– Například, může mít pokání příznivý vliv na fyzické nebo psychické nemoci, chudobu, neštěstí atd.?
– Může se například člověk modlit k Alláhovi a skrze pokání dosáhnout uzdravení?
Vážený bratře,
a)
Kdo se kají, bude mu odpuštěno za trest, který si zasloužil za spáchaný hřích.
„Kdo se po spáchání křivdy a nespravedlnosti kají a napraví svůj stav a své jednání, Bůh jeho kajícnství přijme; neboť Bůh je odpouštějící, milosrdný.“
(Al-Ma’idah, 5/39)
Tento fakt je zdůrazněn v verši a podobných verších, které jsou zde uvedeny.
b)
Protože činění pokání vede k odpuštění,
uniknout z pekla a dostat se do ráje
přinese zisk.
„Ti, kteří se (od nevěry) obrátili k víře, činí dobré a přijatelné skutky, mohou doufat, že budou patřit mezi ty, kteří dosáhnou spásy.“
(Kasas, 28/67)
Na tuto skutečnost poukazují verše v uvedeném překladu a podobné verše.
c)
Ten, kdo činí pokání, se nemůže spolehnout pouze na odpuštění od Alláha.
jeho/její lásku
také vyhraje.
„Bůh miluje ty, kteří činí pokání, a miluje ty, kteří se čistí.“
(Al-Baqara, 2/222)
Tato pravda je zdůrazněna v verši, který zní:
„Ten, kdo se kají ze svých hříchů, je jako ten, kdo nikdy neprovinil.“
(viz Mecmmau’z-Zevaid, h. č. 17526)
Toto téma je také zpracováno v autentickém hadísu, který má toto významové sdělení.
d)
Smýlání hříchu přinese psychologické uvolnění vnitřního světa člověka. Protože ten, kdo spáchal zločin, bude vždy cítit tíhu spáchaného činu. Proto, aby zmírnil tuto tíhu, bude se svěřovat s někým a tím zmírní psychický tlak, který mu vážně zatěžuje svědomí.
Islámské náboženství bere v úvahu lidskou důstojnost a proto neumožňuje člověku svěřovat své skryté hříchy jiným lidem, ale svěřit je Bohu, čímž se zbaví této tíživé situace.
e)
Pro věřícího člověka je každý hřích bouřlivá zima, každý
Pohoda, která kvete jako jaro.
Je to období pokání. Protože věřící člověk bude neklidný, když přemýšlí o trestu, který si zaslouží za hřích, který spáchal. Pokání mu pomůže tento neklid odstranit. Protože v Koránu a hadísech je velký význam přisvědčení, že těm, kteří se upřímně kají, budou hříchy odpuštěny.
Jakmile se člověk ocitne v atmosféře pokání, která je místem zjevení tohoto zaslíbeného božského slova, bude cítit, že se vzdaluje od chladné tváře hříchu, že se uchýlil do náručí božského milosrdenství, a zbaví se velkého strachu. Jeho vnitřní svět začne prožívat jaro, v němž rozkvétají květy naděje.
f)
Smutek je také formou
je to modlitba
a člověk se modlitbou přibližuje ke svému Stvořiteli. Protože zde existuje prosba a naděje na odpuštění pro toho, kdo prožívá pocit viny a nachází se v kruhu intenzivního strachu. A skrze pokání se člověk zbavuje toho, co prožil.
zbavuje se úzkostí a strachů a důvěřuje Bohu.
g)
Smysl pro lítost v člověku
zvyšuje úroveň vědomí a povědomí
Přináší to prospěch. Člověk se snaží zlepšit svůj život a prosí svého Stvořitele. V pokání se mezi člověkem a hodnotami, v které věří, nemůže objevit žádný jiný člověk. Zde si člověk sám vytváří vztah mezi svým autentickým já a Bohem. Prostřednictvím pokání se také změní z jednoho stavu do druhého.
h)
Ten, kdo činí pokání.
Je klidnější a plný naděje, protože doufá, že mu bude odpuštěno.
Protože člověk, který si pamatuje svůj hřích, žije ve strachu, úzkosti a neklidu a obviňuje se za to, proč to udělal. Pocit odpuštění však pomáhá člověku nejen překonat jeho vlastní hněv, ale také mu umožňuje dívat se do budoucnosti s nadějí.
Kéž nám Bůh dopřeje taková jitra, inšalláh!
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
