„Když vidím, že můj národ se bojí říci tyranovi: ‚Ty, tyran, děláš chybu!‘, pak je ve mně z něj ztracená veškerá naděje.“
– Jaký je zdroj tohoto hadísu a jaká je jeho spolehlivost?
– Musíme podle toho hlásit každou chybu, kterou uvidíme?
– Co znamená zde použitý výraz „už se od něj nic neočekává“?
Vážený bratře,
– Tento hadís zaznamenali Bezzar a Hakim.
(viz Bezzar, 6/362, 363; Müstedrek, 4/108)
– Tato znění hadísu jsou autentická.
(viz Hakim, tamtéž; Zehebi – shrnutí s Hakimem; Mecmau’z-Zevaid, 7/262)
–
Hadís popisující stupně odporu proti zlu/hříchu – odporu rukou, jazykem a srdcem.
je slavný.
(Muslim, Víra 78; Abu Dawud, Modlitba, 232)
V souladu s tím
ti, kteří drží moc v rukou, ji uplatňují rukou, ti, kteří drží moudrost v rukou, ji uplatňují jazykem, a lidé z prostého lidu ji uplatňují svými srdci.
jsou proti tomu.
Navíc, aby slova měla smysl, je nutné, aby neexistovala horší možnost, a aby rada s největší pravděpodobností přinesla užitek.
Proto je úkolem nás, obyčejných lidí, nenávidět zlo z celého srdce. Můžeme to říct tam, kde si myslíme, že to přinese užitek, ale
„Při úpravě obočí vytrhnout oko“
nebudeme páchat „vraždu“ nesprávnou metodou, jako je tato.
– Velmi autoritativní přístup pana Bediuzzamana
„Všechno, co říkáš, musí být pravda, ale není správné říkat každou pravdu.“
Nikdy nezapomínejme na heslo ve znění:
(viz Mektubat, 22. dopis, Uhuvvet Risalesi)
Podle tohoto principu:
a)
Je nesprávné kritizovat někoho veřejně.
b)
I když je řečené pravdivé, není správné používat způsob vyjádření, který by někoho dotkl.
c) Kritika motivovaná osobními zájmy –
Protože to není pro Boha –
Obvykle to neopraví srdce druhé strany, ale spíše ho zničí.
d)
Kritizovat chyby spáchané z nevědomosti s přílišnou přísností vždy vede k negativním výsledkům.
e)
Kromě toho, šaría
„povinnost, doporučení, sunna, zakázáno, nepřípustné, dovoleno“
Ti, kteří neberou v úvahu rozdíly v míře mezi takovými ustanoveními, si při úpravě obočí mohou snadno vytrhnout oko.
V hadíthu
„Už se od něj nic nedá očekávat.“
ve formě, namísto překladu,
„
Nyní jsou (Bohem) opuštěni.
”
je vhodnější překlad. Stejně tak to vysvětlil i al-Munáwí:
„To znamená: Pokud má můj národ tyrana…“
‚Ó, ty tyran!‘
Pokud se bojí to říct, pak už mezi jeho existencí a neexistencí není žádný rozdíl. Bůh je pak nechá napospas osudu. Nebude jim pomáhat, ale poníží je. Nechá je tváří v tvář jejich vzpouře (a utrpení, které jim je způsobí).“
(viz Münavi, Feyzu’l-Kadir, 1/354)
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
