– Prováděli předislámské pohané poutě a obětní rituály?
– Jaký je důkaz, že se Say objevil sedmkrát?
– Je to povinnost? Pokud ano, jaký je důkaz?
– Pokud se to neudělá, nebude pouť úplná?
Vážený bratře,
Kába a poutť do Mekky (Hajj)
Podle islámských zdrojů je hadž (poutní cesta do Mekky)
Až do dob Adama.
má za sebou dlouhou historii.
Podle některých zpráv, z nichž některé vycházejí z izraelitických legend,
Kábu nejprve obcházeli andělé, a poté sem na příkaz Alláha přišel Ádam, setkal se s Hávou na Arafátu a pod vedením andělů, kteří mu ukázali svatá místa kolem Dómu Alláhového, vykonával poutť.
[Hamîdullah, Hajj v islámu (překlad M. Akif Aydın), İTED, VIII/1-4 (1984), s. 123-127]
Svatý Šít
Kába, kterou prorok opravoval během svého proroctví, byla po potopě Noemě dlouhou dobu zakryta pískem a nakonec ji znovu postavili Abraham a jeho syn Izmael, kteří objevili její staré základy.
„A když Ibrahim a Ismael zdvihali základy domu…“
(Al-Baqara, 2/127)
Věta v tomto verši poukazuje na tuto stavbu.
Všemohoucí Bůh k proroku Ibrahimovi,
„A oznámen lidem pout, aby přišli k tobě (Kábě) a spatřili na vlastní oči prospěch, který jim Bůh dal, a aby na určené dny vzpomínali na jméno Boží nad oběťnými zvířaty, které jim Bůh dal k jídlu. Jezte z nich sami a krmte z nich chudé a potřebné. Pak se očistí a splní své sliby a oběhnou starý dům.“
(Al-Hajj, 22/27-29)
Z jeho nařízení vyplývá, že Ibrahim byl prvním prorokem, který pozval lidi do Mekky na pouť. Prorok Ibrahim určil rituály pouli, tedy modlitby a obřady prováděné během pouli, a zajistil, aby Kába byla navštěvována každý rok. Zanechal tam svého syna Ismála a vrátil se do Palestiny. Proroci a jejich společenství, kteří přišli po něm, také navštěvovali Kábu.
Safa
s
Merve
Také sa’j, prováděný mezi oběma kopci, patří k rituálům poutě.
V době vzniku islámu
Obřady jako obcházení Kaaby, umra, pobyt ve Arafatu a Muzdalife, obětování zvířat a další zvyky se nadále praktikují a poutě se prováděly společně s pohanskými tradicemi.
Safa a Merve
V Koránu
Safa a Marwa jsou symboly (šeaír) stanovené Bohem a místa, kde se konají rituály hadž a umra.
je uvedeno.
(Al-Baqara, 2/158)
Protože sa’j mezi Safou a Marvou je jedním z rituálů (manásik), které se provádějí v rámci hadže a umry,
Událost, kdy Hagar, manželka proroka Ibrahima, po tom, co byla s dnem Ismaelem opuštěna v údolí Mekky, hledala vodu pro svého syna mezi kopci Safa a Marwa.
je založen na.
(Búhárí, Proroci 9)
Když prorok Ibrahim se svým synem Ismaelem dokončili stavbu Káby,
„Ó, náš Pane! Ukaž nám, jak máme uctívat Tě.“
když se modlil/modlila
(Al-Baqara, 2/128)
Gabriel je kromě dalších rituálů poutě naučil i rituálu sa’i mezi Safou a Marvou, který následoval.
Proroci a jejich společenství po návštěvě Káby také pokračovali v obcházení mezi Safou a Marvou.
První, kdo se v Mekce odchýlil od víry v jednoboha, byl Isaf ibn Ja’la z kmene Džurhúm, stejně jako [tento člověk] z téhož kmene.
Naile bint Yezid byla proměněna ve kámen kvůli hříchům, které spáchala uvnitř Káby, a Isaf byl postaven na kopci Safa a Naile na kopci Mervá, aby to sloužilo jako varování pro lidi.
, ale podle pověsti se na to zapomnělo a lidé začali uctívat zmíněné dva kameny.
[viz Ezrakī, Aħbâru Mekke (Melhas), I, 88, 119]
Později Amr ibn Luhaj z kmene Huzaa, který ovládal Mekku, zcela zvrátil víru v jednoboha a rozšířil v městě uctívání modl.
Nuhajk, o kterém se věřilo, že na kopci Safa vyvolává vítr, postavil na kopci Mervah modlu jménem Mut’imü’t-tayr (ten, kdo krmí ptáky).
Kromě toho se také převozí bronzové sochy.
Po vykonání hadžské poutě se pohané z doby před islámem vydávali na Safu a Marvu a chlubili se svým původem, rodem a slávou, někteří dokonce prosili Alláha o světské statky.
V prvních letech svého proroctví prorok Mohamed (s.a.v.) občas stoupal na kopec Safa, aby šířil islám.
V době vzniku islámu, kdy Kurejš a jeho spojenci, známí jako Humus, sloužili v Kábě a považovali Safu a Marvu za součást hadže, členové Hille, kteří neměli žádné výsady v souvislosti s Kábou a hadžem, odmítali sa’j mezi těmito dvěma kopci s tím, že se jednalo o obřad v Jahilijské době, vykonávaný u tamních modl.
Kmeny Aus a Chazradž například považovaly za posvátná místa Mšallal a Kudajd, kde se nacházela socha božstva Manát, namísto Safy a Marvy, a některé arabské kmeny žijící v Tihámě tyto dva kopce do rituálu poutě nezahrnovaly.
I přesto, že po dobytí Mekky byly modly odstraněny, část muslimů, zejména muslimové z Medíny,
Vznikly pochybnosti o tom, zda Saffá a Marvá patří do rituálů poutě a umry, a proto byl zjeven 158. verš Koránu, Súra Al-Baqara.
(Búhárí, Hadž 79, Umra 10, Výklad 2/21)
Podle jiného vyprávění, když se Prorok (s.a.v.) na loučném poutování přiblížil k Safě, někteří muslimové se zdrávali provádět sa’i (obřadní chůzi mezi Safou a Marvou), protože si vzpomněli na modly z doby předislámu, a tehdy byl zjeven výše zmíněný verš, který zdůraznil, že tyto kopce byly od nepaměti symboly, které ustanovil Bůh, a Prorok (s.a.v.)
„Safa a Mervah jsou z příznaků Alláhových.“
řekl/a
(Abu Dawud, Menâsik, 57)
Procházení mezi těmito dvěma kopci (Safa a Marva) se stalo součástí rituálů poutnictví (hadž) a umry.
Prorok Mohamed (s.a.v.) se při výstupu na kopce Safa a Marwa obracel k Kaabě a s rukama zvednutýma vzhůru se modlil. Ibn Abbas zařadil tato dvě místa mezi sedm míst, kde je vhodné zvedat ruce.
(Ezraki, Aħbaru Mekke, 1/279)
Sa’y
Sa’y je náboženský termín, který označuje sedmkrátové procházení mezi kopci Safa a Marwa během rituálů Hajj a Umrah.
Sa’in, jehož oporou je Korán,
„Safa a Marva jsou jistě z náboženských symbolů Alláhových. Není hříchem, aby je obcházel ten, kdo navštěvuje Ka’bu s úmyslem poutě (hadž) nebo umry.“
(Al-Baqara, 2/158)
je verš, který se nachází v následujícím překladu. V tomto verši se zmiňuje
„Neexistuje žádný hřích“
výraz sa’yin měl za cíl uklidnit některé z prvních muslimů, kteří se obávali, že by mohl evokovat předislámskou praxi, kdy se na kopce Safa a Marwa obraceli k modlám Isaf a Naile.
[Buchárí, Hajj 79, 80; Ibn Hadžár, Fath al-Bárí (Hatíb), 3/498]
Při poutním obřadu hadž, který prováděl Prorok Mohamed (s.a.w.)
že se musel probrat mezi kopci Safa a Mervá
(Bukhárí, Hajj 80; Muslim, Hajj 147)
a
„Byla vám nařízena snaha, proto se snažte.“
Jeho slova jsou jedním z důkazů legitimnosti sa’i v Sunně.
(Müsned, 6/437; ez-Zeylai, 3/55-57)
Muhammad Hamidullah uvádí, že sa’yin je vyjádřením hlavní laskavosti a milosrdenství, a proto je symbolem Boží lásky k lidem.
(viz. Hajj v islámu, str. 149)
Sa’y
Podle hanafské mezhebské školy, co se týče hadže a umry:
ze svých povinností,
podle ostatních tří směrů/škol/teologických směrů
patří k jeho pilířům.
V Hanbalíovské madhhabu existují názory, že sa’i je buď povinný, nebo sunna.
Podle hanefitské školy je u rituálního oběhu (sa’j) v rámci oběhu pro poutníky (qiran) nutné provést dva oběhy, jeden pro oběh umry a druhý pro oběh hadže, zatímco podle většiny názorů se provádí pouze jeden oběh, podobně jako u oběhu pro poutníky (ifrad), a tento oběh se považuje za oběh jak pro hadž, tak pro umru.
Saj‘ (obřad mezi Safou a Mervou) se začíná na kopci Safa. Pokud se začne na kopci Merva, první šavt (úsek) se nepovažuje za platný. Protože posel Alláhov (s.a.w.),
Safa
a při chůzi směrem k vrchu si přečte 158. verš Koránu, 2. súry (Al-Baqara), a poukáže na to, že zde je nejprve zmíněn Safa,
„Začínáme tam, kde začal Bůh.“
řekl.
(Muslim, Hajj 147)
Podle tří škol právních názorů, které se odchylují od hanafismu, je sa’j neplatný, pokud chybí sedm ze sedmi oběhů, zatímco podle hanafismu stačí, aby chyběly čtyři oběhy.
Také v hanafské madhhabové škole.
pokud nebude sa’yin dokončen ve čtyřech etapách nebo nebude zopakován
že bude potřeba obětní beránek
bylo rozhodnuto.
Na druhou stranu,
Podle hanefitské a malikitské madhhabu
Ti, kteří jsou schopni jít pěšky, musí provádět sa’i pěšky, a pokud se někdo v takovém případě nechá odnést jinou osobou nebo provádí sa’i na dopravním prostředku, je povinen obětovat kompenzační oběť.
Podle šafiitské a hanbalitské školy
Pokud se jedná o sunnu, tedy o doporučenou, ale ne povinnou praxi, pak je sunnou provádět sa’j pěšky a na osobu, která sa’j provádí bez chůze, se nevztahuje žádná sankce.
(viz TDV Islamská encyklopedie, Hajj, Safa a Merve, Sa’y)
Pro více informací klikněte zde:
– SA’Y.
– Jaké je moudro v tom, že se sedmkrát prochází mezi Safou a Mervou?
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
