Vážený bratře,
„Každý si odnese svůj oheň z tohoto světa.“
Toto vyjádření je metafora. Znamená to, že intenzita trestu v onom světě se zvýší nebo sníží v závislosti na činech, které člověk v tomto světě konal.
Kázeň v pekle není jen o ohni. Existuje mnoho druhů trestu. Některé z nich jsou:
1. Mučení chladem,
2. Kousnutí zvířaty, jako jsou hadi a štíři,
3. Bít ho kladivem po hlavě,
4. Nechat hladovět,
5. Roztržení střev podáním zakkumu (jedovatého stromu),
6. Zesílení mučení zvětšením těla,
7. Podávání vody s hlenem,
8. Vhodit do propasti,
9. Srazit z útesu,
10. Neboť v temnotě nejhlubší je muka,
11. vystavování nepříjemným pachům, které způsobují velké utrpení,
12. Každodenní násobení utrpení,
13. Nebýt navždy zbaven utrpení.
Kadızade Ahmed Efendi říká:
„V pekle je místo zvané Zemherír, což znamená studené peklo. Jeho chlad je nesnesitelný. Je nemožné ho vydržet ani na okamžik. Nevěřícím bude způsobena muka tím, že budou vrženi do pekelného ohně, střídavě do chladu a tepla.“
(Výklad věrouky)
V knihách Kimya-i Saadet a Dürret-ül-Fahire je popsáno, že v pekle existují velmi chladné tresty Zemherir. V hadítech Buhariho, Muslimova, Ibn Maceho a dalších hadísových knihách se uvádí, že letní vedra jsou z horkého dechu pekla a zimní chlad je z dechu pekla Zemherir. (Například: Buharí, Mevákít: 9, Muslim, Mesádžid: 185-187; Tirmizí, Cehennem: 9.)
V knize Rešahat se píše: Zimní chlad, zvaný Zemherir, je v pekle velmi krutým trestem.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
