1. Několikrát jsem se přísahal a jednou jsem přísahu porušil. Poté, co jsem přísahu porušil, jsem chudé dívce dal oblečení a věci, které by pohodlně stačily pro 10 lidí.
2. Je tato forma smíření dostatečná?
3. Při dávání oblečení jsem neměl na mysli náhradu za přísahu. To znamená, že jsem to neměl v úmyslu. Platí dary oblečení jako náhrada za přísahu?
4. Další přísahy jsem neskršil, ale rozhodl jsem se, že jsem neudělal správnou věc. Je možné splatit pokání i bez porušení přísahy?
Vážený bratře,
Přísahat na něco, co je dovolené, ať už se jedná o udělat něco, nebo neudělat něco, je sice dovolené samo o sobě, ale stávat se z toho zvykem není správné. Vždyť Bůh, Alláh, říká:
„Nezabírej si hlavu s nízkou duší, která se neustále přísahá.“
(Pero, 68/10)
Tímto výrokem odsoudil ty, kteří se bezdůvodně přísahají. V Koránu se o plnění daného slibu říká:
„Dodržujte své sliby.“
(Al-Májida, 5/89),
„Splňujte sliby, které jste dali Bohu, a neporušujte přísahy, jimiž jste se Bohu zavázali! Bůh jistě ví, co děláte.“
(Nahl, 16/91)
Z tohoto důvodu je pro muslima nejlepší, aby se co nejvíce vyhýbal přísahám.
Ten, kdo poruší svůj slib, musí zaplatit pokání za porušení slibu.
Kázeň za přísahu
deseti chudým po jednom fitru
(jednorázová almužna na konci ramadánu) odpovídá částce, kterou je třeba dát jednomu chudému, nebo se dá rozdělit na deset dnů, kdy se chudému dá každý den částka odpovídající jedné almužně, nebo se může chudým poskytnout jídlo dvakrát denně, nebo je oblečit. Ti, kteří na to nemají prostředky,
třídenní půst bez přerušení
musí je dodržovat. Tato náhrada je zmíněna v Koránu.
(Al-Maida, 5/89)
Pokud je přísaha učiněna za podmínky, že se člověk vzdá povinnosti nebo dopustí něco zakázaného, je nutné tuto přísahu porušit a zaplatit pokání.
Protože pokud se takový slib splní, spáchá se tím hřích.
1.
Důležitost kázání za přísahu spočívá v porušení slibu daného ve jménu Alláha. Osoba, která ve jménu Nejvyššího Alláha slíbila něco nebo prohlásila, že něco neudělá, musí v případě porušení tohoto slibu nést trest. Tento trest často slouží jako odstrašující prostředek a zabraňuje lidem, aby bezmyšlenkovitě přísahali ve jménu Alláha.
2.
Kázeň za přísahu spočívá ve výdeji jídla (v množství odpovídajícím almužně na svátek Íd al-Fitr) nebo oblečení deseti různým lidem. Výdej kázeňské almužny jediné osobě nestačí. Musí být rozdána deseti různým lidem.
3.
Pomoc v podobě oblečení poskytnutá chudým bez úmyslu splnit přísahu se nepočítá jako splnění přísahy.
Proto by muslim neměl přísahat, a pokud přísahu složil, musí se jí držet, protože to znamená, že k danému slibu přivolal Alláha jako svědka.
Přísahat, že nebudete dělat něco, co je povinné, nebo že budete dělat něco, co je zakázané a hříšné, není pro muslima vhodné chování.
Vznešený Bůh v Koránu praví:
„Nepoužívejte Alláha jako zástinu pro své přísahy, které vám brání v konání dobra, v dodržování zbožnosti a v usmiřování lidí. Alláh je ten, kdo skutečně slyší a skutečně ví.“
(Al-Baqara, 2/224)
Nicméně, pokud se takový slib jakkoli vysloví, je nutné ho porušit a poté splnit náhradní pokání. V souvislosti s tímto tématem prorok Mohamed (s.a.v.) řekl:
„Kdo přísahá na něco a pak zjistí, že je něco lepšího, má svůj slib porušit a zaplatit pokání.“
(Muslim, Eyman, 15-16); (Merginani, el-Hidaye, II, 358)
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
