– Ibn Abi Šajba ve svém Musannafu (4/283) a Ibn Abi Hátim ve svém Tafsiru (8/2574) vyprávějí s odkazem na Zjád ibn ar-Rábí – Salih ibn ad-Dehhan – Džabir ibn Jázíd – Ibn Abbás, ať je s ním Alláh spokojen, následující hadís:
„Ibn Abbas k výslovu ‚a nemají ukazovat své ozdoby‘ řekl: ‚To znamená ruce a tvář.‘“
– Ohledně tohoto přenosu Wahhábistické stránky uvádějí, že Ibn Abbas zde říká, že skrytá ozdoba jsou ruce a tvář, zatímco Albání ve svém traktátu o hidžábu uvádí tento přenos a říká, že Ibn Abbas zde říká, že zjevná ozdoba jsou ruce a tvář. Zmiňuje se Ibn Abbas zde o zjevné nebo skryté ozdobě?
– Al-Albání uvádí, že Ibn Abí Šajba má dva přenosy se stejným řetězcem předávání, a v druhém přenosu je vnější ozdoba definována jako ruce a obličej.
– Mohli byste se podívat do knihy Musannaf od Ibn Abi Šajby a opsat tam obsažená dvě vyprávění?
– A mohl byste mi vysvětlit, zda se Ibn Abbas zde zmiňuje o vnější ozdobě?
– Podle mého vědomí je v muslimské komunitě nejrozšířenějším názorem, že Ibn Abbas definoval vnější ozdoby jako ruce a tvář. Přesněji řečeno, přenáší webové stránky wahhábismu hadísy nesprávně a zkresleně?
– Co znamenají vnější a vnitřní ozdoby a jaké je stanovisko podle různých výkladů?
Vážený bratře,
Podle informací, které poskytl Ibn Abi Šajba;
a)
Ibn Umar:
„Vnější ozdoba: tvář a ruce.“
řekl.
(viz Musannaf, 3/546)
b)
Abdullah (b. Masúd) řekl:
Ozdoby se dělí na dva druhy: První je „vnější ozdoba“, což je oděv. Druhá je „vnitřní ozdoba“, a to je například kohl, náramky a náramky na kotníky. Vnitřní ozdoby nesmí vidět nikdo jiný než manžel.
(viz Musannaf, 3/547)
c)
Ata je
„Vnější zdobení je barvení nehtů henou a nanášení kouřové rtěnky“
řekl/a.
(viz Musannaf, 3/547)
d)
Mekhul také
„Zjevné ozdoby jsou tvář a ruce“
je toho názoru.
(viz Musannaf, 3/547)
– Pro informace o Ibn Abi Šajbovi od Albáního viz Cilbabu’l-mereti’l-müslimě, 1/59-60.
Ibn Abbas
„Že ozdobou jsou ruce a tvář“
Záznam o vyprávění, které zmínil, v díle Musannaf zní takto:
Vyprávěl nám Zjád ibn ar-Rabí‘ od Sáleha ad-Dahhána od Džabira ibn Zajda od Ibn Abbáse: „A nemají ukazovat své ozdoby“ [An-Nûr: 31] řekl: „Rukavice a náplast na tvář.“
»
Druhé znění, o jehož existenci v téže knize Elbani hovoří, jsme v Musannafu nenašli.
Záznam názoru Ibn Umarova (volba a), který sdílel názor Ibn Abbasova, zní takto:
Šabába ibn Suvár nám vyprávěl, že Híšám ibn al-Gáz mu vyprávěl, že Náfic mu vyprávěl, že Ibn Umar řekl: „Zjevné ozdoby jsou: tvář a dlaně.“
– Co znamenají vnější a vnitřní ozdoby z hlediska jejich slovníkového významu
„vnější ozdoba“
jsou to viditelné části a k nim připevněné ozdoby.
„Vnitřní krása“
můžeme předpokládat, že se jedná o skryté ozdoby a místa pro ozdoby, která nejsou za normálních okolností viditelná.
Nicméně, nezapomínejme, že se domníváme, že nemáme dostatečné znalosti k tomu, abychom z veršů Koránu a hadísů odvodili právní závěry. Proto se obrátíme na názory islámských učenců a právníků, kteří se s těmito zprávami velmi dobře znají:
– Ženy
-z důvodu nutnosti
– povolení k odhalení tváří nikdy nebylo udělováno cizím mužům
-pokud to není nezbytně nutné-
To neopravňuje muže, aby se dívali ženám do tváře. Toto stanovisko je všeobecně uznávané mezi všemi islámštími teology.
(viz V. Zuhajlý, el-Fıkhu’l-Islámí, 3/560-562)
– Ve skutečnosti je stejně hříšné, když se žena dívá na cizího muže, jako když se cizí muž dívá na ženu.
(Nur, 24/30-31).
Nicméně, islámští teologové interpretovali ustanovení těchto dvou veršů odlišně, a to na základě některých hadísů týkajících se daného tématu.
Například:
– Podle silného názoru v šafiitské škole, založeného na tomto verši, neexistuje rozdíl mezi pohledem muže na ženu a pohledem ženy na muže.
(Zuyhaylî, 3/565)
Podle toho není pro muže dovoleno, aby se v nezbytných situacích a bez chtíče díval na cizí ženu jinak než na její ruce a tvář, a podobně není pro ženu dovoleno, aby se dívala na cizího muže jinak než na jeho ruce a tvář.
– Většina vědců,
„Řekněte věřícím ženám, aby se střídmě dívaly a střežily svou soukromí a chránily se před hříchem. A řekněte jim také…“
Neměly by se chlubit svými ozdobami, s výjimkou těch částí, které jsou nutně viditelné.
Ať si zahalí hlavy tak, aby jim šála zakrývala krk.“
(Nur, 24/31)
v verši, který zní:
„s výjimkou těch částí, které se nutně musí zobrazit…“
Z výše uvedeného textu pochopili, že se jedná o ruce a obličej.
Proto, i když je nevhodné dívat se na ruce a obličeje žen s chtíčem, není považováno za nevhodné, aby byly obnažené.
(viz al-Mausu’atu’l-Fikhiye, 26/269-270)
– Samozřejmě je třeba být obezřetnější v čase a na místě, kde panuje svůdná atmosféra. Někteří současní učenci, zejména saúdští, věří, že ženy by si dnes měly zakrývat i ruce a obličej.
Nicméně, pokud to je v našich silách, tak ne někoho jiného,
pokud se sami budeme řídit tímto nařízením
Udělali bychom to lépe.
Nucení někoho jiného dodržovat nařízení místo povolení však může vyvolat opačný efekt. Protože existují rozdíly mezi regiony.
V oblastech jako je například Turecko, snaha zakrývat ruce a obličeje ženám, které si ještě pořádně neosvojily základní principy víry, by je v dnešních podmínkách mohla dokonce odradit od islámu. Neřešme důležité věci, když se ještě nedokážeme dohodnout na detailech.
Pro více informací klikněte zde:
– Mohli byste mi vysvětlit verš Koránu, který se týká zakrytí ozdůb žen?
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
