a) Co znamená, že vesmír není pouhým produktem iluze a fantazie? Mohli byste uvést názory imámů sunnitských směrů na tuto problematiku?
b) Je studium vědy o Jediném Bohu (Tawhid) povinností; a pokud ano, jak by se mělo studovat?
c) Jaké jsou povinnosti muslima v souvislosti s tématy Jednoty skutků (Tevhid-i Ef’al), Jednoty atributů (Tevhid-i Sıfat) a Jednoty bytosti (Tevhid-i Zat)?
Vážený bratře,
a)
Je zřejmé, že považovat vesmír za pouhý omyl a iluzi je v rozporu s existencí věcí, které jsou viditelné pro lidské oko. Je samozřejmě nemožné, aby člověk popřel sám sebe a považoval se za iluzi.
– Ti, kteří to tak vnímají, uvažují o pozadí reality, nikoliv o samotné realitě.
Podle tohoto pojetí:
Nic kromě Boha nemá nezávislou, nutnou existenci / vacibu’l-vudžúd. Jeho existence je tedy totožná s neexistencí. To znamená, že jeho existence je na úrovni představy. Protože představa umožňuje představit si barvu těla, my také považujeme tento vesmír za existující.
– Islámští učenci z řad Ahl-i Tahkik naopak přijali, že tyto bytosti, které lidé jako smyslové orgány vnímají, svými mysli chápají a některé z nich dokonce drží v rukou, nejsou iluzí, ale skutečností.
Vždyť vesmír je projevem Božích atributů a jelikož tyto atributy jsou pravdivé, pak je samozřejmě pravdivý i jejich projev.
Takže, ten, kdo stvořil všechno.
Halık
všeho, co je ztělesněním jeho jména,
Halık
Musí to odpovídat jeho jménu. Ti, které živí Alláh, jenž je Darcem obživy, a obživa, kterou jim dává, nejsou iluze, ale realita. Jinak by se muselo považovat za iluzi i nebe a peklo, což je nesmysl. Proto praví věřící…
„Pravdy věcí jsou neměnné.“
(není to sen)
řekli.
b)
Nauka o Jediném Bohu (Tawhid)
Vzhledem k tomu, že vědomí existence a jednotnosti Alláha, tedy vědomí, že nemá žádného partnera ve své podstatě, vlastnostech a činech, je nezbytné, je jeho poznání samozřejmě povinností. Protože ten, kdo to neví, nemůže být věřícím.
– Nicméně, existují i učenci, kteří tvrdí, že je povinností znát teologii, která zkoumá důkazy o jednotě Boha. Nicméně, podle všeobecně uznávaného názoru, jelikož je pro všechny lidi nemožné detailně poznat jednotu Boha rozumovým úsudkem, není to povinností. Stačí věřit v obecném smyslu. Pro běžné lidi stačí pochopit, že Bůh je jediným stvořitelem všeho a že v žádném svém jednání nemá partnera.
– Ale v tomto století zejména ti, kteří získali vzdělání
(což je obecný obraz této éry)
Zdá se, že je nezbytné, aby lidé věřili na základě důkazů, tzv. věrné víry. Jinak se nemohou zbavit pochybností vyplývajících z pozitivistického a materialistického vzdělání. Jak to vyjádřil Bediuzzaman,
„…Vzhledem k tomu, že proti hrůzám tohoto věku se opory slepého věřícího, které spočívaly v tradici, rozchvěly, vzdálily a byly zakryty, je nezbytné, aby každý věřící měl velmi silnou, zkoumáním ověřenou víru, která by mu umožnila čelit kolektivnímu útoku zbloudilosti.“
(viz Mektubat, str. 466)
c)
Jak je uvedeno ve druhém článku,
Jednota bytí, jednota atributů a jednota skutků.
Povinností muslima v těchto záležitostech je vyhýbat se jakýmkoli myšlenkám, postojům a chování, které poškozují pravdu o jedinečnosti Boha (tevhid) a pošlapávají jejich posvátnost. Například, když užívá lék, musí vědět, že uzdravení je od Alláha, a to je nutností této povinnosti. Když nastane smrt, musí vědět, že Alláh je ten, kdo dává i ten, kdo bere. Vše je v nekonečném vědění, v nekonečné moci…
(v provádění osudu)
Je nutné věřit, že se to stalo náhodou.
–
„To znamená, že nemá v sobě, ve svých vlastnostech ani ve svých činech žádného protějšek, podobu, napodobeninu ani partnera.“
(viz Lem’alar, str. 341)
; je třeba tomu věřit.
Surah Al-Ikhlas
„Není s ním nikdo srovnatelný.“
Jak je uvedeno v závěrečném verši, Bůh je jedinečný ve své podstatě, ve svých vlastnostech i ve svých činech.
„Není mu v jeho podstatě podobný, ani v jeho činech nemá partnera, ani v jeho vlastnostech nemá obdolu.“
(viz. Řeči, str. 697)
Každý muslim by měl ve svém celém životě projevovat svou víru a přesvědčení ve svých myšlenkách i činech.
– Závěr:
„Poznat Alláha,
pevně věřit v jeho vládu, která zahrnuje celý vesmír, a v to, že vše, od nejmenších částic po hvězdy, je pod jeho kontrolou a v jeho moci a vůli, a že v jeho vládě není žádný partner, a
‚Lá iláha illalláh‘
„Věřit v jeho svatá slova, v jeho pravdy, znamená uvěřit v srdci. Jinak
„Existuje jeden Bůh.“
říkat, že veškerý majetek je rozdělen mezi příčiny a přírodu a přisuzovat ho jim, a – nedej bože – považovat příčiny za nekonečné partnery, neznat přítomnou vůli a vědomí vedle všeho, neznat jeho přísné rozkazy a neznat jeho vlastnosti a poslané posly, proroky, to jistě znamená, že v něm v žádném ohledu není pravá víra v Alláha.“
(Emirdağské památky – 1, 203)
Pro více informací klikněte zde:
– Co je to Tevhid? Existuje Tevhid v oblasti Rububijeti (Božské vlády), Tevhid v oblasti Uluhijeti (Božské moci), a je možné Tevhid v jménech a přídavných jménech?
– Co vyjadřuje víra v Tevhid a na kolik částí se dělí?
– Mohli byste mi poskytnout nějaké informace o Vahdet-i Vücut?
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
