Vážený bratře,
– V 11. verši súry Fussilat jsou osloveny země a nebe. Mluví se zde o zemi a nebi. Bůh s nimi hovořil a přikázal jim. A oni odpověděli a přišli.
Tento dialog obsažený v tomto verši můžeme posuzovat v určitém kontextu. Jinými slovy, Bůh, aby zdůraznil, že nic se nemůže vzpírat Jeho moci a neposlušnosti, že do věčné moci nemůže proniknout žádná slabost, a proto mezi stvořením atomu a stvořením celého vesmíru nemůže být žádný rozdíl, prostřednictvím dialogu vedeného s moudrostí a v rámci umění otázek a odpovědí zprostředkoval lidem v jejich myslích odrazy Jeho moci.
Zesnulý Elmalılı Hamdi Yazır ve o této pasáži napsal:
řekl. Rozkázal, aby se celá obloha, země i vzduch pohybovaly souladně. řekli.“
„Ačkoli někteří se snažili pochopit tento příkaz a dobrovolnou podřízenost v duchovním smyslu, převažuje význam absolutní poslušnosti a podřízení. To znamená, že v příkazu, v jehož důsledku jsou vedeni k činu a pohybu, který je v rozporu s jejich vlastní přirozeností, přijali jeho přijetí jako přirozenost, jako zvyk. Proto přijímají různé vlivy, jako je pohyb a nehybnost, jako přirozené. Proti božskému příkazu se neprojevují žádné protichůdné reakce.“
Tábíri k tomuto verši uvedl následující výklad: Bůh tímto nařízením chtěl říci:
„Nebesa a země! Objeřte to, co jsem ve vás stvořil! Nebesa! Objeřte slunce, měsíc a hvězdy, které jsem ve vás stvořil! A země! Objeřte rostliny, stromy, ovoce, řeky a moře, které jsem ve vás stvořil!“ A oni odpověděli, že tento rozkaz splní.“
Z tohoto vysvětlení je patrné, že v tomto verši je řečeno, že nebe a země, každé s vlastním řádem a uspořádáním, byly nařízením, které jim bylo svěřeno v moudré řeči, pověřeny tím, aby se ztotožnily s povahou a charakterem, které slouží k dosažení cílů předurčených božským záměrem, a tak se i stalo.
V tomto verši je tedy popsána síla božské moci a nutnost, aby se jí podřídily všechny bytosti.
byla provedena jakási interpretace verše, který zní:
– Z proměny nepřímého stylu v tomto verši na styl přímé řeči lze vyvodit následující ponaučení:
Vznešený Bůh ukazuje situaci lidstva a džinů, kteří by měli nejvíce dodržovat měřítko spravedlnosti, kterému je podřízen celý vesmír, a jako by říkal:
„Bezduché nebeské a pozemské tělesa, navzdory své obrovské hmotnosti, nedodržují zákony, které Bůh stanovil, ale naopak jim podléhají a jsou jim poslušné. Vy (lidé a dżinové, kteří jste stvoření s rozumem!), neměli byste se Bůhovi podřizovat ještě více? S jakou drzostí se odvažujete vzbouřit se proti Vlastníku celého vesmíru?“
Zde se nejedná o varování, aby lidé nepřekročili meze spravedlnosti v nebesích a nenarušili kosmickou rovnováhu, ale o varování, aby lidé nepřekročili meze šaría, které jsou pro ně stanoveny, a meze spravedlnosti, které stanovuje Korán.
– Stejně tak je třeba výše uvedené vysvětlení brát v úvahu při chápání významu verše v překladu.
Teorie, které tvrdí, že vesmír je vědomý, nemusí mít v současném stavu vědeckou hodnotu. Nicméně, můžeme předpokládat, že vesmír je v pozici, kdy v nějakém nám neznámém způsobě poslouchá božské, ontologické příkazy. Víme, že prorok Mohamed (s.a.v.) slyšel zvířata, kameny a stromy mluvit. Z Koránu se také dozvídáme, že král Šalamoun rozuměl jazyku ptáků a mravenců.
Jako příklad paralelní s těmito příklady se z Koránu dozvídáme, že Bůh vnáší inspiraci nejen do vědomých bytostí, ale i do nevědomých a neživých věcí. V následujících verších, jejichž překlad uvedeme, se nacházejí božská prohlášení týkající se této skutečnosti:
Jedná se o pojem, který nelze přesně definovat. Proto neexistuje úplná shoda v tom, co je živé a co ne. Například je zřejmé, že rostliny nemají stejný druh živosti jako zvířata. Pokud se na věc podíváme z hlediska vědomí, které je nejdůležitější vlastností živých organismů (tj. uvědomění si sebe sama a svého okolí a citlivost a vědomí, které jim umožňují pociťovat bolest nebo radost), pak je vědeckými experimenty prokázáno, že rostliny, kterým se dříve nebylo připisováno vědomí a cit, jsou dnes ovlivněny náladou lidí kolem nich a kvalitou zvuků.
Znamená to, že rostliny také mají svět emocí a vědomí. Podobně existují názory, že mnoho věcí kolem nás může mít, i když ne v takové míře jako rostliny, určitý druh světa emocí a vědomí. Příkladem toho mohou být publikace, které to ukazují: studie japonského výzkumníka Dr. Masaru Emoto jasně ukazují, že molekuly a atomy vody mají lidskou citlivost.
Ještě stále plně nerozumíme tomu, co je život. Každá bytost vnímá skutečnost zvanou život odlišně. Mnoho věcí nám naznačuje, že i ony mohou mít život (tj. že mohou být vědomé samy sebe a svého okolí, dokonce i že mohou pociťovat bolest nebo potěšení). Mistr Bediuzzaman tímto na něco poukazuje.
Dále se vyskytují události, jako je například událost na hoře Sebîr.
Na druhou stranu
Existují verše jako například:
Vzhledem ke všemu výše uvedenému se nám nabízí dvě možnosti:
I když nemají život ve smyslu, jaký známe my, mohou mít určitou energii a chuť, pokud mají jakýkoli život.
Nebo existuje ten, kdo je pověřen vším (tj. kdo dohlíží na božské projevy v něm), a tyto známky vědomí a chutě mohou patřit těmto andělům.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích