Vážený bratře,
Stejně jako je neetické propagovat haramní věci, jako je alkohol, hazardní hry a vepřové maso, je naprosto nesprávné se na těchto reklamách podílet.
„Kdo něco způsobí, je jako ten, kdo to udělal.“
podle pravidla jsou odpovědní.
Je něco, co je v Turecku haram (jako například alkohol nebo prodej prasat), v zahraničí halal?
Život podle islámské morálky v sociálních vztazích muslimů v zahraničí je důležitější než pro muslimy v zemi původu. Protože nemuslimové v zahraničí vnímají islám přímo skrze muslimy a jejich dobré chování může vést k jejich obrácení.
Bediuzzaman,
„Pokud budeme moci osobně předcházet příkladem a žít podle islámské morálky, pak by následovníci jiných náboženství mohli přejít k islámu v celých komunitách.“
a zároveň poukazuje na to, že i nesprávné ztvárnění islámu nese s sebě odpovědnost.
Neislámské země
„válečný stát“
Islámské právní odborníky, kteří je takto označují, zaujali různé názory na regulaci vztahů mezi muslimy a nemuslimy žijícími v těchto zemích.
Podle Imáma Azama a Imáma Muhammada je pro muslima v neislamských zemích dovoleno brát úroky od nevěřících, prodávat jim alkohol a vepřové maso a dokonce i hrát hazardní hry, pokud je výhra jistá. Tento názor je založen na principu, že tyto akty jsou v neislamských zemích legální a muslim může z této legality těžit, což lze do jisté míry vysvětlit principem kořisti. Většina právníků, včetně Imáma Šáfi’ího, Imáma Málikova, Imáma Ahmeda ibn Hanbala, Evzaiho, Isáka a z hanefitů i Abú Júsufa, však uvedla, že muslim je všude vázán islámskými předpisy a tyto neplatné a nekalé obchody a transakce nepovolují!
Nejpřijatelnější je názor většiny!
Vždyť dnes světové země, včetně muslimských států, přijaly obecný mír a pokoj. Muslimové mohou s povolením a souhlasem vstupovat do ne-muslimských zemí a žít v nich v bezpečí. Válkový stav neexistuje. Proto podmínky, na kterých Imám-i Azam založil svou fatvu, v současnosti neplatí. Žádná válka, žádná kořist!
V zásadě Korán a Sunna neumožňují porušování zakázek (haram) mimo případy nouze.
Pokud není nouzová situace, je harám (co je zakázáno v islámu) harámem všude.
Závěrem můžeme říci, že muslim je povinen žít podle islámských pravidel a morálky, ať už se nachází kdekoli na světě. Obchod, který není přípustný mezi dvěma muslimy, by neměl být přípustný ani mezi muslimem a nemuslimem.
Z tohoto důvodu,
Muslimové žijící v neislámských zemích by také neměli (kromě případů nouze) pobírat úroky ani prodávat cokoli, co islám zakazuje, jako je alkohol, vepřové maso nebo šunky.
Většina vědců se k tomuto názoru hlásí bez jakýchkoli pochybností.
Nicméně, vezmeme-li v úvahu výše uvedené fatwy, lze říci, že podle Imáma Azama je přijatelné získávat odměnu za přepravu alkoholu a prasat; ale podle Imáma Ajnana a jiných právníků to není přípustné, je to harám (zakázané). Není vhodné se v takových pracích angažovat, pokud k tomu není nutná nouze.
(Mehmed Paksu, Problémy a jejich řešení 1, Nesil yayınları, Istanbul, str. 135-138; Süleyman Kösemene, Řešení současných problémů, Yeni Asya Yayınları)
Pro více informací klikněte zde:
Je harám (zakázané v islámu) pít vodu z pohárů s logem alkoholických nápojů nebo mít tyto poháry doma?
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
