Vážený bratře,
Akşemseddin (zemřel 863/1459) byl učitel Fatiha, mystik, učenec, lékař a básník.
Původní jméno
Šams ad-Dín Muhammad ibn Hamza
Jeho jméno je však ve skutečnosti toto. Proslavil se však pod jménem Akşemseddin, nebo ve zkratce Akşeyh.
Narodil se v roce 792 (1390) v Damašku.
Jeho rodová linie sahá až k Abú Bakrovi. V sedmi letech se s otcem přestěhoval do Anatolie a usadil se v okrese Kavak, který tehdy patřil k Amasye (799/1396-97). Po memorování Koránu a absolvování náboženského vzdělání se stal učitelem v medrese v Osmancíku. Zřejmě se v té době také dobře vzdělával v medicíně.
Podle Enisiho knihy Menâkıbnâme
„Protože mu z paměti nevybledla chuť ezoterického poznání,“
Ve věku přibližně dvaceti pěti let se vydal do Persie a Maveraünnehru, aby si našel duchovního učitele, ale bez výsledku se vrátil. Po doporučeních zvažoval, že se stane následovníkem Hacı Bayrâm-ı Velî, ale nakonec se od toho odvrátil a vydal se do Aleppa, aby se stal následovníkem Zeynüddina el-Hâlifiho, jehož sláva se rozšířila až do Anatolie.
Ale jednoho večera ve snu spatřil řetěz kolem krku.
Hacı Bayram
Když zjistil, že je v rukou ‚a, vrátil se do Ankary.
Akşemseddin, jehož datum nástupu do řádu není známo, po tvrdém cvičení a boji získal v krátké době chalífství od svého šejka, který ho ocenil. Křeh, ve které Akşemseddin pobýval, se nachází dodnes ve sklepě mešity Hacıbayram v Ankaře a je pojmenována po šejkovi. Po smrti svého šejka Hacı Bayrâm-ı Velîho se stal jeho nástupcem na postu duchovního vůdce (833/1429-30).
Akşemseddin, jelikož byl téměř neustále po boku svého šejcha Hacı Bayrama při jeho styku s Murádem II., se seznámil i s jeho synem Mehmedem II. a po jeho nástupu na trůn s ním i nadále udržoval kontakt. Když se v jarních měsících roku 1453 Fatih vydal se svou armádou z Edirne, aby obléhal Konstantinopol, připojili se k němu Akşemseddin, Akbıyık Sultan a další významní šejchové té doby se svými stovkami muridů. Akşemseddin pomáhal v nejtěžších chvílích obléhání posilovat jak morální sílu sultána, tak i armády. Výzkumníci uvádějí, že dopisy, které Akşemseddin v těchto těžkých chvílích psal Fatihu a v nichž mu předpovídal blížící se vítězství a vyzýval ho k trpělivosti a úsilí, měly velký vliv na rychlé dosažení vítězství.
Po dobytí
První páteční modlitba konaná v chrámu Hagia Sofia
Stejně jako Akşemseddin pronesl kázání, objevil na přání Fatiha také hrob Abu Ayyuba al-Ansarího, jednoho ze Sahabů, který padl jako mučedník v jednom z předchozích obléhání islámských armád.
Akşemseddin, o němž se předpokládá, že poslední roky svého života strávil v Göynük, zemřel podle Menakıbnâme na konci měsíce Rebîülâhir roku 863 (únor 1459) a je zde pohřben. Jeho mauzoleum je dodnes místem poutí.
Zdroje rovněž uvádějí
„Lékař těla“
Akşemseddin, o kterém se uvádí, že byl uznávaným lékařem své doby a že se proslavil svými díly o medicíně, je považován za prvního lékaře, který se v historii medicíny zabýval problematikou mikrobů a předložil myšlenku, že se nemoci šíří tímto způsobem, a to nejméně 100 let před italským lékařem Fracastorem, který v této oblasti poskytl přesné informace.
(Pro zdroje a podrobnější informace viz Diyanet İ.A. Akşemseddin Md.)
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
