Vážený bratře,
Jediný způsob, jak tyto rozdělení překonat, je uchýlit se k Koránu a Sunně Proroka.
Koran a Sunna totiž byly obě poslány jako lék na všechny hmotné i duchovní nemoci lidstva. Společnosti se jimi zachrání před všemi druhy neštěstí a těžkostí a také se z těch bažin, ve kterých uvízly, dostanou, když se uchýlí k těmto dvěma silným provazům. Největším důkazem toho je, že z té temné doby nevědomosti se zrodil věk štěstí, jako diamant.
Z mnoha veršů a hadísů, které se v Koránu a Sunně zmiňují o řešení rozporů, uvádíme níže pouze několik příkladů.
Vznešený Bůh v súře Al-Imrán říká:
„O vy, kdo věříte! Nebuďte jako ti, kteří se po přijetí jasných důkazů a znamení roztrhali a rozporovali (křesťané a Židé). Pro ně je připravena velká muka.“
(Al-Imrán, 3/105)
„Věřící jsou jistě bratři. (V případě roztržky) usmiřte své bratry, abyste se dočkali milosrdenství.“
(Hucurat, 49/10)
Jak je patrné z verše, Bůh přikazuje věřícím, aby se v případě vzniku rozporů mezi nimi snažili o jejich vyřešení. Tím pádem věřícím zakazuje negativní chování, které vede k trvání sporů a rozděluje muslimy. V souladu s tímto nařízením by všichni muslimové, ať už alevité nebo sunnité, měli společně usilovat o uzdravení této rány.
V našem náboženství neexistuje žádný problém, který by se nedal vyřešit. Stačí, aby se odlišné názory řešily s vzájemným porozuměním, s laskavým přístupem k věci a aby se vycházelo z vědeckých poznatků, nikoliv z emocí.
Všichni sunnitské muslimové žijící v této zemi mají v srdci hlubokou úctu k Alímu a jeho rodině.
Tato láska však má své meze. Neznají je jako božstva ani jim nepopírají proroctví, ani nepopírají jejich hodnotu a ctnosti.
Když se podíváme do historie, Alevité,
Vidíme, že Sunnité tuto upřímnou náklonnost, jakkoli, nevěnovali náležitou pozornost, naopak je označovali za Jezidy a drželi se od nich dál. Na druhou stranu vidíme, že Sunnité se také neztotožnili s citlivostí k otázce varování, poučení a přesvědčování Alevitů a v této souvislosti udělali metodickou chybu. Ve skutečnosti,
„Jsou to taky naši bratři.“
nebylo jim nabídnuto náležité přijetí s laskavostí a pochopením, nebyli oslovováni s vhodným tónem a laskavými radami, nebyla jim osobně vysvětlena a předložena nejvyšší pravda náboženství a nebyla jim poskytnuta náležitá náboženská výchova.
Na druhou stranu,
Zaznamenáváme, že stát nevěnuje řešení tohoto uměle vytvořeného rozporu náležitou pozornost a zanedbává služby, jako je budování mešit, otevírání kurzů Koránu a jmenování kazatelů v oblastech, kde žijí Alevité.
Vzhledem k této situaci se i oni svými kritickými a provokativními výpady dostali s věcí z míry a proměnili toto rozdělení v těžko hojitelnou ránu.
Tito lidé, kteří mají společné náboženství, jazyk a národnost, sdílejí stejnou historii a kulturu a žijí ve stejné vlasti, se postupně stávají jeden druhým nepřáteli a soupeři.
Jsme toho názoru, že
Pokud by dnes všichni vzdělaní a významní lidé v naší zemi, především z řad náboženských kruhů, vynaložili veškeré úsilí a snahu na odstranění těchto rozporů, mohli by obnovit jednotu a soudržnost a zneškodnit intriky zvenčí.
Vznešený Bůh v súře Al-Imrán (verš 104) nařizuje věřícím, aby tuto povinnost plnili, takto:
„Ať mezi vámi vznikne společenství, které bude vyzývat lidi k dobru, přikazovat jim, co je správné, a bránit je před zlem. To jsou ti, kteří dosáhnou spásy.“
Věřící člověk bude milovat svého souvěřícího bratra, i když se zmýlí, a bude se snažit napravit jeho chyby. Věřící by měli být při řešení rozporů mezi sebou stejně citliví jako lékař. Včas by měli léčit otevřené rány s velkým pochopením, tolerancí a trpělivostí.
Naše náboženství
Je zdrojem soucitu a milosrdenství.
My, muslimové, kteří čerpáme sílu z tohoto pramene, budeme v duchu soucitu a milosrdenství radit těm kolem nás, budeme jim dávat dobré rady a budeme se snažit jim přinést pokoj a štěstí.
Vždyť Bůh, sláva mu, nám v této věci stanovil nejlepší měřítko v 125. verši súry An-Nahl, kde říká:
„Můj proroku! Lidi přivádej na cestu svého Pána moudrostí (jasnými důkazy a krásnými kázáními). A bojuj s nimi (v tom smyslu, že jim předkládáš argumenty) pomocí pevného a krásného přístupu, laskavými a milými slovy (aby tvé kázání mělo účinek).“
I náš Prorok, beroucí příklad z těchto a podobných veršů, vedl věřící k poznání a moudrosti a své vedení opíral o důkazy.
V jeho vedení
a při napomenutí neprojevoval zuřivost ani násilí.
Své posluchače vítal v upřímné atmosféře a radil jim s laskavostí a soucitem. Při vysvětlování pravdy vždy upřednostňoval laskavé slovo a milý tón. S velkou trpělivostí a pochopením odstraňoval pochybnosti a váhání. Věřil svým posluchačům a aby je přesvědčil, mluvil s výřečností a rétorikou, s důrazem na každé slovo. I když otázky byly nesmyslné, vítal je úsměvem a bral je vážně. Největším důvodem vlivu jeho kázání a rad bylo, že lidem odpouštěl jejich chyby. Dokonce i během obsazení Mekky odpustil těm, kteří zavraždili jeho nejmilejšího strýce a mnoho dalších příbuzných a společníků. Přitom měl v té době veškerou moc a mohl je potrestat, jakkoli by si přál.
Právě takovými velkými a vznešenými charakterovými rysy ovlivňoval duše lidí kolem sebe a probouzel a rozvíjel jejich skryté schopnosti a talenty. Proměnil je ve hvězdy na nebi lidstva.
A takto se vyjádřil náš vznešený Pán a Prorok Mohamed (s.a.v.), který byl poslán jako milost pro světá:
„Věřící jsou jako kameny v budově. Navzájem se chrání před zřícením.“
tímto výrokem nejvýstižněji vyjádřil význam lásky a bratrství mezi věřícími.
Náš národ
V průběhu historie utrpěl značné škody v důsledku nepokojů, sporů a vzpour.
Nejjasnější a nejbolestnější důkazy o tom jsou slavná povstání Celálí, která trvala léta, nedávné události v Dersimu a nedávné události ve Sivas, Maraş a Çorum. Hlavním faktorem všech těchto událostí byli naši vnější nepřátelé a oni z těchto povstání a vzpour nejvíce profitovali. Pokud se z historie nepoučíme, existuje obava, že se podobné události budou opakovat. Všichni lidé s vysokou morálkou, ať už sunnité, nebo alevité, kteří milují tuto vlast a národ, by se měli s veškerou silou snažit odstranit toto rozdělení a tyto nepřátelství. To je náboženská, národní a vlastenecká povinnost.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
