– V tvorbě bytostí existují určité abnormality. Jaké jsou důvody, proč Bůh stvořil takové těžko uvěřitelné tvory?
– Jak je třeba interpretovat tyto výsledky?
– Takové události mě vedou k zamyšlení a velmi mě znepokojují.
Vážený bratře,
Všechny bytosti ve vesmíru jsou dílem Alláha.
Bůh je stvořil a poskytuje jim veškeré živobytí. Po určité době je pak z tohoto světa odvolává.
Na Zemi existují statisíce druhů rostlin a zvířat. Počet jedinců je však neskutečně vysoký. Například v jednom gramu lesní půdy se nachází milion živých organismů, skládajících se ze spor a bakterií. Důvod jejich stvoření, způsob jejich stvoření a délka jejich života je známa pouze Alláhovi. Vědci se svými výzkumy snaží zjistit některé informace o jejich existenci, tvaru a struktuře.
Živočichové s abnormální stavbou, které jste viděli, představují jen zlomek těchto zjištění. Vědci se snaží zjistit příčiny těchto abnormalit. A lidé, kteří se na tomto výzkumu nepodílejí, by měli…
Je to uvědomění si, že Bůh stvořil vše, co chtěl, a jak chtěl, a proto se do jeho díla nemícháme.
Lidé soucítí s postiženými nebo znetvořenými tvory, které stvořil Bůh. Proč? Protože si přejí, aby tyto tvory byly normálně vyvinuté, jako jejich druzi. Předpokládají, že postižené tvory čeká těžký život.
Bůh je ten, kdo toto stvoření stvořil z ničeho. Bůh je ten, kdo mu dává obživu. Bůh je ten, kdo ví o jeho utrpení lépe než kdokoli jiný.
Proto by se s těmi postiženými a handicapovanými tvory měl člověk smířit a ponechat je Bohu. Měl by se na ně dívat pouze s poučením.
Člověk by měl přemýšlet takto:
„Bůh mě mohl stvořit, nebo mě mohl nestvořit. Mohl mě stvořit jako kámen, nebo jako rostlinu. Mohl mě stvořit jako člověka, ale s vadami na některých částech těla. Ale stvořil mě takového, jakého jsem, se všemi končetinami a orgány v pořádku. Dal mi rozum. Obdařil mě citovými stavy jako láska, soucit a milosrdenství. Proto musím dodržovat jeho příkazy a zákazy, musím vykonávat modlitby a musím být vděčný, že nejsem postižený ani invalidní.“
Žádná bytost nemá nárok na to, aby ji Bůh stvořil jako bytost. Proto Bůh stvořil vše, co stvořil, z milosti a soucitu. A teď, kdybyste se zeptali té postižené nebo handicapované osoby;
–
Chtěl bys raději, aby ses vůbec nenarodil? Nebo bys raději byl stvořen jako červ v dřevě nebo v zemi, nebo jako jakýkoli jiný hmyz?
Pokud je při smyslech, odpověď, kterou vám dá, bude:
– „Chvála Bohu. Jsem spokojený se svým stvořením, raději než abych byl stvořen jako rostlina nebo zvíře, nebo abych nebyl stvořen vůbec.“
bude vypadat takto.
Ve skutečnosti je tento pozemský život velmi krátký, trvá jen 70–80 let.
Život po smrti je věčný.
Ten postižený a postižená, pokud zná svého Boha a plní náboženské povinnosti, slibuje, že ho Bůh odmění věčným životem v ráji. Kdyby ten postižený byl velmi pohledný a měl všechny končetiny v pořádku, možná by v krátkém pozemském životě zapomněl na Boha a proroka a honil by se za požitky a světskými radovánkami a v posmrtném životě by ho spaloval věčný oheň pekla.
Rozumný člověk by to všechno zvážil;
„Co Bůh udělá, je vždycky pro všechna stvoření to nejlepší.“
řekl a prohlédl si je z oken, aniž by do nich vstoupil, a s úctou a vděčností k Bohu pozoroval všechna stvoření v tomto světě.
Měli bychom se bát ne slepoty na tomto světě, ale toho, že se zrodíme slepí v onom světě.
Šejtan nutí člověka plakat nad těmi, kteří jsou slepí na tomto světě, a zapomínat na posmrtný život. Ten, kdo zapomene na Alláha, když se stará o postižené a handicapované lidi na tomto světě, bude v posmrtném životě slepý.
V 124., 125., 126. a 127. verších súry Taha Bůh prohlašuje, že ti, kteří se odvrátí od Koránu, budou v den konce světa shromážděni slepí:
„Kdo se odvrátí od mé zmínky (Koran), ten bude mít na tomto světě úzký život a my ho na den zmrtvýchvstání shromáždíme slepého. A on řekne: ‚Pane můj! Proč jsi mě shromáždil slepého, když jsem byl na světě vidící?‘ Bůh řekne: ‚Ano, tak je to. Naše znamení k tobě přišly, ale ty jsi je zapomněl. Tak jako ty jsi zapomněl, tak i dnes jsi zapomenut.‘ Takto trestáme ty, kteří se dopouštějí bezpráví a neuvěřují v znamení svého Pána. Vždyť trest v tom světě je přece jenom menší než trest v tom světě druhém. A trest v tom světě druhém je přece jenom větší a trvalejší.“
(Táhá, 20/124-127)
Další hra ďábla
Dalším Satanovým úskokem je znesváření člověka s Bohem. Satan člověku ukazuje postižené a handicapované bytosti a vtloudí mu do hlavy, že je stvořil Bůh. Člověk pak, zdánlivě z lítosti nad těmito bytostmi, pěstuje v srdci nepřátelství a odpor k Bohu. Ten, kdo zemře v nepřátelství s Bohem, odchází do posmrtného života jako Boží nepřítel a bez víry a zůstává v věčném pekle.
Právě to je to, co si ďábel přeje.
Když o tom přemýšlíte a plníte Boží příkazy a zákazy,
„Co stvořil, to stvořil jistě co nejlépe.“
a proto je třeba se nepokoušet odporovat Jeho záměru a stvoření.
Stručně řečeno, je třeba říci to slovy Ibrahimu Hakkího. On k tomu říká:
„Bůh proměňuje zlo v dobro.“
Nemysli si, že udělá něco jiného.
Podívejme se, co s tím Bůh udělá.
Všechno, co udělá, udělá dobře.
„Neříkej ‚Proč je to takhle?'“
Je to tam, kde má být.
S trpělivostí čekej na konec,
Podívejme se, co s tím Bůh udělá.
Všechno, co udělá, udělá dobře.
Místo, kde se vyplatí trpělivost a kde se vše vyřeší, je posmrtný život. Protože Bůh obdaří velkou odměnou v posmrtném životě toho, kdo zde trpí a snáší útrapy.
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
