Vážený bratře,
Islámské náboženství svěřilo právo na rozvod manželství manželovi.
Z tohoto důvodu nemůže žena rozvést manželství s mužem. Existují však některé výjimky.
1.
Pokud muž udělí ženě právo na rozvod, žena se od něj může rozvést.
2.
Rozvod proběhne, pokud má žena platné sňatkové svazky a podá žádost u soudu, a soud rozhodne o rozvodu.
V případě rozporů v rodině se příbuzní obou stran sejdou a pokusí se spor vyřešit. Žena také nesmí opustit svého manžela z povrchních důvodů.
Pokusme se stručně shrnout obecná práva žen:
„Když se někomu oznámí, že bude mít dceru, zarmouťuje se a jeho tvář zčerná od smutku…“
(Nahl, 16/58)
V tomto verši Bůh (s.w.t.) popisuje a odsuzuje pohled člověka z doby nevědomosti na ženy. Nicméně,
„Bůh dává komkoli chce dceru, komkoli chce syna, komkoli chce obě pohlaví, a komkoli chce, dává neplodnost.“
(42:49)
Žena se rodí stejně jako muž, je to lidské stvoření jako on. Pokud mezi nimi rodiče rozdělují v náklidnosti a dárcích, jsou za to zodpovědní. Protože neuposlechli závěť našeho proroka (s.a.v.), zaslouží si zbavení šáfa’atu. Protože věděl, že se v lidech čas od času probudí pocity z doby nevědomosti, náš Pán (s.a.v.) zvláště zdůrazňuje vzdělávání dívek a
„Otec, který vychoval tři, dvě nebo dokonce jednu dceru a chránil její práva, bude s ním v ráji.“
(Ibn Máďa, Etika 3) oznamuje.
Stejně jako u chlapce, i u holčičky platí, že
„děkuji“
jako
„akika“
Oběť je obětována. Dostane krásné jméno, absolvuje povinné vzdělání. Potřebné informace o sexu získává od matky.
V Koránu a Sunně neexistuje žádný text, který by ženy z povzbuzování k vědění vyjímal. Naopak, protože věděl, že by mohly být zanedbávány, prorok Mohamed (s.a.v.) zvláště doporučil vzdělávání žen a nařídil ochranu jejich práv. V jeho době se vychovala i ženy, které byly „mujtahid“ (teologické autorky). [Například manželka proroka Mohameda (s.a.v.), Aicha (ra), je jednou z nich.]
Žena,
Byla vychována a vzdělávána bez jakéhokoli rozdílu oproti chlapcům a nyní je na řadě, aby se provdala. Její právem a zároveň sunnou je, aby si prohlédla potenciálního ženicha. Pokud se jí nelíbí, odmítne ho, a naléhání opatrovníků a ženicha nic nezmění.
Při svatbě se vyřídí, co si od ženicha přeje.
„mihir“
získává.
Měřítkem je její božsky určené, nejprimitivnější právo a záruka života. Oblast, ve které s ním nakládá, závisí zcela na její vůli, v rámci zákonných omezení. Může svůj majetek, nebo jiný majetek, který má, vynakládat na charitu, stejně jako ho může používat v komerčních podnicích, zakládat společnosti, stát se akcionářem ve společnostech, vydělávat a utrácet své výdělky, kde chce. Protože její sociální zabezpečení je zaručeno sňatkem.
Všechny nezbytné výdaje pro domácnost a pro sebe musí muž hradit.
Muž nemůže říci ženě: „Kup si oblečení nebo ozdoby z vlastních výdělků.“ Je povinen ženu uživit v míře svých možností; pokud to nezvládne, nemůže se oženit.
Pokud to po sňatku neumožní, žádost ženy o rozvod bude kladně vyřízena.
Manžel ji nemůže ponižovat, musí si uvědomovat, že je to jeho životní partnerka, a nemůže ji rozzlobeně nechat samotnou doma.
„Nejlepší muž je ten, který se k ženě chová nejlépe.“
(viz al-Bukhari, Nikâh 43; al-Müslim, Fadâil 68)
K úkolům manžela patří v domácnosti žertovat se svou ženou, bavit se s ní a bavit ji.
Muž nesmí svou manželku bit sudými výmluvami, pokud žena neporušuje právo a neprojevuje vzpouru.
(viz. An-Nisá, 4/34; výklad relevantních veršů od Ibn Kašíra, Kurtubího a Elmalího; Abu Dávúd, Menâsik 56; Ibn Máďa, Menâsik 84; Muslim, Hajj 147; Tirmidhi, Rada’11; Abu Dávúd, Menâsik 56; Halebí Sağîr, s. 395; Halebí Kebîr, s. 621; Canan, Terbiye, s. 391)
Také nemůže svou manželku obtěžovat náhlými návštěvami kvůli podezření z nemravnosti, které pramení z žárlivosti. Náš Prorok (s.a.v.) ve svém hadísu zakázal tomu, kdo je dlouho pryč od své rodiny, aby se bez varování náhle v noci vrátil domů. Jako důvod je zde zmíněno, aby měla žena možnost se připravit pro svého manžela, například holením podpaží, holení nohou a úpravou vlasů a líčením. V této souvislosti zní význam hadísu takto:
„Až přijde v noci (z daleké cesty), nechoď hned za svou ženou, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemohla připravit na jeho příchod, aby ji nemoh
(Buhárí, Nikâh 121,122; Muslim, Radâ‘ 58, Imâret 181,182; Dárími, Nikâh 32, Cihâd 163)
Vysvětlivky k hadísům uvádějí jako další možný důvod i to, že náhlý noční návrat domů by mohl znamenat, že se domníval, že jeho manželka je nevěrná.
Manžel má také povinnost uspokojovat svou manželku po stránce sexuální.
Prorok Mohamed (s.a.v.) přirovnal muže, kteří po dokončení pohlavního styku okamžitě odejdou, aniž by se zamysleli nad svou manželkou, k kohoutům, tedy k zvířatům, a doporučil, aby se pohlavní styk neprováděl bez předchozího milování a mazlení. Muž se totiž může vzrušit pouhým pohledem, zatímco žena se na pohlavní styk připraví až po delším období mazlení. Dobrý muž je ten, který dokáže svou manželku na pohlavní styk připravit a uspokojit ji stejně, jako sám sebe.
Muži, kteří při pohlavním styku myslí pouze na sebe, by neměli zapomínat na to, že týrají a mučí druhou osobu a z toho mají potěšení.
Žena má právo se rozvést s mužem, se kterým neměla po dobu jednoho roku po svatbě žádný pohlavní styk.
Žena se nemusí muži podvolit, dokud nedostane svůj „předběžný dar“.
Stejně jako výživné pro manželku, i náklady na její léčbu a léky nese manžel.
Pokud žena neumí péct chléb, muž je povinen kupovat hotový chléb. Pokud si žena přeje zdobit se, náklady na kosmetiku a parfémy nese muž. Muž je povinen zajistit dva komplety oblečení ročně, letní a zimní. V případě sporu stanoví kvalitu oblečení místní samospráva.
Žena,
Když její manžel odchází na cesty, může od něj požadovat výživné na dny, kdy není doma, a může si vybrat ručitele. Pokud chce během menstruace spát odděleně od svého manžela, má právo požádat o samostatné lůžko.
V závislosti na situaci může žena požádat svého manžela o pomocnou sílu.
Mzda služebnice patří jejímu manželovi. Podle zvyklostí není žena povinna vykonávat žádnou práci kromě domácích prací, které se ženám zvykem zakazují.
Pokud je to potřeba, dohodnou se s manželem na výši měsíčního výživného. Pokud zjistí, že to nestačí, může požádat o zvýšení, a pokud s tím manžel nesouhlasí, může se obrátit na soud.
Pokud žena nechce, aby u ní bydleli manželovi příbuzní, je manžel povinen ji usídlit v samostatném domě. Důvodem je, že jejich přítomnost by bránila její touze po intimním vztahu a užívání si manžela. Žena má dokonce právo požadovat samostatné pokoje pro všechny kromě dítěte, které je příliš malé na to, aby chápalo, co je pohlavní styk.
Ženy,
má právo navštěvovat své rodiče jednou týdně a muž mu v tom nemůže bránit.
Žena má právo pracovat v legálních povoláních, která nepoškozují práva mužů.
Pokud chce žena jít do lázně kvůli menstruaci nebo po porodu, platí za ni muž, ale pokud je známo, že v lázni nedodržují pravidla ohledně zakrytí intimních partií, žena do lázně nesmí.
„Ric’î“ (vratný)
nebo
„bâin“
Muž je povinen poskytovat své ženě, s níž se rozvedl, veškerou potřebnou výživu po dobu, kdy je v období čekání (iddah).
To, co jsme zmínili, je jen několik příkladů z mnoha témat, která se v knihách o právu vyskytují při popisu práv žen vůči mužům. A to, co je v nich uvedeno, není pouhá doporučení, ale právní práva s sankcemi. Pokud jsou ženy na Černém moři, v Anatolii, tady a tam, nuceny pracovat a jsou utlačovány těžkou prací, kterou by měl vykonávat muž, pak za to nemůže islám, ale ti, kdo islám z jejich života odstranili.
Když se jedná o volby,
Většina islámských učenců tvrdí, že ženy mají volební právo. Neexistuje totiž žádný důkaz, že by toto právo neměly. Navíc volba spočívá v „báj’at“, tedy slibu věrnosti. A Prorok (s.a.v.) přijímal slib věrnosti i od žen. (viz verš 60/12 v Koránu, Surah al-Mumtahana, a jeho výklady.) Po smrti chalífy Usmána se při volbě nového chalífy ptali na názor všech, včetně nezadaných dívek. (viz Muhammad Hamidullah, Úvod do islámských institucí, Istanbul 1981, s. 112)
Když žena nakonec zemře, patří i její pohřební roucho jejímu manželovi.
(Pro podrobnější vysvětlení těchto bodů, které jsme zde stručně uvedli, viz Ibn Abidin, Redd al-Muhtar a kapitoly o výživném ve všech fiqhových knihách, zejména u Serahsího a Mabsúta)
Jak je vidět, žena je člověk, který nemá žádné starosti a obavy ohledně obživy, tedy má absolutní sociální jistotu. A to vše jsou zákonná práva, která se v případě sporu stanoví soudním rozhodnutím. V islámu manželé nejsou dva nepřátelské póly, kteří neustále bojují o svá práva. Jsou to spíše dvě poloviny celku, které se vzájemně doplňují, pomáhají si, podporují se a jsou zdrojem klidu a morální podpory. Stejně jako prorok Mohamed pomáhal s domácími pracemi, nebo jako Ali a Fatéma, kteří si rozdělili domácí úkoly.
V Koránu je jasně uvedeno, z jakých důvodů se rozvod stává nezbytností:
1. Otevřená nemravnost (cizoložství)
Zina,
V islámu je to velké hřích, srovnatelné s polyteismem.
Zina,
Je to hrozný čin, který ničí rodinný řád a poškozuje manželské pouto.
Není možné si představit, že by se takový čin stal v muslimském domě. Žena ani muž, kteří by si takový čin v muslimském domě přáli, by si tento dům nezasloužili.
„Nezaléhejte na ně, abyste jim vzali zpět část toho, co jste jim dali. Neboť pokud by se dopustili zjevné neřesti, to je jiná věc. Zachovejte si k nim laskavý přístup…“
(Nisa, 4/19)
„Ó proroku, když rozvádíte ženy, rozvádějte je v době jejich čekací lhůty a počítejte s touto lhůtou. Bojte se svého Pána, Alláha. Nevyhazujte je z jejich domů a ani ony samy by neměly odcházet, ledaže by se dopustily zjevné nemravnosti (fuhúš)…“
(At-Talaq, 65/1)
2. Podněcování nepokojů, ideologické neshody
Aby mohla islámská společnost vytvořit pokojné prostředí, musí být pokojná rodina, která tvoří její základ. Pokoj v rodině zajišťují manželé, kteří si velmi dobře rozumí. Pokud základní pilíře rodiny nejsou vyvážené, je rodinné hnízdo odsouzeno k zániku.
Abychom zajistili klid a stabilitu v rodině,
Oprava a vyrovnání nestabilního sloupu, nebo v případě, že to není možné, jeho výměna a nahrazení novým, bude prospěšné jak pro rodinu, tak pro islámskou komunitu.
Žena, jeden ze základních pilířů rodiny.
Pokud žena odporuje svému manželovi a způsobuje doma nepokoje, to znamená, že v domácnosti žena nesouhlasí s názorem svého manžela, brání mu v jeho záměrech, verbálně nebo fyzicky mu brání a snaží se ho odradit od jeho záměru, pak je rozvod této ženy nezbytný.
Pokud muž tuto ženu neopustí, v takovém případě existují dvě možnosti.
První stylový,
Muž svou manželku ignoruje a pokračuje ve svém. V takovém případě však v domácnosti nastane neklid. Nejistota ovlivní děti, pokud nějaké jsou, a v důsledku toho vznikne generace s psychickými problémy. Tato generace bude možná natolik vzdálená od víry a náboženství, že dokonce nebude znát Boha.
Protože žena je doma neustále s dětmi, bude na ně mít větší vliv. V budoucnu budou tato děti pro bojovného muže velkou ztrátou a těžkou ranou pro jeho věc. Navíc, jelikož muž nenachází doma klidné prostředí, bude ve své práci neúspěšný, nebo alespoň nedosáhne úrovně, které by si přál. Pokud muslimský muž a žena, kteří by měli být svými manželstvími svými opatrovníky, tuto opatrovnictví doma nedokážou vytvořit, nikdy ji nemohou vytvořit venku; nemohou přikázat dobro ani odvrátit zlo.
V tom případě bude nutné rozvést se s ženou v souladu s tím, co nařizuje Korán.
Druhé stylové,
Věřící muž poslechne svou manželku a vzdá se své víry a svých snah, což povede k tomu, že se tento muž stane hříšníkem a odvrátí se od víry. V posledních letech existuje mnoho příkladů takových případů.
Řekni: „Jestliže vám jsou vaši otcové, vaši synové, vaši bratři, vaše manželky, vaši příbuzní, vaše majetky, obchod, kterého se obáváte ztráty, a vaše obydlí, která vám jsou líbivá, dražší než Bůh, jeho posel a boj za jeho věc, pak čekejte, dokud Bůh nevydá svůj rozsudek. Bůh nevede k pravé cestě lid, který je zkažený.“
(Al-Tawbah, 9/24)
„O vy, kteří věříte! Někteří z vašich manželek a dětí vám jsou nepřáteli. Strážíte se před nimi…“
(Al-Ma’adín, 64/14)
Každá žena, která se snaží odvrátit muže od cesty k Bohu, je zároveň i nepřítelkyní svého manžela.
Způsob, jak se tomuto nepříteli vyhnout a chránit se před ním, je vzdálit se od něj. Nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je rozvést se s touto ženou. Protože takové ženy nejsou dobré ženy. V případě vzpurných žen je rozvod ideálním řešením, pokud se nezlepší.
„Muži jsou nad ženami vládci proto, že je Bůh nad nimi povznesl a proto, že z majetku svého vydávají. Proto jsou dobré ženy poslušné a chrání to, co je skryté, a Bůh je chrání. Pokud se obáváte, že by se ženy staly tvrdohlavými a neposlušnými, napomínejte je, opouštějte je v posteli a bijte je. Pokud vám pak budou poslušné, nehledejte proti nim žádné jiné cesty. Neboť Bůh je Vznešený, Veliký.“
(Nisa, 4/34)
Pokud se ženy neupraví a neposlouchají, i když je napomínáte, odvracíte se od nich v posteli a bijete je, pak je nejlepší řešení rozvod. Pokud se však změní, je zakázáno hledat proti nim jakýkoli důvod.
3. Upřednostňovat světský život a jeho okázalost před Bohem
Ať už je to žena, nebo muž, každý člověk má povinnost posluhovat Bohu, který je základním smyslem stvoření, a pracovat pro Jeho náboženství.
Ti, kteří si jsou vědomi svého stvoření, uspořádají své jednání podle něj. A usilovat o to, aby na zemi nezůstala žádná zmatek a vláda patřila pouze Alláhovi, je povinností a zodpovědností každého, kdo se hlásí k víře. To jsou kuránské pravdy:
„Já jsem stvořil džiny a lidi jen proto, aby mi sloužili.“
(Zariyat, 51/56)
„… Jen tobě sloužíme a jen od tebe žádáme pomoc…“
(Al-Fatiha, 1/4)
„Válejte s nimi, dokud nezmizí svár a náboženství se zcela nestane náboženstvím Alláhovým! Pokud se odvrátí, Alláh jistě ví, co konají.“
(Al-Anfál, 8/39)
Rozvod s ženami (nebo muži), které zapomněly na smysl stvoření a touží po okrasách světského života, by měl být nutným krokem každého věřícího bojovníka.
Jinak by tyto ženy nebo muži byli pro toho, kdo je pozval, zátěží a překážkou. Proto je nejlepší se od nich rozvést a ženám, pokud jsou to ženy, dát jejich svatební dar a propustit je.
„Řekni, ó proroku, svým manželům: ‚Jestliže chcete pozemský život a jeho ozdoby, pak vám dám mahr a laskavě vás propustím. Ale jestliže chcete Alláha a posmrtný život, pak Alláh připravil pro ty z vás, kteří konají dobro, velkou odměnu.‘“
(Al-Ahzab, 33/28-29)
Ženy i muži, kteří usilují o světský život a jeho zdobení namísto prosazování Božího řádu, představují pro ty, kteří se snaží prosadit Boží řád, překážku, ba dokonce zádař. Odstranění této překážky je pro věřící nutností. Vždyť náš Vznešený Bůh oznamuje, že ti, kdo usilují o světský život a jeho zdobení, nemají v posmrtném životě žádný podíl. Ten, kdo nemá podíl v posmrtném životě, nemůže být s těmi, kdo podíl mají.
„To jsou ti, kteří prodali život posmrtný za život pozemský. Nebude jim zmírněn trest a nebudou jim poskytnuta žádná pomoc.“
(Al-Baqara, 2/86)
„Kdo si přeje pozemský život a jeho ozdoby, těm plně dáme to, co si přejí, a v tomto světě nebudou o nic ochuzeni. Ale oni jsou ti, pro které je v tom druhém světě jenom oheň a vše, co dělali, je tam zmar. Jejich skutky jsou zcela marné.“
(Hud, 11/15-16)
„Kdo chce, aby mu rostl úroda v posmrtném životě, tomu my ji zvětšíme; a kdo chce, aby mu rostla úroda v tomto světě, tomu my dáme něco z tohoto světa. Ale v posmrtném životě nebude mít žádný podíl.“
(As-Šúrá, 42/20)
Jelikož ten, kdo touží po tomto světě a jeho okázalosti, nemá nic společného s tím, kdo touží po odměně v posmrtném životě, nejlepším krokem, jakého se může věřící osoba dopustit, je rozvod s partnerem, který touží po okázalosti tohoto světa. Islámské principy jasně stanovují, jak, kdy a jakým způsobem by k tomuto rozvodu mělo dojít.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
