Vážený bratře,
„Já ránu ošetřuji, Bůh ji uzdraví.“ (Dr. Ambroise Paré)
V každodenním životě se o něco srazíme, pořezáme si ruku, zapíchneme si trn do nohy, podstoupíme operaci nebo se popálíme. Všechny tyto události mají jeden společný důsledek:
Rána.
Po nějakou dobu to bude bolet, krvácet, otekat, zanítit se a pak se to zahojí.
– Zranění se zahojí, ale jak?
– Proč se fyziologické, biochemické a histologické procesy, které probíhají v ráně, neodehrávají v neporušeném tkání?
– Jaké kódy odhaluje a jaké dveře otevírá vraný nástroj v zraněném orgánu, aby mohly nastat tyto pravidelné a obrovské změny?..
– Jak je možné, že biliony buněk v našem těle jsou takto naprogramované, že na zranění reagují stejně, ať už se zranění vyskytne na špičce prstu nebo na vrcholu hlavy?..
Když vidíme, že hodinky mají několik vychytávek, vyjadřujeme úžas a oceňujeme, že se tolik vychytávek podařilo umístit do tak malé krabičky, a vyjadřujeme obdiv k technologii. Jak daleko za hranicemi úžasu a obdivu stojí vědec, který do buňky o průměru jedné desetiny milimetru zakóduje, uloží a umístí tisíce vychytávek?!
Když dojde k porušení integrity tkáně, ať už náhodou nebo chirurgickým nástrojem, tedy k poranění, nastane řada dramatických změn. Nejprve se dočasně zúží průměry kapilár a větších cév. Tím se minimalizuje ztráta krve. Poté se cévy v celé oblasti co nejvíce rozšíří. Do rány se vřítí krevní buňky a sérum. Během několika hodin se v ráně vytvoří volná síť z proteinů. Prostor v této síti vyplní krevní sérum, erytrocyty a leukocyty. Leukocyty se v ráně aktivně pohybují. Obklopují, polykají a rozkládají mrtvé tkáně a buňky, zbytky a cizí látky.
Bílé krvinky,
Jedná se o různé typy krevních buněk, které se označují jako leukocyty, monocyty, lymfocyty atd.
V hojení ran má každá z nich svou specifickou roli. Tyto role jsou však jen částečně známy a velká část z nich zůstává stále neprobádaná.
Další změny v postižené oblasti zahrnují:
Krevní kapiláry začínají růst do rány a spojují se s kapilárou přicházející z protější stěny rány.
V horních vrstvách kůže dojde k uvolnění a kožní buňky se začnou rychle dělit a množit a migrují směrem k ráně, aby ji zakryly. Díky tomu je rána druhý den pokryta novou kůží.
Migrace buněk v ráně není náhodná, ale
„orientace na kontakt“
a
„inhibice kontaktu“
podléhají zákonům, které se nazývají… Migrující buňky využívají síť proteinů ve ráně jako platformu.
V poškozené tkáni se vyskytuje to, o čem jsme hovořili.
„mechanismus hojení ran“
Je známo, že při zahájení a následném průběhu tohoto procesu hraje roli celá řada chemických procesů a chemických látek, z nichž většina však zůstává tajemstvím.
Třetí den po zranění
„kolagen“
Začíná se objevovat protein zvaný kolagen. Kolagen má vláknitou strukturu. Uložení a orientace kolagenových vláken vykazují umělecký řád.
Ambroise Paré, lékař, který žil přibližně před 300 lety.
„Já ránu ošetřím, ale uzdravení je od Alláha.“
řekl. Ani dnes se nic nezměnilo oproti době před 300 lety. Základem všech chirurgických zákroků je princip přiblížení obou okrajů rány k sobě.
Ten, kdo spojuje a slepuje dvě rány, které jsme přiložili k sobě.
Bůh
je.
Kdyby nám Bůh nedal tkáním schopnost opravovat a léčit poranění, co by dnes dokázali chirurgové? Je pravda, že dovednosti a znalosti Dr. Barnarda, slavného pro operace transplantace srdce, nejsou o nic větší než ty jakékoli zanícené buňky.
Ještě jsme neslyšeli o tom, že by se rozbité auto, letadlo nebo robot dokázaly samy opravit. Lidské věděství ještě nedosáhlo této úrovně.
V tomto vesmíru nic není náhodné a bezúčelné.
To, že lavice v učebně jsou uspořádány v řadách, okna se otevírají do zahrady a ne do místnosti, tabule je zavěšena na přední stěnu a lampy jsou zavěšeny na strop a ne na podlahu, ukazuje, že učebnu zařídil rozumný člověk.
Samozřejmě, řád a pořádek v našem těle nám také ukazují na Stvořitele, který toto tělo stvořil…
S pozdravem a modlitbami…
Islám v otázkách a odpovědích
