– Jak je možné, že se záležitost, která je v Koránu označena za dovolenou, může stát nežádoucí?
– Například v případě, že se chystáte sňatkem s nevěřící ženou.
Vážený bratře,
– V Koránu je výslovně uvedeno, že je dovoleno uzavírat manželství s ženami z řad lidí Písma.
(Maide, 5/5)
V islámské právní nauce
„Tam, kde existuje jasný výklad (nás), není prostor pro iďtihád (vlastní interpretaci).“ (Pokud existuje jasné ustanovení v Koránu nebo autentické hadíse, nikdo již nemá právo v této záležitosti provádět iďtihád.)
Tento princip je velmi známý. V této souvislosti je výrok verše jasný.
Protože to tak je,
„Je dovoleno uzavřít manželství s ženou z národa Písma.“
V této záležitosti panuje shoda mezi islámskými učenci.
(viz V. Zuhajl, el-Fıkhu’l-Islami, 9/6653)
– Skutečnost, že někteří učenci považují toto manželství za nežádoucí, pramení nikoliv z jejich vlastního výkladu, ale z negativního postoje a postupů samotného chalífy Umara. Ačkoli odmítal některé manželství s příslušníky náboženství knih a požadoval jejich rozvod, jasně prohlásil, že takové manželství není harám (zakázané).
(viz age, 9/6654-55)
Přestože zdůrazňoval, že to není harám (zakázané), postoj chalífy Umara, který nepovažoval za vhodné se ženit s ženami z řad Ahl-i Kitab (lidé Písma), byl přijat i samotnými společníky proroka.
Po Knihe a Sunně,
„Výrok společníka Proroka“
Je důležitost, kterou uznávají islámští učenci.
Z toho vyplývá, že islámští učenci, jak se ve otázce naznačuje, nečinili výklad, který by odporoval jasnému znění verše, ale naopak, věřili, že znají význam verše mnohem lépe.
Řídili se názory společníků proroka.
– Jak je známo těm, kteří se zabývají metodologií výkladu Koránu, výrazy v verších se někdy
„obecný / obecně“
být
alokace
je možné. Někdy
absolutní
být
potvrzení
je možné. Někdy
nejasný, nečitelný, nepochopitelný
být
pověření
je možné.
Je to tak i v tomto případě. V tomto verši
„Je dovoleno uzavřít manželství s lidmi z náboženství Písma.“
výrok o něčem je absolutní a lze jej potvrdit. To znamená, že něco
„Je to v pořádku.“
výrazu, který ukazuje
„Nelze jej zaznamenat s odpornou nechutí“
to nedává žádný smysl.
Být přípustný,
„být nežádoucí“
ne, je to opak toho, co je harám (zakázané). Kdyby tomu tak bylo, mohl by se Prorok Umar k této věci vyjádřit a jednat takto?!
– V Koránu je to dovoleno z mnoha moudrých důvodů. Toto povolení neznamená, že dané manželství je povinné, doporučené nebo žádoucí, ale že je to pouze výjimka.
„Čas je velkým výkladcem, a pokud předloží své záznamy, nelze se proti nim ohradit.“
V souladu s teologickým principem, který říká, že… , si po čase uvědomil, že má tato praxe některé nevýhody, a proto se Šejch Omar rozhodl, že toto manželství je nežádoucí.
Mezi tyto nevýhody patří především:
a)
Vysoká pravděpodobnost, že dotyčná žena není cudná.
b)
S rostoucí oblibou cizích žen se objevují úvahy o tom, že poptávka po muslimských dívkách klesá.
Podle zpráv se Prorok Omar opíral o tato dvě zdůvodnění, když zaujímal svůj postoj k této záležitosti.
Blahoslavení jsou ti, kdo chrání čest islámských učenců! Blahoslavení jsou ti, kdo mají o minulých velkých muslimských osobnostech dobré mínění! Blahoslavení jsou ti, kdo znají své meze a nepřekračují je!…
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
