– Na bojiště přišel Alí. Vyzval k souboji. Proti němu se postavil Abdalláh ibn Umar.
– Alí Ibn Abú Tálib řekl Ibn Umarovi: „Bohém, kdyby tvůj otec žil, se mnou by nebojoval. Chceš krev Osmánovu?“ Poté přikázal Ešterovi, aby proti němu vyšel a bojoval s ním.
Vážený bratře,
(r. anhüma), bitvám u Cema a Siffínu
Událost, o které se ve otázce mluví, souvisí s (1).
Pravděpodobně bylo jméno nesprávně pochopeno.
Vždy se vyhýbal válkám a událostem, které by mohly vést k různým sporům mezi muslimy.
i kdyby na něj někdo přišel s úmyslem ho zabít, přesto si myslel, že je nesprávné na něj vytáhnout meč. Zdroj tohoto názoru pravděpodobně spočíval v hadísu, který slyšel od proroka Mohameda (sm). (2)
nevyhověl žádostem Alího, ani Aisy, ani Muávije, ani zástupům lidí, kteří ho chtěli zvolit chalífou,
Avšak Abdalláh ibn Umar, když později spatřil dny, kdy se hlavy staly nohama a nohy hlavami, dny, které vedly k vraždě Alího, Husajna ibn Alího, Abdalláha ibn Zubajra a tisíců dalších Sahábů, změnil svůj názor a na smrtelné posteli vyjádřil hluboký zármutek slovy (3) a (4).
Když ho požádali o fatvu, hodně přemýšlel a velmi se obával, aby se nemýlil. Proto jeho sláva ve vědě o právu nebyla tak velká jako jeho sláva ve vědě o hadítech. Jedním z důvodů, proč zůstal neutrální v bitvách u Camel a Siffin, byla právě jeho obezřetnost, aby se nemýlil.(5)
Pro více informací klikněte zde:
1) Masúdí, Múrudž ad-Dahab, Bejrút, 2005, 2/296-297.
2) Abu Dawud, Fiten a Melahim, 5, č. 4260)
3) Ibn Abdi’l-Berr, Istiab, 1/171-172; Ibn Esir, Usdu’l-Gabe, 3/229.
4) Ibn Abdi’l-Berr, Istiab, 1/171-172.
5) Cevdet Paşa, Kısas-ı Enbiya, 3/82.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
