Jaký je rozdíl mezi tevbe/tövbe, evbe, inabe a istiğfar? Který z nich se používá v jaké situaci?

Odpověď

Vážený bratře,


Poběhání/Poběh

slovníkový význam slova,

vrátit se

je.

V náboženském smyslu tento termín znamená, že se člověk vzdá stavu, který je náboženstvím považován za ošklivý a zvrácený, a vrátí se do stavu, který náboženství chválí.

Je to obrácení se k Bohu.


Existují tři podmínky pro pokání:



První:


Upřímně litovat toho, co se dopustil za špatné věci.


„Lekce je v pokání.“

(Ahmad ibn Hanbal, I/376, 423)

Tento hadís poukazuje na důležitost pokání.



Za druhé:


Aby člověk co nejlépe využil čas, který má k dispozici, to znamená, aby se zbavil špatných zvyků a obohatil se o ty dobré.



Za třetí,


Rozhodné a pevné odhodlání toho, kdo činí pokání, aby se už nikdy nevrátil k minulým zlozvykům. (viz Kušejrí, Risale, s. 91-94)


„Bůh miluje ty, kteří činí pokání a čistí se.“

(Al-Baqara, 2/222)

V tomto verši je obsažena velká radostná zpráva pro ty, kteří upřímně činí pokání.


Evbe

Doslovný význam slova je: pohyb z místa na místo podle vůle. Jako termín

domů

Je to také jako pokání, odvrátit se od hříchů a vydat se cestou poslušnosti vůči Bohu.


„Jestliže budete patřit k těm, kteří konají dobro, Bůh jistě odpustí těm, kteří se k němu obrací s pokáním.“

(Al-Isrā‘, 17/25)

Tento význam je patrný i z výše uvedeného verše.


Inabe

Doslovný význam slova je opakované, mnohonásobné obracení se k něčemu, návrat k něčemu. V odborném smyslu to znamená upřímné podřízení se Bohu, obrácení se k němu a činění pokání. (Isfahaní, heslo „NVB“).


„Bůh vede k pravé cestě ty, kteří se k němu upřímně obrací.“

(Rad, 13/27)

Z výše uvedeného verše je patrné, že toto slovo znamená upřímně se obrátit k Bohu, k němu se vrátit.


Istighfar (prošení o odpuštění)

Doslovný význam slova je: prosit o odpuštění. V odborném kontextu to znamená: litovat nad spáchanými zly a prosit Alláha o odpuštění.


„Chválejíc Boha, ho oslavuj a pros ho o odpuštění. On totiž velmi ochotně odpuštění přijímá.“

(Nasr, 110/3)

jak je vidět ve verši, který zní:


Obraćování se k Bohu s prosbou o odpuštění a pokání.


Mezi nimi existuje úzký vztah. Proto jsou oba dohromady dabováni.

Podle některých učenců;

Pohledání odpuštění se skládá ze tří částí:



Začátek je pokání, střed je usilovné usilování a konec je odměna.“


(viz Kušejrí, str. 94).

Podle některých názorů se takové pokání, které je motivováno strachem z pekla, nazývá:

pokání

je to. Název pokání, které je vykonáno s touhou po ráji, je

inabe

je to název pokání, které je učiněno bez touhy po ráji ani strachu z pekla.

domů

dir. (viz age).


Podle některých je pokání,

je to vlastnost prostých věřících.


„O vy, kteří věříte! Všichni se k Alláhovi upřímně obratejte k nápravě.“

(Nur, 24/31)

To vidíme v verši, který zní:


Inabe zase,

Blízkost k Bohu je vlastností svatých, asketů. To vidíme v tomto verši.


„A ráj bude přiblížen těm, kdo se bojí Boha. Je to přece blízké. (Bude jim řečeno:) „Toto je ten ráj, který vám byl zaslíben, pro každého, kdo se obrátil k Bohu a zachovával Jeho přikázání… pro ty, kteří přišli s srdcem, které se bojí Milosrdného, a obrátili se k Bohu.“

(Kaf, 50/31-33).


Evbe zase,

Je to vlastnost proroků. V Koránu je tato vlastnost zmíněna například o proroku Jobovi (as):


„Byl to skvělý člověk. Opravdu vždycky směřoval k Bohu, prosil a prosil ho o milost.“

(Sad, 38/44).


S pozdravem a modlitbami…

Islám v otázkách a odpovědích

Nejnovější Otázky

Otázka Dne