– Není nutné, aby se čelo dotýkalo země během prostrace?
– Viděl jsem, jak šíitský muslim koná modlitbu; při pokleku si opíral čelo o kámen. Je to správně?
– Existuje mnoho různých způsobů, jak se modlit?
– Když sledujeme Kábu, vidíme různé způsoby, jak lidé vykonávají modlitbu. Vymysleli si to lidé, nebo i náš Prorok (s.a.v.) modlil takto různě; v modlitbě se přece musí čelo dotýkat země?
Vážený bratře,
Stěžejní prvky modlitby, jako je stání, poklek a poklonění, jsou ve všech školách Ahl-i Sunnetu stejné.
U některých šíitských skupin je zvykem pokládat se tváří k zemi na kámen přivezený z Kerbely. Dělají to na památku Husajna (ra).
V době Proroka Mohameda (s.a.v.) taková praxe neexistovala.
Podle džafaritské školy myšlení,
Prohnutí se k zemi (sajda) se může provádět pouze na povrchu z hlíny nebo kamene.
Na koberce a rohože v mešitách se nesmí provádět poklek. Z tohoto důvodu, když se modlí v mešitách nebo doma, kladou na místo, kam se mají poklonit, kousek kamene a poklekávají na něj. Nicméně, rozdíly v definici „čela“, které se musí dotýkat země, vedou k otázce, zda je možné poklekávat na malý kousek kamene. Podle jedné definice je čelo oblast mezi oběma obočím až k začátku vlasů. Pokud se tato definice respektuje, kámen, na který se má poklekávat, musí být alespoň tak velký jako definované čelo. Podle této definice je modlitba těch, kteří poklekávají na kámen, neplatná.
Podle jiné definice
berte,
Je to část mezi spánky, a proto je modlitba platná, i když je kámen malý.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
