“, a my vidíme, že se tento překlad snaží sloužit jako opora pro odmítnutí informací mimo Korán (Hadís-Sunna).
Vážený bratře,
Přibližný překlad příslušného verše by mohl znět takto:
„Nepochybně je tento Korán poučením a ctí pro tebe i tvůj lid, a v budoucnu…“
(v den zmrtvýchvstání)
budete podrobeni výslechu / budete muset skládat účty.
(Zuhruf, 43/44)
.
– V téměř všech desítkách zdrojů výkladu, které jsme mohli nalézt, se zmiňuje, že ve verši je řečeno
„zmínka“
Tento pojem je interpretován jako rada, zejména ve smyslu cti. To znamená, že zjevení Koránu prorokovi Muhammadovi (s.a.v.) v arabštině a dialektu Kuraíš mu, stejně jako Kuraíšům a dalším Arabům, přineslo výjimečnou čest. Proto by Kuraíšové a další Arabové měli jako první uvěřit v tento Korán a dodržovat jeho příkazy a zákazy.
–
„Budete později vyslýcháni.“
Je užitečné vysvětlit význam věty v několika bodech:
a.
Nejprve v tomto verši,
„Budete zkoušeni z Koránu.“
takové vyjádření neexistuje. Vyjádření, které vyjadřuje dotaz.
„tüselûn“
Doplňek/předmět slovesa není vyjádřen. Pouze
„budete vyslýcháni“
bylo řečeno. To je pozoruhodné.
b.
Proto je předmět otázky v tomto verši interpretován různými způsoby:
1.
Budete dotazováni na to, zda jste vyjádřili vděčnost za tak velkou milost, jako je Korán.
2.
Ti, kteří popírají Korán,
„Proč jste lhal?“
budou muset čelit obvinění a výčitkám.
3.
Ti, kteří věří v Korán,
„Dodržovali jste příkazy a zákazy Koránu?“
budou k tomu vyzpovídáni.
(viz Rází, Kurtubí, příslušné místo)
c.
To, že Korán byl zjeven v arabštině Prorokovi Muhammadovi (s.a.v.), který patřil k kmeni Kuraíš, je pro ně velkou ctí, ale zároveň i důležitým poučením. Arabové, kteří Korán rozumí nejlépe ze všech, totiž musí jeho příkazům a zákazům dodržovat nejvíce ze všech.
„Upozorněte svého blízkého příbuzného.“
(Šu’ará, 26/214)
V uvedeném verši je také především požadováno, aby Kurajšovcům byla připomenuta jejich zodpovědnost.
Nicméně, to, že Kurejšovci byli osloveny jako první, neznamená, že ostatní lidé nebyli osloveny vůbec.
(viz Ibn Kathír, příslušné místo)
d.
V tomto verši se nachází
„tüs’elûn“
skutečný, skutečně
-s neznámou kapacitou-
což může znamenat zpochybnění,
„být dotazován / být konfrontován s dotazy“
také znamená.
Podle toho by se tato formulace verše měla chápat takto:
„V budoucnu vy“
-Obyvatelé Kurejše, Arabové!-
Díky cti, kterou vám Křan daroval, se seznámíte s různými vědeckými obory a lidé z celého světa k vám přijdou, aby využili vašich znalostí, budou se vás učit, budou vás považovat za učitele a budou se vás ptát na všechny otázky týkající se náboženství a světa, na které potřebují odpověď. Budete tedy učenci, na které se lidé budou obracet s dotazy.“
(srov. el-Bikai, výklad k danému verši)
A historie to potvrdila.
e.
Nicméně, v tomto verši
„Budete souzeni pouze podle Koránu.“
v podobě
„vyhrazení, přidělení“
Neexistuje žádný záznam, který by to potvrdil. V ajetu
„To, že byli nejprve osloveni Kurejšovci, neznamená, že ostatní lidé nebyli osloveni vůbec.“
jako,
„Budete zkoušeni z Koránu.“
z výše uvedeného vyjádření
„Nebudete dotazováni na sunnu a hadísy.“
to nedává smysl. Navíc se zde mluví o Koránu. Na takové úrovni
„Budete zkoušeni z Koránu.“
Tento výraz je projevem rétoriky.
f. Korán zahrnuje a obsahuje i sunnu.
Být zkoušen Koránem znamená být zkoušen i sunnou.
„Pravdou je, že“
Prorok
pro ty z vás, kteří doufají v setkání s Bohem a v den zmrtvýchvstání, a pro ty, kteří ho hojně vzpomínají.
Je to dobrý příklad.
“
(Al-Ahzab, 33/21)
V tomto verši se zmiňuje
„být příkladem“
To znamená dodržovat sunnu, která se skládá ze slov, činů a způsobů chování, které se odkazují na proroka Mohameda (sm).
(viz Abdulgani Abdulhalık, Hücciyyetü’s-Sünne, str. 304)
“
Kdo poslechne Proroka
, tím prokáže poslušnost Bohu“
(Ženy, 4/80),
„Když Bůh a jeho posel rozhodnou o nějaké věci, nemají věřící muži a ženy jinou možnost, než se s tím smířit.“
Nemají právo volit podle svých přání.
Kdo se postaví proti Alláhovi a jeho poslu, ten se dopouští zjevné zbloudilosti.
(Al-Ahzáb, 33/36)
V těchto verších je poslušnost Proroka Mohameda (s.a.v.) přirovnávána k poslušnosti Bohu.
„Neboť přísahám při tvém Pánu, že je nebudu považovat za ty, kteří se mi plně podřídili, dokud se nebudou podvolovat tobě jako rozhodci v sporech, které mezi nimi vzniknou, a dokud nebudou přijímat tvůj rozsudek bez jakýchkoli výhrad.“
nebudou věřit.
“
(Al-Nisá, 4/65)
V tomto verši je zvláštní důraz kladen na místo, které má v náboženství sunna (tradice) Proroka Mohameda (sm).
Imám Šáfi’í tento verš uvádí jako důkaz, že Prorok Mohamed (s.a.v.) vydal rozsudek v záležitosti, která nebyla v Koránu výslovně stanovena, a že to ukazuje, že Sunna Proroka Mohameda (s.a.v.) je zdrojem právních předpisů.
(Imám Šáfi’í, ar-Risála, 83)
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
