Je brána pokání vždy otevřená, nebo má nějaké limity?

Podrobnosti o otázce


– Na jakých zdrojích je založeno tvrzení, že dveře k odpuštění jsou vždy otevřené?

– Platí to i pro ty, kteří se obrátili k víře více než třikrát?

Odpověď

Vážený bratře,

Nejprve je třeba poznamenat, že

Brána k odpuštění je pro každého vždy otevřená.

Objevují se-li se znamení, která ukazují na konec samotného života, způsobí to zavření této dveře. Protože pole, na kterém se odehrává zkouška na tomto světě, je místem, kde život bují. Zjistíme-li, že se objevují signály, které ukazují na konec života, znamená to, že zkouška skončila. Tam, kde není čas na lítost, nelze hovořit o pokání.


Známky, které ukazují, že zkouška skončila, jsou dvou druhů.


1)

Znamení, které předznamenává příchod Velkého soudu:

Je to, když slunce vychází ze západu.

Objevování se tohoto znamení ukazuje, že se dveře světského zkouškového sálu zavřely a v důsledku toho se zavřely i dveře pokání.

Abu Hurejr říká: Prorok Mohamed (s.a.v.) řekl:


„Svatý den konce světa nenastane, dokud východ slunce nebude na západě. Až slunce vyjde ze západu, všichni, kdo ho uvidí, uvěří. Ale tato chvíle,

(zmíněný v Koránu)


„V den, kdy přijde jeden z projevů tvého Pána, neprospěje víra těm, kteří předtím neuvěřili, ani těm, kteří neprospěli svému životu vírou.“



(Al-An’am, 6/158)


je to čas, o kterém se mluví v tomto verši.“


(Búhárí, Výklad Koránu, 9, Rikak, 40)

Zdá se, že v Buhariho chápání víra není přijatelná, pokud je sama o sobě.

„Východ slunce ze západu“

protože je zmiňován jako, stal se tímto proslulým.

Nicméně,

„Slunce vychází ze západu“


-v mnoha hadísových sbírkách, jako jsou ty od Ahmeda ibn Hanbala, Tabaráního, Muslima, Nasáího, Tirmidího a Dárímího-

byla uvedena jako důvod, proč nebyla pokání přijato.

(viz Ibn Hadžár, 11/354-355)

Vzhledem k tomu, že v mnoha zdrojích je odmítnutí pokání uváděno jako důvod pro neakceptování víry, je přirozené, že se tomu věnuje pozornost. Ve skutečnosti je pokání odvrácením se od hříchů, stejně jako je víra jakousi formou pokání od nevěřícnství.

Bediuzzaman Said Nursi v této souvislosti uvedl následující slova, která lze považovat za jakési vysvětlení tohoto hadísu:


„…Jenže, aby Slunce vyvstalo z západu“

Protože nutí všechny k potvrzení v takové míře, že je to zřejmé, zavírají se dveře pokání; pokání a víra se již nepřijímají. Protože Abu Bakr a Abu Džahl jsou spolu v potvrzení. Dokonce i sestup Hazratu Isa Aleyhisselama a to, že je to Isa Aleyhisselam, se pozná pozorností světla víry; ne každý to ví. Dokonce i takové hrozné osobnosti jako Džedžal a Sufjan sami sebe neznají.“

(viz Šualar, str. 579)

Mezi odvrácením se od hříchu a odvrácením se od nevěry není žádný rozdíl. Většina učenců šafiitské školy totiž tvrdí, že pokud se někdo po odpadnutí od víry (murtad) znovu obrátí k víře a stane se muslimem, jeho pokání je přijato. Ba dokonce…

I když se jeho pokání opakuje stokrát, je stále přijatelné.

.

(viz Maverdi, el-Havi, 13/449)


2) Druhým znamením je „malý zánik světa“

je to smrtelný signál, který naznačuje, že pro danou osobu nastal osobní konec světa.

Tento signál znamená, že pro toho, kdo ztratil naději, se životní Slunce obrátilo vzhůru nohama a v jeho soukromém světě nastal konec světa.



„Neboť pro ty, kteří páchali zlo a pak, když se k nim přiblížila smrt, řekli: ‚Nyní činím pokání‘, a pro ty, kteří zemřeli v nevíře, není přijatelná žádná pokání. Připravili jsme pro ně bolestivý trest.“



(Nisa, 4/18)

V tomto verši je zdůrazněna osobní apokalypsa.

Od proroka Mohameda (s.a.v.),

že pokání učiněné od okamžiku, kdy začnou smrtelné bolesti, nebude přijato

Byly zaznamenány hadíty týkající se této věci.

(Müsned, II, 132, 153; Ibn Máďa, Zühd, 30; Tirmizí, Daavât, 98)

Ať už se jedná o víru, nebo o pokání, obojí se může uskutečnit s účastí mysli a srdce, a tedy i vůle.

V případě blížícího se stavu smrti nebo konce světa se víra v neviditelný svět stává podmínkou a vůle zaniká, takže je nemožné v hříchu pokračovat.


V takové situaci by se od člověka nemělo očekávat, že by se dopouštěl jakýchkoli činů, které by měly náboženský význam.


(Mâtürîdî, Tevilâtü’l-Kuran, IV, 93-98)


S pozdravem a modlitbami…

Islám v otázkách a odpovědích

Nejnovější Otázky

Otázka Dne