– Existuje nějaký hadís nebo citát od Aisy, která by říkala, že ten, kdo prchá před morovou nemocí, je jako ten, kdo prchá před válkou?
Vážený bratře,
Toto je zpráva, která se přisuzuje Svaté Aišě:
„Kdo prchá před morovou nemocí, je jako ten, kdo prchá před válkou. Kdo však v místě, kde se morová nemoc vyskytuje, trpělivě zůstává, je jako bojovník na cestě k Alláhovi.“
(Feyzü’l-kadir, 4/288; Heysemi, Mecmeu’z-zevaid, 2/315)
Nureddin Heysemi poukazuje na to, že tento přenos je spolehlivý, a uvádí, že jeho řetězec předávání je dobrý (hasen).
(Mecmeu’z-zevaid, měsíc)
Jak je třeba tuto větu chápat, je jasně uvedeno v následující hadíské zprávě, kterou předala Aišah, manželka proroka Mohameda (sm), od něj samotného:
„Taun (mor) byl druh trestu, kterým Bůh trestal ty, které si přál. Bůh ho však učinil milostí pro věřící. Proto, pokud se člověk nakazí taunem a trpělivě snáší, co se mu přihodilo, a očekává odměnu od Boha, a zůstává na místě, kde se nachází, a ví, že se mu stane jen to, co Bůh určil, dostane odměnu mučedníka.“
(Bukhárí, Tıb 31; viz Bukhárí, Enbiyâ 54; Kader 15; Muslim, Selâm 92-95)
Taun (mor),
Je to nakažlivá nemoc, která způsobuje hromadná úmrtí. Její neobvyklý výskyt v dané oblasti a vysoká míra úmrtnosti vedly k tomu, že je označována jako mor.
Tento hadís neříká, že muslimové se této nemoci neinfekují, ale poukazuje na to, že tato nemoc se pro ně stává prostředkem milosti, a že tato milost se pro ty, kteří splňují podmínky, projeví jako odměna mučedníka.
Tyto podmínky jsou následující:
Osoba, která se nakazila taunem;
bude trpělivě čekat na odměnu od Alláha, nebude se odchýlit od svého místa, bude vědět, že se mu stane pouze to, co Alláh určil, a s tím se smíří.
Trpělivě snášet nemoc a očekávat odměnu od Alláha neznamená, že by se neměl snažit najít léku. Bude se snažit najít řešení podle svých možností i podle možností medicíny.
Stejně jako v minulosti nebyly k dispozici lékařské prostředky proti moru, ani nyní nemusí být k dispozici prostředky pro jednotlivce nebo obyvatele oblasti, kde se nemoc vyskytuje. V takové situaci je třeba, aby člověk bez vzpoury očekával odměnu od Alláha a svěřil se Bohu. V podstatě je to postoj, který se od každého muslima požaduje a očekává vždy a za všech okolností.
Je důležité, aby se nemocný člověk nepohyboval z místa, kde se nachází, aby nemohl rozšířit nemoc do jiných oblastí.
Tohle je ten hadís.
karanténa
tím vyjadřuje přání, aby toto ustanovení sami věřící dodržovali.
Přijmout takováto vážná opatření v záležitosti, která se týká veřejnosti, je typické pro islám, a to už před patnácti staletími.
Jak je uvedeno i v jiných hadítech k tomuto tématu, je zakázán vstup i výstup do oblasti, kde se vyskytuje mor. To je úplná karanténa.
Stejně jako předpokládat, že se člověk nutně nakazí, když pobývá na místě, kde se nemoc vyskytuje, i tvrzení, že se člověk nenakazí, i když do této oblasti vstoupí, je v konečném důsledku projevem nevíry v Boží vůli.
To znamená, že věřící, který zemřel na následky moru a žil v souladu s tímto přesvědčením a praxí, bude považován za mučedníka.
Jak totiž prorok Mohamed (s.a.w.) řekl:
„Ten, kdo zemřel na mor, je mučedníkem.“
(Muslim, Imáre 166);
„Taun je pro každého muslima svatým místem.“
(Buhárí, Džihád 30, Léčitelství 30)
nařídil.
Protože mučedník je ten, kdo zemřel v boji s nepřítelem s cílem chránit muslimy před nebezpečím, pak je mučedníkem i ten, kdo trpělivě snáší takovou nakažlivou a neúprosnou nemoc a snaží se, aby se nepřenášela na jiné muslimy, tedy ten, kdo bojuje za ochranu muslimů před touto nemocí. Protože oba zemřeli při ochraně muslimů.
A zde je Aišina:
„Kdo prchá před morovou nemocí, je jako ten, kdo prchá před válkou. Kdo však v místě, kde se morová nemoc vyskytuje, trpělivě zůstává, je jako bojovník na cestě k Alláhovi.“
Toto slovo je dalším důkazem podobnosti v tomto bodě.
Na druhou stranu, v dnešní době, kdy se objevují zprávy o tom, že někteří pacienti s AIDS používají speciální metody k přenosu nemoci na zdravé lidi, je zřejmé, jak aktuální, morální a lidský význam mají tyto a podobné události.
V souladu s tím:
– V hadíse se zdůrazňuje, že trpělivost je nezbytná i v těch nejbeznadějnějších situacích a že její výsledek je skutečně mimořádně velký a uspokojující.
–
Trpělivost,
Je to největší útočiště a zbraň muslima pro ochranu jeho víry.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
