Vážený bratře,
Na zkoušce z náboženství
Posuzují se ne osobnosti, ale skutky, tedy slova a činy, které lidé konají.
Protože kdyby se od samého začátku braly v úvahu osobní zájmy jednotlivců, pak by…
-pro nebo proti-
Nelze hovořit o spravedlivém hodnocení. Takové jsou i lidské zkoušky na tomto světě.
Podle toho, že člověk dosáhne Božího uspokojení, to znamená, že jeho skutky jsou Bohem schváleny. Člověk, jehož skutky jsou dobré, je samozřejmě hodnocen jako dobrý, protože je nositelem těchto skutků. Podobně je i zlý člověk hodnocen podle svých zlých skutků.
Samozřejmě, ten, kdo koná dobré skutky, je považován za dobrého, a ten, kdo koná špatné skutky, je považován za špatného. Jinými slovy, dobré a špatné vlastnosti vedou k tomu, že je jejich nositel považován za dobrého nebo špatného.
„Dobří lidé jistě naleznou své místo v nebi, zatímco zlí lidé v pekle.“
(Infitár, 82/13-14),
„Bůh nemá rád ty, kteří páchají křivdy… Bůh miluje ty, kteří jsou zbožní.“
(Al-Imrán, 3/57, 76)
Toto hodnocení nacházíme v verších, které jsou zde uvedeny.
V zásadě jsou prvky víry a nevěry dvě protiklady, které se nikdy nespojují – jako noc a den. S nevěrou nic nemá žádnou hodnotu. Jakmile člověk uvěří – jak je patrné z výše uvedených vysvětlení – chyby v jeho zkoušce nezanikají. Jinými slovy, každé dobré skutek, který znamená správnou odpověď,
„Boží vůle“
je hodnota, která si zaslouží být dosažena. Nicméně, stejně jako musí školák správně odpovědět na většinu otázek, aby složil zkoušku, musí i v náboženské zkoušce člověk správně odpovědět na většinu otázek, aby dosáhl plné Božího uspokojení a uspěl.
Například;
Modlitba je čin, který přináší Boží přízeň. Pití alkoholu je čin, který tuto přízeň ztrácí. Člověk, který na jedné straně pije alkohol a na druhé se modlí, má jak správné, tak i špatné činy. Bůh se jistě těší z modlitby, ale ne z pití alkoholu. V den soudu bude o tom, zda se člověk dostane do ráje, rozhodovat množství činů, které konal v Boží přízni.
„Kdo bude mít na vahách těžší váhu, vstoupí do života, s nímž bude spokojen. Kdo bude mít na vahách váhu lehkou, jeho útočištěm bude Hávija. Víš, co je Hávija? Hávija je oheň: rozžhavený, rozžhavený!“
(Kária, 88/6-11)
Tato skutečnost je zdůrazněna v verši, který zní:
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
